ŽIVOT
SV. KONSTANTINA-CYRILA
XIII |
[Pokračování ...].
Filozof pak odešel do Cařihradu. Po návštěvě u císaře
žil v tichosti na modlitbách k Bohu, usazen při chrámu
svatých apoštolů.1 Jest pak ve Svaté Sofii pohár z drahokamu,
dílo Šalomounovo, na němž jsou napsány verše písmem hebrejským
a samaritánským,2
jichž nemohl nikdy nikdo ani přečíst,
ani vyložit. Filozof však jej vzal a verše přečetl a vyložil.
První verš je takto: „Číše má, číše má, prorokuj, dokud
je hvězda. Buď nápojem pánu prvorozenci bdícímu za noci“.
Potom druhý verš: „Pánu na okoušení vytvořena ze stromu jiného.
Pij a zpij se veselím a vzkřikni aleluja“. A konečně
třetí verš: „Hle, kníže! I uzří všechen sbor slávu
jeho a král David uprostřed nich“. Potom je napsáno číslo
devět set a devatero.3
Filozof je přesně rozpočetl a nalezl,
že od dvanáctého roku vlády Šalomounovy do narození Kristova
bylo devět set a devět let. Je to tedy proroctví o Kristu.
[Pokračování ...].
Život
sv.
Konstantina-Cyrila (kap. XIII).
Poznámky:
|
1 –
|
... usazen při chrámu
svatých apoštolů: Jak ukázal F. Dvorník (Photius et la
réorganisation de l‘Académie patriarcale, Anal. Bolland. LXVIII,
Mélanges P. Peeters, II, 1950, 108-125), bylo při chrámu sv. apoštolů
jedno odvětví patriarchální akademie, reorganisované Fotiem.
Tato patriarchální akademie byla vysoká škola určená pro výchovu
kněží, kdežto universita měla úkol starat se o školení
státních funkcionářů. Na akademii patriarchální se také vyučovalo
profánním předmětům, filosofii, gramatice, rétorice, jakožto
přípravě ke studiu teologie, a právě tyto katedry byly
pravděpodobně umístěny při chrámu sv. apoštolů, druhém co
do významu v Cařihradě. |
2 –
|
... písmem
...samaritánským: Samaritánskému písmu se naučil sv.
Konstantin-Cyril za pobytu v Chersonu (srov. kap. 8). |
3 –
|
...devět
set a devět let: Číslo 909, bylo-li vskutku v originále
(Pastrnek a Lavrov, Kyr. ta Met. 273 udávají 990), neurčuje
správně dobu od 12. roku vlády Šalomounovy do Krista, neboť
to bylo asi 960 let. Ostatně proroctví takového o Kristu
nebylo. Zde je ve verších. Jinou verzi o stati o číši
Šalomounově viz u Lavrova, Materialy s. XLVI. |
|
Josef Vašica (1966).
Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII •
XVIII
Život sv. Metoděje (886):
kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII
Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885.
LD, Praha 1966.
•
Lubomír E. Havlík:
Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
•
Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích.
NLN, Praha 1998.
•
Vladimír Vavřínek: Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem.
Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28.9.-1.10.1999, ed.
Luděk Galuška, Pavel Kouřil, Zdeněk Měřínský,
AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 413-419.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|