IV

   [Pokračování ...].
   Naskytla se pak taková příležitost, že císař poslal jeho bratra filozofa, aby šel k Chazarům,¹ a ten si ho vzal s sebou na pomoc. Byli pak tam Židé velmi ostouzející křesťanskou víru. Tu on řekl: „Jsem hotov zemřít za křesťanskou víru“, a nezpěčoval se, ale šel, sloužil svému mladšímu bratru jako otrok a poslouchal ho. On modlitbou je přemůže a filozof svými řečmi. A zahanbili je. Když císař a patriarcha viděli jeho skvělý prospěch na cestě Boží, doléhali naň, aby se dal vysvětit na arcibiskupa na čelné místo, kde je potřebí takového muže, a když nesvolil, přinutili jej a ustanovili opatem v klášteře zvaném Polychron,² který se odhaduje na čtyřiadvacet měr zlata a otců v něm bývá víc než sedmdesát. 
   [Pokračování ...].

Život sv. Metoděje (kap. IV).

Poznámky:

Josef Vašica (1966).

Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII • XVIII

Život sv. Metoděje (886):
kap. I • II • III • IV • V • VI • VII • VIII • IX • X • XI • XII • XIII • XIV • XV • XVI • XVII

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998.