L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 892

   Rozbor zprávy
   (176) Poprvé se o Konstantinově zřeknutí arcibiskupské hodnosti zmínila „Legenda Moravica“, kap. 8. Později tuto zprávu přinesla legenda „Quemadmodum“, kap. 4, a „Series“ I. V Římě se Konstantin vzdal svého dočasného úřadu i služby pro císaře. Požádal svého bratra Metoděje, aby pokračoval v jeho díle („Život Metoděje“, kap. VII).¹ Týž pramen podal zprávu o ustanovení Metoděje biskupem (arcibiskupem) – dále proložní „Život Metoděje“, „Slovo pochvalno“ – na základě rozhodnutí papeže Hadriána II.² Metoděj-Methodios bylo církevní jméno bývalého byzantského archonta Michala.³
   (177) Několik jiných pramenů se rovněž zmínilo o této události: Kristiánova „Vita s. Wenceslai“,⁴ legenda „Diffundente sole“ („De beato Quirillo et conversione Moravie et Bohemie“, kap. 3).⁵ Později sepsaná díla sdělují, že Metoděj byl ustanoven za biskupa králem Svatoplukem I. „Legenda Moravica“ (kap. 8) dodala, že tak učinil „ex auctoritate apostolica“. Určité analogie lze najít v legendách „Beatus Cirillus“, (kap. 4), a „Quemadmodum“, (kap. 4). Autor této poslední spojoval arcibiskupství s Velegradem. Český kronikář Dalimil, jakožto vůbec první autor, umístil Metoděje též na Velegrad (XXIV. kap.). Dodatek „Život Metoděje“ uvedl, že Metoděj poté, kdy byl (870) ustanoven za biskupa, přišel do moravských zemí a navštívil moravská města a vesnice, nakonec přišel do Moravy, tj. hlavního města jménem Morava, kde moravským knížatům oznámil úmrtí svého bratra a předal list od papeže Hadriána II.⁶

   Rozbor data
   (194) 892. Zkrácený úkon: (892+5491/5492=6383/6384   6383/6384–5515/5516) přináší výsledek: 868/869 a 867/868.⁷ Byl to rok 6384 syrské éry,⁸ který obsahoval údobí mezi 18. březnem 868 a 17. březnem 869. Zpráva pojící se k datu 892 („Granum“) informuje o tom, že Cyril se vzdal úřadu arcibiskupského ve prospěch Metoděje, který byl zmocněn pokračovat v jeho díle na Moravě. Ve skutečnosti se Konstantin v Římě zřekl všech světských hodností a pověřil svého bratra, aby pokračoval v jeho díle.⁹
   Obdrželi jsme řadu několika dat (6377, 6378, 6383, 6384) syrské éry Theophila z Antiochie.¹⁰ Jiná data, která uvádí „Granum“, lze podle zjištěného klíčového schématu analyzovat obdobně, i když odpočty nebyly vždy stejné a odpovídaly použitým érám. Modifikovaný postup lze ukázat na roku 916 (195) „Granum“.¹¹

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 892.
L. E. Havlík (1998, s. 176-177, 194).

Poznámky:

Petr Šimík (2007).

   Použijeme-li místo alexandrijské éry menší raději a lépe alexandrijskou éru větší (tak jako v některých jiných případech, např. při přepočtu roku 886, 887, 891 a 894), dojdeme k přesvědčivějšímu výsledku (jak vyplývá zejména z pozn. 7 výše):
B. pomocí alexandrijské éry větší (maior) a syrské éry:
       892+5493/5492=6385/6384   6385/6384–5516/5515=869, (1. 1. až 17. 3.). Viz výše obr. 2.
    Vychází rok 869, z toho můžeme vybrat období mezi 1. lednem 869 a 17. březnem 869.
„Život Konstantina“, kap. XVIII, uvedl, že Konstantin-Cyril zemřel po padesáti dnech nemoci 14. února roku 6377 mladší byzantské éry II (viz obr. 1 výše). Po odpočtu 5509/5508 dostáváme období mezi 1. zářím 868 a 31. srpnem 869, z něhož vyhovuje pouze část mezi 1. lednem a 31. srpnem. „Život Metoděje“, kap. VII, líčí, jak Cyril na úmrtním loži požádal svého bratra Metoděje, aby pokračoval v jeho započatém díle. Metoděj byl pak vysvěcen na arcibiskupa. Z toho později mohla vzniknout ona zpráva o zřeknutí se arcibiskupské hodnosti, ač Cyril nejspíš nikdy arcibiskupem nebyl.
   Rozdíl mezi rokem 892 („Granum“) a správným rokem 869 římského juliánského kalendáře činí 23. Zpráva tedy pochází z moravského „Chronografu A“.

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891 – přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datovaní Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 15: „Životní data krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966, s. 174-181.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.
• Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, svazek 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno 2001, s. 3-24.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě 6.-10. století. MZM, Obec Modrá, Krajská knihovna Františka Bartoše, Brno 2004.