OLDŘICH
DAL ZABÍT BOŽEJE,
ZA SVATOPLUKA BÝVALI
ČECHOVÉ NAŠIMI PÁNY
KRONIKA MERSEBURSKÉHO
BISKUPA DĚTMARA,
KN. VI. |
99 (60)
[Pokračování
...].
99. (60.) Zde musím doplnit, jak
český kníže Oldřich,1
jehož jméno znamená „nespravedlivý mamon“,2
přikázal zabít svého vynikajícího družiníka
Božeje a mnoho dalších,3
protože slyšel od falešných našeptávačů, že podporovali
jeho vyhnaného bratra4 – tak měli
ostatní pochopit, čeho se mají do budoucna vyvarovat. V té
zemi slepá ctižádost stále brání tomu, aby lidé byli poslušni
příkazů, které Hospodin stanovil v obou zákonech. Vždyť
Oldřich se obával svého vlastního bratra, jehož si měl naopak
vážit nade všemi ostatními, a usilovně se snažil
nedopustit, aby se k němu nepřiblížil. Kdysi
za knížete Svatopluka bývali
Č e c h o v é našimi
pány.5 Naši předkové odváděli knížeti
každoročně poplatek a on měl ve své zemi
zvané Morava biskupy.6
To vše on i jeho nástupci pro svou pýchu ztratili. Je totiž
psáno v evangeliu, že kdo se povyšuje, bude ponížen a kdo
se ponižuje, bude povýšen. Každý, kdo v té zemi vládne,
je vystaven velkému nebezpečí. Čistá láska vzdychá v ústraní,
neboť tam vládne nespravedlnost ve spolku se zradou.
Dětmar
z Merseburku: Kronika,
kn. VI., kap. 99. (60.).
[Pokračování ...].
Poznámky:
|
1 –
|
Kníže Oldřich (1012-1033, 1034), syn
Boleslava II. – srovnej „Rodokmen
»Přemyslovců«“. |
2
–
|
Tento obrat se nachází
v Luk (16, 9), ale jeho užití zde je chybné. Jméno Oldřich-Ulrich
znamená „bohatý otcovským dědictvím“ (Gerhard Vita
Oudalrici). |
3
–
|
Božej, který snad
pocházel z rodu Vršovců, byl zabit roku 1014 (druhé
vraždění Vršovců – viz Kosmas I, 42).
Srovnej Annales Quedlinburgenses. |
4 –
|
Oním vyhnaným
bratrem je míněn Jaromír. |
5 –
|
Jedná se o území
obývané tehdy Polabskými Slovany (Merseburk se rozkládá
asi 10 km jižně od dnešního města Halle v Sasku-Anhaltsku)
– srovnej mapku „Územní
vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Poplatek pochopitelně nebyl odváděn „Čechům“, ale
Svatoplukovi (871-894) na Moravu (snad prostřednictvím jeho místodržícího
v Čechách, Bořivoje). |
6 –
|
Míněni jsou
moravsko-panonský arcibiskup Metoděj (869-885) a nitranský
biskup Wiching (880-881 a 885/886-890/891). Srovnej tab. 17:
„Arcibiskupové a biskupové moravští“. |
|
Petr Šimík (2009).
Srovnání:
Mapky: „Územní
vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Historie: „Bořivoj, Svatoplukův
místodržící v Čechách“.
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I.
králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež
má krátké nohy.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ –
Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ –
polský Boleslav odmítl převzít od krále
Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král
Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami,
kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ –
Oldřich přijal vládu od krále
jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj
(II.) obdržel
korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař
dal Oldřichovi Brněnskému
odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
94-96.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda,
Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé
polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. Editoři Martin Wihoda a Demeter
Malaťák. Matice moravská, Brno 2006, s. 25-46.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Překlad Bořek Neškudla, verše
Jakub Žytek, úvod Martin Wihoda, poznámky Jiří Ohlídal. Argo,
Praha 2008.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|