L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 961

   Rozbor zprávy
   (188) Arcibiskupství zůstalo uprázdněné deset let po Silvestrově smrti. V průběhu té doby měl být episkopát připojen k episkopátu v Řezně.² Käsebrotovy „Series“ informují, že připojení trvalo 35 roků (až do roku 996, tak i „Granum“).³ Obě díla, „Granum“ i „Series“, se shodovala v tom, že to trvalo až do časů Vojtěcha, biskupa pražského, to jest údajně do roku 971 („Granum“).⁴ Není však žádná zpráva o tom, že by k připojení vůbec došlo. Vyprávění se spíše vztahuje k historii Čech, které byly pod jurisdikcí Řezna až do založení biskupství v letech mezi roky 967-971.⁵

   Rozbor data
   (202) 961. Biskupství zůstalo po Silvestrově úmrtí neobsazené po dobu deseti roků. Silvestr zemřel roku 961
(961+5492/5493=6453/6454  6453/6454–5508/5509=945/946, 944/945), tj. v byzantském roce (II) 6453 (1. září 944 až 31. srpen 945).⁶ Uprázdnění stolce trvalo deset roků: 961+10=971, tj. 6453+10=6463.⁷
   Přepočet (971+5492/5493=6463/6464  6463/6464–5508/5509=955/956, 954/955) umožnil (945+10), že rok 955 může odpovídat datu 971 („Granum“).⁸ Maďaři byli poraženi u Augsburgu a Boleslav I., král Čechů, dobyl vítězství nad jinou částí Maďarů, kteří onoho roku napadli Moravu (a Čechy?) („Annales Altahenses“).⁹
   Zpráva uvádí, že moravské biskupství bylo po Silvestrově úmrtí připojeno k biskupství řezenskému. Kompilátor se zřejmě domníval, že připojení trvalo deset roků (961+10=971) a skončilo teprve v době Vojtěcha, biskupa pražského.¹⁰ V historických pramenech není žádná zmínka o připojení moravské církve k církvi řezenské. Čechy však byly pod jurisdikcí řezenského biskupa až do založení pražského biskupství. K tomu došlo mezi rokem 967 a 973, biskupství snad vstoupilo v život kolem roku 971.¹¹ Považoval-li kompilátor rok 961 za římské datum, pak deset roků navíc ho bezpečně přivedlo k začátku pražského biskupství, avšak nikoliv do doby Vojtěchovy, který se stal biskupem teprve v roce 983.¹²

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 961.
L. E. Havlík (1998, s. 187-188, 202).

Poznámky:

Petr Šimík (2007).

Komentář:
K nalezení správného roku úmrtí třetího moravského (arci)biskupa Silvestra, tj. roku 945 římského kalendáře, vede jak rok 6452 byzantské starší éry I, tak i rok 6453 byzantské mladší éry II (viz obr. 2 níže). K chybnému přepočtu,

   Zemřel-li Silvestr v roce 6454 mezi 21. březnem a 31. srpnem, pak po přepočtu dostaneme rok 946:
      961+5493=6454  6454–5508=946, (21. 3. až 31. 8.).
   Rozdíl mezi rokem 961 („Granum“) a rokem 946 římského kalendáře pak činí 15.
Poslední varianta s úmrtím mezi 21. březnem a 30. srpnem roku 946 je tu uvedena z čistě teoretických důvodů, neboť Silvestr nastoupil svůj úřad v roce 926, tj. mezi 1. lednem a 20. březnem roku 6434 byzantské éry maior, a podle zprávy k roku 942 („Granum“) jej vykonával 19 let:
      942+19=961, po přepočtu 926+19=945.

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891 – přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Metoděj arcibiskupem: „Život Metoděje“, „Chvalořeč o sv. Cyrilu a Metoději“, „Kristián“, „Diffundente sole“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 15: „Životní data moravského krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.