ŽIVOT
SV. KONSTANTINA-CYRILA
VII |
[Pokračování ...].
Za nedlouhý čas odřekl se zcela světského
života,1 usadil se na jednom tichém
místě a zabýval se toliko sám sebou. Nic neschovával pro zítřejší
den, ale všechno rozdával chudým a starost skládal na Boha,
který každého dne pečuje o všechny. Když si jednou ve svátek
sluha stěžoval, že nemají nic na takový slavný den, pravil mu:
„Ten, který kdysi živil Izraelity na poušti, dá
pokrm i nám zde. Jdi jen a pozvi ještě aspoň pět chuďasů,
a doufej v pomoc Boží“.2
A vskutku, jakmile nastal čas k obědu, přinesl náhle nějaký
muž nůši všelijakých jídel a deset zlatníků. I poděkoval
Bohu za všechno to. Potom odešel na Olymp3
k svému bratru Metoději, kde počal žít a modlitby
konat bez ustání k Bohu a toliko s knihami se
bavit.
[Pokračování ...].
Život
sv.
Konstantina-Cyrila (kap. VII).
Poznámky:
|
1 –
|
...Za
nedlouhý čas odřekl se zcela světského života: Rezignace na úřad
vysokoškolský a odchod do soukromí souvisel nejspíš se státním
převratem, který se udál v roce 856: císařovna Theodora
byla nucena se vzdát vlády a odejít do kláštera, místo ní
strhl na sebe moc její bratr Bardas. Logothet Theoktist, příznivec
soluňských bratří, byl odstraněn a zabit. Je možno, že
Konstantin upadl na čas do hmotné tísně. V tom smyslu lze
vyložit i následující vypravování o zázračném
pohoštění pěti chuďasů (srov. Dvorník, Les légendes 113). |
2 –
|
Mt
6, 34; Ž 54, 23; 1Pt 5, 7. |
3 –
|
...odešel
na Olymp: Nikoli ovšem na Olymp v Thessalii, báječné
sídlo pohanských bohů, nýbrž na horu Olymp v maloasijské
Bythynii a Mysii, na jehož svazích vzniklo v 8. a v 9. století
mnoho klášterů. V tomto největším asketickém středisku
byzantské církve střetla se poprvé životní pouť obou
bratří soluňských (srov. Van den Ghyen, Acta Sanctorum,
Nov. II, 322 s.). |
|
Josef Vašica (1966).
Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII •
XVIII
Život sv. Metoděje (886):
kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII
Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885.
LD, Praha 1966.
•
Lubomír E. Havlík:
Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
•
Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích.
NLN, Praha 1998.
•
Vladimír Vavřínek: Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem.
Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28.9.-1.10.1999, ed.
Luděk Galuška, Pavel Kouřil, Zdeněk Měřínský,
AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 413-419.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|