MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

OLDŘICH DAL ZABÍT BOŽEJE,
ZA SVATOPLUKA BÝVALI ČECHOVÉ NAŠIMI PÁNY

KRONIKA MERSEBURSKÉHO BISKUPA DĚTMARA, KN. VI.

99 (60)

   [Pokračování ...].
   99. (60.) Zde musím doplnit, jak český kníže Oldřich,1 jehož jméno znamená „nespravedlivý mamon“,2 přikázal zabít svého vynikajícího družiníka Božeje a mnoho dalších,3 protože slyšel od falešných našeptávačů, že podporovali jeho vyhnaného bratra4 – tak měli ostatní pochopit, čeho se mají do budoucna vyvarovat. V té zemi slepá ctižádost stále brání tomu, aby lidé byli poslušni příkazů, které Hospodin stanovil v obou zákonech. Vždyť Oldřich se obával svého vlastního bratra, jehož si měl naopak vážit nade všemi ostatními, a usilovně se snažil nedopustit, aby se k němu nepřiblížil. Kdysi za knížete Svatopluka bývali   Č e c h o v é   našimi pány.5 Naši předkové odváděli knížeti každoročně poplatek a on měl ve své zemi zvané Morava biskupy.6 To vše on i jeho nástupci pro svou pýchu ztratili. Je totiž psáno v evangeliu, že kdo se povyšuje, bude ponížen a kdo se ponižuje, bude povýšen. Každý, kdo v té zemi vládne, je vystaven velkému nebezpečí. Čistá láska vzdychá v ústraní, neboť tam vládne nespravedlnost ve spolku se zradou.

Dětmar z Merseburku: Kronika, kn. VI., kap. 99. (60.).

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Kníže Oldřich (1012-1033, 1034), syn Boleslava II. – srovnej „Rodokmen »Přemyslovců«“.
2 Tento obrat se nachází v Luk (16, 9), ale jeho užití zde je chybné. Jméno Oldřich-Ulrich znamená „bohatý otcovským dědictvím“ (Gerhard Vita Oudalrici).
3 Božej, který snad pocházel z rodu Vršovců, byl zabit roku 1014 (druhé vraždění Vršovců – viz Kosmas I, 42). Srovnej Annales Quedlinburgenses.
4 Oním vyhnaným bratrem je míněn Jaromír.
5 Jedná se o území obývané tehdy Polabskými Slovany (Merseburk se rozkládá asi 10 km jižně od dnešního města Halle v Sasku-Anhaltsku) – srovnej mapku „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“. Poplatek pochopitelně nebyl odváděn „Čechům“, ale Svatoplukovi (871-894) na Moravu (snad prostřednictvím jeho místodržícího v Čechách, Bořivoje).
6 Míněni jsou moravsko-panonský arcibiskup Metoděj (869-885) a nitranský biskup Wiching (880-881 a 885/886-890/891). Srovnej tab. 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
Mapky: „
Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Historie: „Bořivoj, Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 94-96.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005. Editoři Martin Wihoda a Demeter Malaťák. Matice moravská, Brno 2006, s. 25-46.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Překlad Bořek Neškudla, verše Jakub Žytek, úvod Martin Wihoda, poznámky Jiří Ohlídal. Argo, Praha 2008.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah