ŽIVOT
SV. METODĚJE
XVI |
[Pokračování ...].
Když franský král1
přišel do krajin dunajských, přál si ho [Metoděje] vidět, a on, ačkoli někteří říkali a myslili, že od něho bez muk
nevyvázne, odebral se k němu.2
On však jej přijal, jak se sluší na biskupa, čestně a slavně
s veselím, porozprávěl s ním jak se sluší takovým mužům
spolu rozprávět, objal a políbil jej a propustil s velikými
dary. Řekl mu: „Pamatuj na mne vždy, ctihodný otče, ve svých
modlitbách“.
[Pokračování ...].
Život sv. Metoděje
(kap. XVI).
Poznámky:
|
1 –
|
...franský
král: slov. korolju ugъrьskomu.
A Brückner (Die Wahrheit o. c. 94-95) pokládá zmínku o uherském
králi za omyl, původně byla zde řeč jen o králi a „uherský“
bylo později od opisovačů přidáno. Tímto „králem“ je míněn
podle Brücknera franský císař Karel III. Tlustý, třetí
syn Ludvíka Němce a jeho nástupce (881-888). Tento dohad Brücknerův
přijímá Grivec jako jedině možný (AAV XVII, 1941, 124; Konst.
u. Method 132; Fontes 235). Samo o sobě setkání s uherským
králem na pomezí velkomoravském „nevzbuzuje žádné
pochybnosti“, jak dí Pastrnek (Dějiny 124), také ŽK
kap. 8 vypráví o střetnutí s Uhry cestou do
Chazarska, ale způsob, jak tento „král“ jedná s Metodějem,
svědčí spíše o franském panovníku, který právě tehdy
v Podunají jednal se Svatoplukem. Srov. V. Vavřínek, Ugъrьskyj
Korolь dans la vie vieux-slave de Méthode
(BZS 25, 1964, 261-269).
Jde nejspíš o Karla III.
Tlustého, východofranského krále (876-887) a římského císaře
(od roku 881). Viz „Rodokmen
Karlovců“ (pozn. PŠ). |
2 –
|
Setkání obou mužů se uskutečnilo
patrně „in monte Comiano“ poblíž Tullnu, kde na podzim
roku 884 probíhalo jednání císaře se Svatoplukem.
Viz Fuldské anály k roku
884. Srovnej „Granum
k roku 900“ (po přepočtu 884) (pozn. PŠ). |
|
Josef Vašica
(1966).
Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII •
XVIII
Život sv. Metoděje (886):
kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII
Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885.
LD, Praha 1966.
•
Lubomír E. Havlík:
Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 209.
•
Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše
Velkomoravské. MZM, Brno 1996.
•
Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích.
NLN, Praha 1998.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|