ŽIVOT
SV. METODĚJE
XIII |
[Pokračování ...].
Ani zde se však nezastavila jejich
zloba. Pomlouvali ho a pravili: „Císař se naň hněvá,1
a dopadne-li ho, odpyká to životem“. Ale milosrdný Bůh nechtěl
ani v tom pohanět svého služebníka, a ježto srdce císařovo je
stále v ruce Boží, vložil císaři do srdce, že poslal Metodějovi
list: „Ctihodný otče, velmi tě toužím spatřit. Buď tak dobrý
a vyprav se k nám, abychom se s tebou viděli, dokud jsi na
tomto světě, a přijali tvé požehnání“. Metoděj tam ihned
šel a císař jej přijal s velikou poctou a radostí, pochválil
jeho učení a podržel si z jeho učedníků kněze a jáhna
s knihami. Vše mu učinil po vůli, co chtěl, a v ničem ho neoslyšel.
A hojně jej obdaroval a doprovodil ho opět slavně do jeho sídla.
Podobně i patriarcha.2
[Pokračování ...].
Život sv. Metoděje
(kap. XIII).
Poznámky:
|
1 –
|
Jde o byzantského císaře
Basilea I. (867-886), zakladatele makedonské dynastie, který
pozval Metoděje do Konstantinopole listem již během roku
880. Metoděj podnikl tuto cestu někdy po roce 881, patrně s ohledem na
Bulharsko a s vědomím
papežovým. (Svědčí o tom list papeže Jana VIII. arcibiskupu
Metodějovi z roku 881: „Schvalujeme
pastýřskou péči“ – pozn. PŠ). Řím ani na západě
neměl dost síly, aby obhájil proti německému náporu slovanskou
bohoslužbu, proto Metoděj hleděl zajistit její trvání v říši
byzantské a v Bulharsku. To si jistě přáli také jeho
nejstarší učedníci, kteří s ním přišli na Moravu. Na
Moravě vedle kompromisní liturgie Petrovy spojující v sobě
západní i byzantské prvky, nebyla zanedbávána ani vlastní
liturgie byzantská. Cestou Metodějovou do Cařihradu bylo oživeno
též spojení s byzantskými a bulharskými Slovany.
Slovanský kněz a jáhen zanechaní v Cařihradě jistě
konali bohoslužbu byzantským obřadem, a mezi knihami, které
s sebou přinesli, byly především knihy byzantského obřadu.
To, že si byzantský císař ponechal jednoho slovanského kněze a jednoho
jáhna s bohoslužebnými knihami, značí, že tím bylo v Cařihradě
oficiálně zřízeno středisko pro slovanskou bohoslužbu v byzantské
říši (srov. Grivec, Slovanska blagovestnika o. c. 143).
Srov. J. Bidlo, Cesta Metodějova do Cařihradu (ČMM 1916,
35-54); F. Dvorník, Les Slaves, Byzance et Rome o. c.
271-281; Iv. Dujčev, Vъprosъt
o. c. 254-5; F. Grivec, Konst. u. Method 183; týž,
Slovanska blagovestnika o. c. 140n. |
2 –
|
Srovnej např. V.
Vavřínek (2001, s. 418). |
|
Josef Vašica
(1966).
Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII •
XVIII
Život sv. Metoděje (886):
kap. I •
II • III •
IV • V •
VI • VII •
VIII • IX •
X • XI •
XII • XIII •
XIV • XV •
XVI • XVII
Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885.
LD, Praha 1966.
•
Lubomír E. Havlík:
Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 162.
•
Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích.
NLN, Praha 1998.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|