MM - dokumenty - List arcibisk. Hathona (900)

MORAVIA MAGNA

„MORAVANÉ SE CHLUBÍ VLASTNÍM METROPOLITOU“

• List mohučského arcibiskupa Hathona papeži Janu IX. (900).

   [Pokračování ...].
   ...Moravané znovu bojují proti moci Franků a vychloubají se, že byli odděleni z jejich společenství, a chlubí se tím, že s Vaším souhlasem získali vlastního metropolitu, když nikdy u nich nebyl metropolitní stolec, ale vždy patřili k jejich provincii a diecézi.¹ Stěžovali si [Bavoři] u nás též, že byli čísi lstí u Vaší velebnosti nařčeni z velké hanebnosti, že prý totiž uzavřeli mír a smlouvu s pohany a že ti pohani učinili tolik bezbožného a strašného na jejich radu...² Stěžovali si u nás a žádali, abychom Vám to dali na vědomí. Avšak i sami slibovali, že Vám o tom dají zprávu, budou-li živi... Moravané, jak se doslechlo našemu sluchu, berou si za záminku své pýchy to, že prý obdrželi s Vaším souhlasem metropolitu, žijí odděleně a odmítají společenství jiných biskupů.³
   Pokud se budou nadále nadouvat touto opovážlivostí, dospějí až k prolévání krve, jak se mnozí domnívají. Proto, můžeme-li se toho odvážit, Vás nabádáme, aby je Vaše autorita pokáráním přivedla na cestu pokory, dříve než by se to stalo, aby konečně poznali, čí vládě se mají podrobit... Pokud je však Vaše napomenutí nenapraví, ať chtějí nebo nechtějí, skloní šíji před franskými vládci.⁴ Věříme, že se to může zdařit bez prolévání krve a vzájemného vraždění na obou stranách...

List mohučského arcibiskupa Hathona papeži Janu IX., 900.

[Pokračování ...].

Poznámky:

1 –	Záměrné ignorování faktu, že Morava měla od roku 870 a zejména od roku 880 vlastní církev přímo podřízenou Římu, nemohlo ovšem dojít u papeže pochopení, neboť právě v Římě bylo rozhodnuto o zřízení moravské autokefální metropole (L. E. Havlík 1992, s. 249). Z Říma bylo také znovu obnoveno moravské arcibiskupství v roce 899/900. Viz „Stížný list bavorských biskupů“ a „Granum k roku 916“ (po přepočtu 900).
2 –	O tom, že Maďarům jakési zátarasy bránily ke vpádům na západ (do střední Evropy) a že tyto zátarasy dal odstranit král Arnulf, který Maďary pozval jako spojence proti Svatoplukovi, králi Moravanů, poněvadž ho nemohl porazit, píše řada pramenů: Liutprandova „Odveta“ I, kap. 5, 13, II, kap. 2, Widukindovy „Saské dějiny“ I, kap. XIX, „Kronika Sigiberta z Gembloux k roku 893, Ekkehardova „Světová kronika“ k roku 888, „Saský letopisec“ k roku 890, „Kronika presbytera Magna“ k roku 890. Rovněž J. Turmair-Aventin („Letopisy Bavorů“, IV, XX-12) zdůvodnil příchod Maďarů do střední Evropy pozváním krále Arnulfa, který je přivolal proti Slovanům a Svatoplukovi, jehož říše byla tehdy v dolní Germánii nejrozsáhlejší.
3 –	Arcibiskupův list byl odeslán v době, kdy už bylo z iniciativy Mojmíra II. moravské arcibiskupství obnoveno. K vysvěcení arcibiskupa a třech dalších biskupů došlo nejspíše z jara roku 900.
4 –	Agresivní cíle východofranského království a církve vůči Moravě vystupují v listě zřetelně na povrch. Jejich realizace, jak to Hatho nastínil papeži, zůstala však ve skutečnosti fikcí (L. E. Havlík 1992, s. 249).

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Legendy: „Život sv. Metoděje (kap. VIII)“ o vysvěcení Metoděje na arcibiskupa.
Legendy: „Kristián (kap. 1)“ o ustanovení Metoděje nejvyšším biskupem.
Dokumenty: „Gloria in excelsis Deo“ o ustanovení Metoděje arcibiskupem panonským.
Dokumenty: „Stížný list bavorských biskupů“ (900).
Kroniky: „Letopisy bertiniánské k roku 831“.
Kroniky: „Granum k roku 892“ (po přepočtu 869). Cyril se vzdal arcibiskupského úřadu ve prospěch Metoděje.
Kroniky: „Granum k roku 916“ (po přepočtu 900) o (arci)biskupu Janovi.
Kroniky: „Granum k roku 942“ (po přepočtu 926) o (arci)biskupu Silvestrovi.
Kroniky: „Granum k roku 961“ (po přepočtu 945) o úmrtí (arci)biskupa Silvestra.

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 249.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.
• Radoslav Večerka: Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. Skriptum, 5. nezměněné vydání, FF MU, Brno 2002.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah