MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

LEGENDY

 

ŽIVOT SV. METODĚJE

XIII

   [Pokračování ...].
   Ani zde se však nezastavila jejich zloba. Pomlouvali ho a pravili: „Císař se naň hněvá,1 a dopadne-li ho, odpyká to životem“. Ale milosrdný Bůh nechtěl ani v tom pohanět svého služebníka, a ježto srdce císařovo je stále v ruce Boží, vložil císaři do srdce, že poslal Metodějovi list: „Ctihodný otče, velmi tě toužím spatřit. Buď tak dobrý a vyprav se k nám, abychom se s tebou viděli, dokud jsi na tomto světě, a přijali tvé požehnání“. Metoděj tam ihned šel a císař jej přijal s velikou poctou a radostí, pochválil jeho učení a podržel si z jeho učedníků kněze a jáhna s knihami. Vše mu učinil po vůli, co chtěl, a v ničem ho neoslyšel. A hojně jej obdaroval a doprovodil ho opět slavně do jeho sídla. Podobně i patriarcha.2
   [Pokračování ...].

Život sv. Metoděje (kap. XIII).


Poznámky:

1 Jde o byzantského císaře Basilea I. (867-886), zakladatele makedonské dynastie, který pozval Metoděje do Konstantinopole listem již během roku 880. Metoděj podnikl tuto cestu někdy po roce 881, patrně s ohledem na Bulharsko a s vědomím papežovým. (Svědčí o tom list papeže Jana VIII. arcibiskupu Metodějovi z roku 881: „Schvalujeme pastýřskou péči“ – pozn. PŠ). Řím ani na západě neměl dost síly, aby obhájil proti německému náporu slovanskou bohoslužbu, proto Metoděj hleděl zajistit její trvání v říši byzantské a v Bulharsku. To si jistě přáli také jeho nejstarší učedníci, kteří s ním přišli na Moravu. Na Moravě vedle kompromisní liturgie Petrovy spojující v sobě západní i byzantské prvky, nebyla zanedbávána ani vlastní liturgie byzantská. Cestou Metodějovou do Cařihradu bylo oživeno též spojení s byzantskými a bulharskými Slovany. Slovanský kněz a jáhen zanechaní v Cařihradě jistě konali bohoslužbu byzantským obřadem, a mezi knihami, které s sebou přinesli, byly především knihy byzantského obřadu. To, že si byzantský císař ponechal jednoho slovanského kněze a jednoho jáhna s bohoslužebnými knihami, značí, že tím bylo v Cařihradě oficiálně zřízeno středisko pro slovanskou bohoslužbu v byzantské říši (srov. Grivec, Slovanska blagovestnika o. c. 143). Srov. J. Bidlo, Cesta Metodějova do Cařihradu (ČMM 1916, 35-54); F. Dvorník, Les Slaves, Byzance et Rome o. c. 271-281; Iv. Dujčev, Vъprosъt o. c. 254-5; F. Grivec, Konst. u. Method 183; týž, Slovanska blagovestnika o. c. 140n.
2 Srovnej např. V. Vavřínek (2001, s. 418).

Josef Vašica (1966).

Život sv. Konstantina-Cyrila (869):
kap. I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII XIII XIV XV XVI XVII XVIII

Život sv. Metoděje (886):
kap. I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII XIII XIV XV XVI XVII

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 162.
Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah