MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

LEGENDY

 

ŽIVOT SV. KONSTANTINA-CYRILA

VII

   [Pokračování ...].
   Za nedlouhý čas odřekl se zcela světského života,1 usadil se na jednom tichém místě a zabýval se toliko sám sebou. Nic neschovával pro zítřejší den, ale všechno rozdával chudým a starost skládal na Boha, který každého dne pečuje o všechny. Když si jednou ve svátek sluha stěžoval, že nemají nic na takový slavný den, pravil mu: „Ten, který kdysi živil Izraelity na poušti, dá pokrm i nám zde. Jdi jen a pozvi ještě aspoň pět chuďasů, a doufej v pomoc Boží“.2 A vskutku, jakmile nastal čas k obědu, přinesl náhle nějaký muž nůši všelijakých jídel a deset zlatníků. I poděkoval Bohu za všechno to. Potom odešel na Olymp3 k svému bratru Metoději, kde počal žít a modlitby konat bez ustání k Bohu a toliko s knihami se bavit.
   [Pokračování ...].

Život sv. Konstantina-Cyrila (kap. VII).


Poznámky:

1 ...Za nedlouhý čas odřekl se zcela světského života: Rezignace na úřad vysokoškolský a odchod do soukromí souvisel nejspíš se státním převratem, který se udál v roce 856: císařovna Theodora byla nucena se vzdát vlády a odejít do kláštera, místo ní strhl na sebe moc její bratr Bardas. Logothet Theoktist, příznivec soluňských bratří, byl odstraněn a zabit. Je možno, že Konstantin upadl na čas do hmotné tísně. V tom smyslu lze vyložit i následující vypravování o zázračném pohoštění pěti chuďasů (srov. Dvorník, Les légendes 113).
2 Mt 6, 34; Ž 54, 23; 1Pt 5, 7.
3 ...odešel na Olymp: Nikoli ovšem na Olymp v Thessalii, báječné sídlo pohanských bohů, nýbrž na horu Olymp v maloasijské Bythynii a Mysii, na jehož svazích vzniklo v 8. a v 9. století mnoho klášterů. V tomto největším asketickém středisku byzantské církve střetla se poprvé životní pouť obou bratří soluňských (srov. Van den Ghyen, Acta Sanctorum, Nov. II, 322 s.).

Josef Vašica (1966).

Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII XIII XIV XV XVI XVII XVIII

Život sv. Metoděje (886):
kap. I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII XIII XIV XV XVI XVII

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998.
Vladimír Vavřínek: Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem. Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28.9.-1.10.1999, ed. Luděk Galuška, Pavel Kouřil, Zdeněk Měřínský, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 413-419.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah