MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

LEGENDY

 

ŽIVOT SV. METODĚJE

XVI

   [Pokračování ...].
   Když franský král1 přišel do krajin dunajských, přál si ho [Metoděje] vidět, a on, ačkoli někteří říkali a myslili, že od něho bez muk nevyvázne, odebral se k němu.2 On však jej přijal, jak se sluší na biskupa, čestně a slavně s veselím, porozprávěl s ním jak se sluší takovým mužům spolu rozprávět, objal a políbil jej a propustil s velikými dary. Řekl mu: „Pamatuj na mne vždy, ctihodný otče, ve svých modlitbách“.
   [Pokračování ...].

Život sv. Metoděje (kap. XVI).


Poznámky:

1 ...franský král: slov. korolju ugъrьskomu. A Brückner (Die Wahrheit o. c. 94-95) pokládá zmínku o uherském králi za omyl, původně byla zde řeč jen o králi a „uherský“ bylo později od opisovačů přidáno. Tímto „králem“ je míněn podle Brücknera franský císař Karel III. Tlustý, třetí syn Ludvíka Němce a jeho nástupce (881-888). Tento dohad Brücknerův přijímá Grivec jako jedině možný (AAV XVII, 1941, 124; Konst. u. Method 132; Fontes 235). Samo o sobě setkání s uherským králem na pomezí velkomoravském „nevzbuzuje žádné pochybnosti“, jak dí Pastrnek (Dějiny 124), také ŽK kap. 8 vypráví o střetnutí s Uhry cestou do Chazarska, ale způsob, jak tento „král“ jedná s Metodějem, svědčí spíše o franském panovníku, který právě tehdy v Podunají jednal se Svatoplukem. Srov. V. Vavřínek, Ugъrьskyj Korolь dans la vie vieux-slave de Méthode (BZS 25, 1964, 261-269).
Jde nejspíš o Karla III. Tlustého, východofranského krále (876-887) a římského císaře (od roku 881). Viz „Rodokmen Karlovců“ (pozn. PŠ).
2 Setkání obou mužů se uskutečnilo patrně „in monte Comiano“ poblíž Tullnu, kde na podzim roku 884 probíhalo jednání císaře se Svatoplukem. Viz Fuldské anály k roku 884. Srovnej „Granum k roku 900“ (po přepočtu 884) (pozn. PŠ).

Josef Vašica (1966).

Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII XIII XIV XV XVI XVII XVIII

Život sv. Metoděje (886):
kap. I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII XIII XIV XV XVI XVII

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 209.
Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše Velkomoravské. MZM, Brno 1996.
Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah