MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

GRANUM

L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 916

   Anno Domini 916 terra Moravie aliqualiter reformata. Johannes episcopus Moraviensis1 primus beato Metudio in episcopatum successit et apud Welegrad quondam sedem metropolitanam in ecclesia sancti Petri2 annis viginti quinque resedit ibidemque obdormivit in pace.*

   Rozbor zprávy
   (186) Reforma Moravy může být ztotožněna pouze s obnovením arcibiskupství Moravského, což bylo prudce napadeno v dokumentu „Petice bavorského episkopátu“ z roku 900. Na žádost krále Mojmíra II. přišli roku 889 na Moravu arcibiskup Jan a biskupové Benedikt a Daniel. Legáti vysvětili jednoho arcibiskupa (187) (pro vlastní Moravu) a tři další biskupy pro přidružené krajiny pod vládou Mojmíra II.3 Jméno nového arcibiskupa uchovalo pouze „Granum“, byl tu však se zřetelem na pozdější postavení moravské církve titulován jako biskup.
   Zpráva o arcibiskupu Janovi je opakována Augustinem Käsebrotem v jeho „Series episcoporum Olomucensium“, kap. 6. Existence arcibiskupa je mimo veškerou pochybnost. Moravská církev obsahovala čtyři diecése a existovala i v dobách velkého útoku a vpádu Maďarů do Bavorska. Rozbory pramenů prokázaly, že útok byl zachycen jediným nepadělaným listem pasovského biskupa Pilgrima a že skončil bitvou u Augsburgu v roce 910.4 Existence moravské církve v době okolo roku 910 dává možnost myslet i na biskupa Notara, který byl zmíněn v I. stsl. legendě o sv. Václavu („Ubitie svetogo Vešteslava“).5
   Bylo řečeno, že metropolitní arcibiskupské sídlo bylo u, či spíše ve Velegradě v chrámu sv. Petra. Pozdější kompilátor uvedl k roku 1091, že Velegrad byl (až do poloviny 10. století) arcibiskupským sídlem, a to za vlády králů Svatopluků (Svatoplukovců), tj. následníků krále Svatopluka.
   Redaktoři 11.-13. století, už jen v době tradice o bývalé slávě zaniklého Velegradu, se proto asi domnívali, že biskupové sídlili v Kunovicích nebo Polešovicích, kde v jejich době byly chrámy sv. Petra a které podle jejich vyjádření ležely „u“ (prope) Velegradu, jak k roku 1091 vyložili předložku apud uvedenou ve zprávě k roku 916. Polešovice náležely ve 13. století klášteru na Velehradě, kterému kníže Oldřich daroval roku 1247 kapli P. Marie v Popovicích, ležící na kopci za Kunovicemi.

   Rozbor data
   (195) 916. Připojená zpráva informuje o reformování Moravy, jež se vskutku událo v letech 899-900, týkalo se však nové úpravy či reformy moravské církve. Použijeme-li téhož úkonu při přepočtu ér, jak jsme učinili u předešlých dat (916+5491/5492=6407/6408–5515/5516), dostaneme nevyhovující výsledek: 893/892 a 892/891. Žádný rok neodpovídá letům popisovaných událostí.6 Pozitivní výsledek by však mohlo přinést nové prokombinování, a to ér nejen syrské a alexandrijské minormaior, ale i byzantské éry II:
      916+5491=6407  6407–5507/5508=900/899 a také 6407–5508/5509=899/898,
      916+5492=6408  6408–5507/5508=901/900 a také 6408–5508/5509=900/899,
      916+5493=6409  6409–5507/5508=902/901 a také 6409–5508/5509=901/900.
   Byzantský rok 6407 (éra I) obsahoval údobí mezi 21. březnem 899 a 20. březnem 900. Rok 6408 začínal 21. březnem 900 a končil 20. března 901. Byzantský rok 6408 (éra II) obsahoval údobí mezi 1. zářím 899 a 31. srpnem 900. Reforma moravské církve se stala známou z „Petice bavorského episkopátu“, která byla zaslána papeži Janu IX. ze synody, konané v polovině července roku 900. Rok reformy odpovídal byzantskému roku 6408 (éry I nebo II).7

Obr. 1. Rok obnovení Moravské církve, tj. rok 6407 starší byzantské éry I nebo rok 6408 mladší
byzantské éry II. K roku 900 římského kalendáře dospějeme přepočtem data 916 („Granum“)
dle alexandrijské éry maior (+5493) a mladší byzantské éry II (–5509)
nebo alexandrijské éry minor (+5492) a starší byzantské éry I (–5508).
   Reforma moravské církve se konala poněkud dříve, tj. po žádosti Moravanů v Římě. Papežští legáti vysvětili pro Moravu jednoho arcibiskupa a tři další biskupy i pro země pod vládou krále Mojmíra II. „Petici“ předcházela stížnost Moravanů na Bavory, jež byla adresována papeži. Rozbor data 916 prokázal, že šlo o roky 899-900 římského kalendáře. První část zprávy v „Granum“ (Reformatio Moravie) odpovídá obnovení plné funkce moravské církve, kde byl vysvěcen nový arcibiskup („Petice“). „Granum“ referovalo o nově vysvěcené hlavě církve, i když nazývalo prvního arcibiskupa po Metoději pouze biskupem, jak to bylo pro moravské praesuly později obvyklé.8
   Kromě toho „Granum“ zaznamenalo jméno arcibiskupa, když byl nazván Janem. Zachoval-li autor spisu „Granum“ přesnou zprávu o reformě a o novém (arci)biskupovi, pak lze i nedbat pochybnosti o jeho jménu. Stejný důvod umožní dát víru tomu, že Jan byl činný 25 let, to jest arcibiskup Jan držel svůj úřad mezi lety 899-900 až 924-925. Käsebrotova „Series“ informuje o tom, že Jan měl svůj úřad 24 roků.
   Konec úřadu (a života) arcibiskupa Jana může být spojován s dramatickými událostmi na konci vlády Mojmírovské dynastie na Moravě. Nedávný (196) rozbor několika pramenů a srovnání jejich zpráv (Liutprandovy „Antapodosis“ II., 2, Ruotgerův „Vita Brunonis“, cap. 3, Folcuinových „Gestas abbatum Lobiensium“, cap. 25, Widukindova díla „Rerum gestarum Saxonicarum“ libri III, I, 32, 39) prozradil, že teprve poté, co Jindřich I. Ptáčník se stal králem německým (919), Maďaři obsadili (východní) pohraničí území Moravy (Nitranské knížectví) a že krátce předtím, než Maďaři podnikli (924-925) vojenské tažení proti Jindřichu I., přiměli Moravany, aby si vykoupili mír placením poplatku. Berouce v úvahu tento fakt, nemohlo by být překvapující, že arcibiskup Jan zemřel právě v roce 925 a že dva mužové urozeného původu jménem MojmírSvatopluk jsou uvedeni jako svědkové na listinách arcibiskupa v Salzburgu počínaje právě rokem 925.9
Obr. 2. Rok 6407 alexandrijské éry minor (–5492/5491) a rok 6408 alexandrijské éry maior
(–5493/5492) odpovídají původnímu (chybnému) roku 916 („Granum“). Ke správnému roku 900
dojdeme přepočtem roku 6407 podle byzantské starší éry I (–5508/5507), resp. roku 6408
podle byzantské mladší éry II (–5509/5508), neboť k obnovení Moravské církve
muselo dojít před polovinou března roku 900.

   Kompilátor spisu „Granum“, který (patrně v 11. století) změnil čtyřciferná data v římské letopočty nevěděl, které éře čtyřciferná data patří. Podle předešlých případů byl přesvědčen, že šlo o rok alexandrijské éry. Stejným způsobem přepočítal i další data, která patří byzantské éře.10 Dešifrování zbývajících dat bude obdobné jako u roku 916.11 Ale celý úkon bude komplikován faktem, že různé zprávy a informace byly shrnuty a připojeny k jednomu a témuž roku, tj. že rok, který uvádí „Granum“ může zahrnovat více roků a dokonce roků různých ér. 
   Stejný problém se váže k následujícímu datu (900).12

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 916.
L. E. Havlík (1998, s. 186-187, 195-196).


Poznámky:

*    Léta Páně 916 když byla země moravská poněkud uspořádána, nastoupil Jan jakožto první biskup moravský po blahoslaveném Metodějovi do biskupského úřadu a seděl (na stolci biskupském) v chrámě svatého Petra ve Velehradě, někdejším to metropolitním sídle, dvacet pět let a tam v míru zemřel.
1 Základní údaj relace obsahoval zřejmě moravský Chronograf (B) k roku 6408 byzantské éry II, tj. šlo o období mezi 1. září 899 a 31. srpnem 900 (L. E. Havlík 1992, s. 250).
2 K tomu srovnej „List mohučského arcibiskupa Hathona“, v němž se popírá, že by Morava kdy měla svého metropolitu.
3 Arcibiskup Metoděj ještě měl podle Kristiána (kap. 1) podřízeno celkem sedm biskupů. Srovnej mapku: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
4 Pasovský biskup Pilgrim (971-991).
5 Viz I. stsl. legenda, text Novljanský. Notar patrně nebylo jméno biskupa, ale označení jeho funkce: „biskup-notar“. Srovnej Vašicovu rekonstrukci I. stsl. legendy. Protože Václav se narodil okolo roku 895, jeho postřižiny se odehrály někdy v roce 902, 903. Účast moravského biskupa není vyloučena. Nelze přehlédnout ani možnou přítomnost biskupa Gorazda v Čechách – viz Kosmovy anagramy, v nichž je biskup Gorazd ztotožněn s knězem Učenem, jenž na Budči vyučoval kněžice Václava knihám slovanským a latinským.
6 Přepočet s použitím syrské éry (odpočet 5516/5515) vedl k nepřijatelným výsledkům. Očekávaný výsledek přineslo až použití starší byzantské éry I (odpočet 5508/5507) a mladší byzantské éry II (odpočet 5509/5508).
7 Údaj L. E. Havlíka je nutno upřesnit: „Rok reformy odpovídal byzantskému roku 6407 (éry I) nebo byzantskému roku 6408 (éry II)“ – viz obr. 1obr. 2 výše. Protože však kompilátor použil k přepočtu data alexandrijskou éru maior, tak jako ve všech ostatních případech, muselo se jednat o rok 6408 byzantské mladší éry II (viz výše obr. 2).
8 Nejen později, ale i dříve. Už Kosmas (I, 10) (1120) nazýval arcibiskupa Metoděje moravským biskupem.
9 Nověji badatelé již vícekrát upozornili, že právě od roku 925 (do roku 927) se jakýsi hrabě Mojmír objevuje jako svědek na listinách salcburského arcibiskupa a souběžně též právě od roku 925 (do roku 931) se tam taktéž jako svědek vyskytuje i jakýsi Svatopluk. Byla vyslovena domněnka, že šlo o příslušníky mojmírovské dynastie, snad Mojmíra II. nebo spíše jeho syny, kteří v letech 924-925 uprchli z Moravy. Podle jiných úvah jsou pokládáni za syny onoho „vznešeného a urozeného“ Svatopluka z let 898-903, který je někdy ztotožňován se Svatoplukem II. (L. E. Havlík 1992, s. 264). Srovnej „Rodokmen Mojmírovců“.
10 Jedná se o roky 942 a 961 („Granum“), po přepočtu roky 926 a 945 římského kalendáře.
11 Rozdíl mezi těmito daty 916, 942, 961 („Granum“) a přepočtenými daty 900, 926, 945 římského kalendáře činí 16. Tato data tedy pocházejí z moravského „Chronografu B“.
12 L. E. Havlík ve svém článku přeskakuje mezi jednotlivými daty bez ohledu na jejich chronologii. Zprávy, které „Granum“ shrnuje k roku 900, patří dvěma různým érám, tzn. také různým rokům římského kalendáře. Něco podobného se stalo např. také Reginonovi z Prümu, když k jednomu roku přiřadil události, které se ve skutečnosti odehrály v průběhu téměř celých dvou desetiletí – viz jeho kronika k roku 890.

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.

Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, Granum, Palacký.
Metoděj arcibiskupem: „Život Metoděje“, „Chvalořeč o sv. Cyrilu a Metoději“, „Kristián“, Diffundente sole.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 15: „Životní data moravského krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.

Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah