ŽIVOT
SV. METODĚJE
IX |
[Pokračování ...].
Potom starý nepřítel, závistník dobra a odpůrce
pravdy,1
podnítil proti němu srdce krále,
nepřítele moravského,2 se všemi biskupy, kteří
pravili: „Učíš v naší eparchii“.3
On však odpověděl: „Kdybych
byl věděl, že je vaše, byl bych ji pominul, ale je svatého
Petra.4 A právem. Přecházíte-li
vy z řevnivosti a lakoty proti kánonům přes staré hranice a tím
bráníte učení Božímu, dejte si pozor, abyste svůj mozek
nerozlili, budete-li chtít kostěnou lebkou proraziti železnou
horu“. Odpověděli mu hněvivě: „Zlým to odpykáš!“ On
odpověděl: „Mluvím pravdu před císaři a nestydím se.5 Vy však
si čiňte se mnou, co vám libo, neboť nejsem lepší než ti, kteří
proto, že mluvili, co je spravedlivé, i o tento život přišli v mnohých
mukách“. Když mnoho řečí bylo chvatně prosloveno, aniž co
zmohli proti němu, řekl král šibalsky: „Netrapte mého Metoděje,
vždyť se už zpotil jako při peci“. On řekl: „Tak jest,
pane. Kdysi potkali lidé zpoceného filosofa a tázali se ho: Pročpak
se potíš? On dí: S hrubými lidmi jsem se přel“. O tomto výroku
se pohádali a rozešli. Jeho
pak vyhostili do Švábska6 a drželi
ho tam půl třetího roku.7
[Pokračování ...].
Život sv. Metoděje
(kap. IX).
Poznámky:
|
1 –
|
J 8, 44. |
2 –
|
...krále, nepřítele
moravského: Jedná se o východofranského
krále Ludvíka II. Němce (840-876). Viz „Rodokmen
Karlovců“. Ten pak na synodě s biskupy bavorskými konal soud nad Metodějem.
Na Moravě došlo k politickému převratu. Rostislav
byl zrádně vydán
svým synovcem Svatoplukem Němcům.
Metoděj byl jat patrně na Moravě na podzim 870, ale soud se konal
v Bavořích, pravděpodobně v Řezně, kde se král Ludvík zúčastnil v listopadu 870 říšského sněmu. |
3 –
|
...učíš
v naší eparchii: V ŽM v 8. a 9. kap. se zdůrazňuje, že
Metoděj postupoval podle kánonů. V listě Hadriánově
se praví, že Cyril a Metod nic neučinili proti kánonu,
ježto moravské krajiny náleží apoštolskému stolci. V kap. 9
proti výtkám franského episkopátu, že Metoděj „učí“,
tj. koná misijní činnost, „v naší oblasti“ tj.
ve franské oblasti, se klade důraz na to, že tato „oblast“
(tj. eparchie) je svatého Petra. Metoděj naopak vytýká svým
odpůrcům, že postupují „čerosъ
kanony“, tj. protikanonicky. Při tom se užívá v ŽM
terminologie totožné s Metodějovým nomokánonem: oblastь
za řec. eparchia nebo paroikia, prědělъ
za enoria nebo hyperorion. |
4 –
|
Jedná se o fiktivní salcburská
práva v Panonii v rozporu s papežským kanonickým stanoviskem. Římem
byla vlastně vzkříšena zaniklá panonská
metropole v Sirmiu (Srěmska
Mitrovica), což se stalo příčinou sporů o církevní správu v Panonii mezi papežstvím
a salcburským arcibiskupstvím, které si Panonii v minulých
sedmdesáti letech přisvojilo. |
5 –
|
Ž
119, 46. |
6 –
|
Švábsko – nyní Würtenbersko.
Arcibiskup Metoděj byl zajat patrně na podzim roku 870 a konfinován
v klášteře Reichenau nebo Ellwangen až do roku 873,
kdy byl v důsledku doslova „mezinárodního
tlaku“ na bavorský episkopát a východofranského vládce ze
zajetí propuštěn. |
7 –
|
...a
drželi ho tam půl třetího roku: Za těmito střízlivými
slovy legendy se tají tvrdá a pohnutá skutečnost,
která byla objevena teprve vydáním listů Jana VIII.
biskupům pasovskému Hermanrikovi a frizinskému
Hannonovi roku 1880 (F. Miklošič-F. Rački, Novo
nadjeni spomenici, Starine XII, 214-216). Odtud je přetiskl
Pastrnek (Dějiny 251-3) a Grivec (Fontes 69-70).
Hermanrik, původně člen benediktinského kláštera
Ellwangen ve Švábsku (nyní Würtenbersku) a první
jeho historik, vynikal vzděláním a zvláště znalostí
řeckého jazyka, byl nějaký čas zástupcem opata a počátkem
roku 866 se stal biskupem v Pasově. Když bulharský kníže
Boris roku 866 požádal krále Ludvíka, aby mu poslal kněze
a jáhny, byl v čele této kazatelské misie
postaven Ermanrich v naději, že se mu podaří uvést
Bulhary pod poddanství Německa. Ale když dospěl do
Bulharska roku 867, nalezl tam již římské zástupce, kteří
zcela opanovali pole, takže se s dovolením Borise vrátil
se svými kněžími i jáhny s nepořízenou a roztrpčen
domů (Zlatarski, Istoria na prъvoto
bъlgarsko
carstvo o. c. I. 2, 111). Ermanrich se aktivně
zúčastnil deportace Metoděje do vězení, a jeho
nelidské chování při tom je živými barvami vylíčeno v listě
Jana VIII., poslaném před zářím 873. „K oplakání
tvé zloby mohl by stačit, jak se domníváme jen proud slz.
Neboť kterého, ať nedíme biskupa, ale kterého světského
muže, ano kterého tyrana krutost nepřevýšila tvá opovážlivost,
nebo nepřekonala tvá zvířecká sveřepost? Bratra a arcibiskupa
našeho Metoděje jsi trestal v žaláři a týral
jej delší dobu pod širým nebem za hrozné zimy a velkých
dešťů, a vzdálils jej od správy církve jemu svěřené,
a dospěls až k takovému šílenství, že když
jsi jej vlekl na poradu biskupů, byl bys jej udeřil koňským
bičem, kdyby ti v tom od jiných nebylo zabráněno...“
Stejně ostrého odsouzení se dostalo od téhož papeže
frizinskému biskupu Hannonovi (Annoni) pro nekanonický a krutý
postup proti Metoději a jeho nespravedlivé vězení.
– Místo, kde Metoděj byl vězněn dva a půl roku, je
novějšími studiemi bezpečně zjištěno: byl to klášter Ellwangen
ve Švábsku, jehož členem byl kdysi Ermanrich (srov. Grivec,
Metodova ječa – Ellwangen, Zgodovinski časopis, Ljubljana
1956-57, 282-4; Grivec se opírá jmenovitě o studii
Viktora Durra, Ermenrich von Ellwangen, Ellwanger Jahrbuch 16,
1956, 3-15). Ostatní literaturu viz u Vavřínka (Staroslov.
životy o. c. 43). |
|
Josef Vašica
(1966).
Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII •
XVIII
Život sv. Metoděje (886):
kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII
Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885.
LD, Praha 1966.
• Lubomír E. Havlík:
Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 148, 162-163.
•
Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů.
Jota, Brno 1994, s. 32, 40.
•
Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích.
NLN, Praha 1998.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|