MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

LEGENDY

 

ŽIVOT SV. METODĚJE

VIII

   [Pokračování ...].
   Kocel vypravil poselství k apostolikovi1 a prosil, aby mu postoupil blaženého našeho učitele Metoděje.2 A apostolik řekl: „Nejen tobě samému, ale všem těm krajům slovanským jej posílám jako učitele od Boha a od svatého apoštola Petra, prvého náměstka3 a klíčníka království nebeského“.
   A když jej poslal, napsal tento list:4
   „Hadrián, biskup a sluha Boží, Rostislavu5 a Svatopluku a Kocelovi. Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj, v lidech dobrá vůle. (Následuje opis listu).

   (Obsah papežova listu z roku 869 viz dokumenty: „Gloria in excelsis Deo“).

   I přijal jej Kocel s velikou úctou a vypravil jej znova k apostolikovi s dvaceti urozenými muži, aby mu jej vysvětil na biskupství v Panonii6 na stolec svatého apoštola Andronika, jednoho ze sedmdesáti. Což se i stalo.
   [Pokračování ...].

Život sv. Metoděje (kap. VIII).

Poznámky:
1 – ...poselství k apostolikovi: Obě legendy ŽK i ŽM užívají často pro označení římského papeže termínu apostolik (lat. apostolicus). Srov. pozn. k 17. kap. ŽK.
2 – ...učitele Metoděje... jako učitele od Boha: Termín učitel má zde význam speciální zvláštního úřadu a poslání, totiž legáta apoštolské stolice pro slovanské kraje. Citovaná slova apostolikova jsou pravděpodobně úryvkem listu papeže Hadriána II. Kocelovi, který se nám jinak nedochoval (F. Grivec, Dve pismi papeže Hadriana II. knezu Koclju in Hadrianov slog. Glasnik Muz. družtva za Sloveniju XXII, 1941, 65 až 67; týž, Fontes 225).
 Papež Hadrián II. Metoděje ustanovil papežským legátem pro všechny země slovanské. Tedy nepochybně i pro Čechy (pozn. PŠ). Viz mapka: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
3 – ...prvého náměstka: Slov. prьvago nastolьnika je překlad řec. prótothronos. Výraz nastolьnik značí tolik co nástupce, následník, v tomto významu např. v 17. kap. ŽK. O sv. Petru se mi zdá nejvhodnější překlad: první náměstek (Kristův) jako hlava církve. M. Kos (RAZ II, 1944, 275n) našel v listech papeže Mikuláše I. překlad tohoto řec. termínu: primus sessor. Srov. Grivec, Fontes 225.
4 – ...napsal list: Tento list Hadriána II. z roku 869, zachovaný toliko v slovanském znění v ŽM VIII a v Chvalořeči o sv. Cyrilu a Metoději, zde stručněji, byl brán v pochybnost, ale novější bádání dokazuje jeho pravost po stránce diplomatické i obsahové, i když při literárním zpracování a překladu byl místy poněkud upraven; Grivec předpokládá, že list napsaný latinsky byl přeložen do řečtiny a slovanštiny. Podle Chvalořeči o Cyrilu a Metoději jde tu o dva listy papeže Hadriána II.: v prvním se Metoděj ustanovuje „učitelem“ – hodností, kterou lze srovnat s hodností apoštolského legáta – ve druhém pak arcibiskupem panonským. V Chvalořeči jsou obě dvě události shrnuty v jedno. ŽM uvádí jen první list.
5 – Z oslovení je patrné, že papežův list se do rukou Rostislavových dostal. Životopis byl sepsán až po Metodějově smrti (†885) v roce 886 za vlády Svatoplukovy (pozn. PŠ).
6 – ...aby mu jej vysvětil na biskupství v Panonii: Zřízením samostatné diecéze panonské se sídlem v Sirmiu neboli Srěmu (Srěmská Mitrovica), které tehdy patřilo do Bulharska, byla zároveň obnovena práva papežská nad touto částí Illyrika, což vzbudilo odpor nejen v Byzanci, ale i u bavorského episkopátu, pokládajícího toto území za svou doménu. Titul sv. Andronika (Řím 16, 7) se zakládá na tom, že tento učedník – podle tradice – Kristův byl prvním biskupem v Panonii se sídlem v Sirmiu. Ještě v roce 873 vybízí Jan VIII. srbského knížete Montemera (Mutimíra), aby se připojil k srěmské diecézi Metodějově (srov. otisk tohoto listu u Grivce, Fontes 71). K tomu však již nedošlo. Metoděj po smrti Kocelově omezil svou činnost na Moravu. Srov. též Grivec, Sllovenski knez Kocelj (1938, 179); týž, Konstantin u. Method o. c. 104, 130.

Josef Vašica (1966).

Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII • XVIII

Život sv. Metoděje (886):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 144-145.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998.

   MORAVIA MAGNA

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah