KRONIKA MERSEBURSKÉHO BISKUPA DĚTMARA, KN. VI.

71

   [Pokračování ...].
   71. V úterý před primou jsem ho opět navštívil. Tehdy tam byl biskup Eid, který se vytrvale za arcibiskupa modlil. Když jsem vstoupil do komnaty, kde ten zbožný muž ležel, už jsem ho neslyšel mluvit, a on mne ani nepoznával. Ještě když žil, přišli tam biskupové Arnulf, Hildeward, Meinwerk a Erich. Všichni jsme mu společně dali požehnání a poskytli rozhřešení. Já hříšník jsem ho pomazal svatým olejem na místech, která mu způsobovala nejvíce bolesti. Byl tam také kníže Jaromír, kterého jeho bratr a vazal Oldřich, nedbaje na svou povinnost, v předchozí svatou sobotu před Vzkříšením Páně¹ vyhnal z Čech a donutil ho hledat ochranu u Boleslava – muže, jehož on sám pronásledoval jako nepřítele, ačkoli byl jeho příbuzný.² Protože Jaromír věděl, že arcibiskup byl vždy věrným pomocníkem všech trpících, doufal, že ho zastihne zdravého a bude ho moci požádat o přímluvu u krále, aby u něho dosáhl milosti. Když ho však viděl umírat, prosil ho se slzami v očích, aby se mohl svěřit jeho pravici a skrze ni se odevzdat sám. Konec arcibiskupova života se blížil; nevím, co spatřil po své levici, pravou rukou se však energicky pokřižoval a odvrátil své tělo i pohled. Tu se mu zkřivila tvář, jakoby chtěl plakat, brzy se ale zas radostně uvolnil.

Dětmar z Merseburku: Kronika, kn. VI., kap. 71.

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich předal Jaromírovi Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 94-96.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Překlad Bořek Neškudla, verše Jakub Žytek, úvod Martin Wihoda, poznámky Jiří Ohlídal. Argo, Praha 2008.