CO ZŮSTÁVALO DOPOSUD SKRYTO ZA LATINSKÝM TEXTEM KOSMOVY KRONIKY ČECHŮ

   [Pokračování ...].
   V latinském textu Kosmovy „Kroniky Čechů“ nalezl P. František Borák skrytý obsah zaznamenaný v přesmyčkách (anagramech) ve staroslověnštině nebo spíše již ve staročeštině.¹ Tento „zašifrovaný“ text obsahuje i zprávy o Moravě, které v Kronice Kosmas zamlčel.²
   Jak F. Borák při svém hledání obsahu anagramu postupoval si ukážeme na příkladu. Kroniku Kosmas začíná úvodem k proboštu Šebířovi. Poslední, jedenáctá latinská věta úvodu zní: „Sive enim vobis soli hae seniles nugae placeant sive displiceant, rogo ne tercius eas oculus videat“.³ Ze všech latinských slov, bez ohledu na pořadí ve větě, se snažil sestavit obrazec tak, aby nalezl střední díl tajenky, tzn. až jeden z vnitřních sloupců písmen vytvořil souvislé slovo nebo i více, dávající rozumný smysl ve staročeštině – viz obrazec níže:

   Z písmen sousedního sloupce vpravo nebo vlevo, ze kterého to šlo, se snažil k již nalezeným slovům tajenky sestavit přísudek, přívlastek či doplněk. Pak z písmen vlevo od sestaveného středu složil další větu nebo slova, jež objasňují obsah středu. Další větu či slova sestavil z písmen vpravo od středního dílu. Všechny tři díly musí vyjít beze zbytku, čili součet shodných písmen latinského textu v kterémkoliv dílu se musí rovnat součtu shodných písmen v rekonstruovaném textu slovanském.⁴ Správnost řešení hádanky záleží výlučně na správném a pravdivém „uhádnutí“ znění středu. Výsledek tohoto anagramu, rozšifrovaného F. Borákem, zní:
   Tajenka: LIUDMINA, ze sousedního sloupce písmen vlevo sestavil: HELIN BIU, ze zbývajících písmen vlevo od dvou prostředních sloupců: V OSEKU (HESKO) SKRIT SLOVANU PIESNĚ I OTŠD LAPEN IE AŠČE, vpravo od dvou sloupců ve středu: GORAST UČEN ESE IE ZA LEGAT SVOEI. 
   Do dnešní mluvy F. Borákem volně přeloženo přesmyčka „P 11“ zní: „Ludmino, Helena byl v Oseku ukrýt slovanské písně. Sotva odešel, byl ještě zatčen Gorazd-Učen, hle je legátem pro svou (tj. Drahomíru)“.⁵
   „Wiching a jeho strana popouzeli Svatopluka proti Gorazdovi a jeho bratřím“, píše F. Borák (2001, s. 18). „Svatopluk podlehl Wichingově demagogii. Poslal Wichinga do Říma s žádostí, aby papež přijal Svatopluka a jeho říši do ochrany, Wichinga aby zprostil Metodějovy klatby a uvedl ho zpět v biskupský úřad, a konečně aby Gorazda odmítl z věroučných důvodů jako arcibiskupa moravského. Wiching přirozeně přidal k Svatoplukovu listu ještě stará lživá obvinění proti Metodějovi a jeho žákům, hlavně proti Gorazdovi. Štěpán V. vyslovil nad obviněním Metoděje podiv, protože otázka slovanské liturgie na Moravě mu byla známa. Proto chtěl slyšet též druhou stranu. Poslal na Moravu svého legáta biskupa Dominika a kněze Jana a Štěpána, aby na místě vyšetřili celou záležitost.⁶
   Záležitost se týká řešení situace vzniklé na Moravě po Metodějově smrti (†885). Gorazda jmenoval svým nástupcem ještě Metoděj. Gorazdovi ale scházelo formální schválení papeže, k čemuž vyslaní legáti neměli moci. Proto byl pozván do Říma, aby před papežem vše vysvětlil, což potvrzuje jeho biskupskou hodnost, neboť záležitosti a pře biskupů mohl rozsoudit jen příslušný patriarcha, v tomto případě papež.
   F. Borák (2001, s. 18-19) vyslovil domněnku, „že se Gorazd a Ludmina odebrali s papežskou delegací do Říma, kde předložili dekrety Jana VIII. a svou věc Štěpánu V. jasně vyložili a obhájili. Teprve po pohovoru s Gorazdem a Ludminou papež Štěpán V. poslal Svatoplukovi list, v němž ho přijímá i jeho království do ochrany. Wichinga zprošťuje klatby a vrací ho nitranskému biskupství. O ustanovení Wichinga za moravského arcibiskupa nebo jen správcem arcibiskupství, není v listině náznaku a o sesazení Gorazda teprve ne. Gorazd řádně zvolený zůstal arcibiskupem, avšak jeho uvedení v úřad bylo odloženo na příhodnější dobu, zvlášť když se proti němu stavěl Svatopluk“. To je ale vyloučeno.⁷ 
   Gorazd v každém případě sesazen byl, protože Metodějovy žáky do vězení rozhodně neposlal on, ale jistě Viching.⁸ Domněnka o jeho jmenování arcibiskupem moravským je proto mylná, s jistotou můžeme jen říci, že byl designovaným Metodějovým nástupcem a že po jistou dobu úřad arcibiskupa zastával. Na arcibiskupa však zřejmě vysvěcen nebyl.
   Jestliže v anagramu „P 11“ výše je zmínka, že Gorazd-Učen „je legátem pro svou [Ludmilu]“, tzn. pro Čechy, pak by s Ludmilou do Říma musel odejít nejspíš z Čech, kam se asi uchýlil ještě před vyhnáním slovanských kněží z Moravy. Znamenalo by to také, že Vichingova pravomoc se na Čechy nevztahovala, nebyl tedy zřejmě ani arcibiskupem ani správcem arcibiskupství.⁹ 
   Zmínky o Gorazdově přítomnosti v Čechách a jeho ztotožnění s knězem Učenem nalezl F. Borák (2001, s. 22, 33) i v dalších Kosmových anagramech: „P 11“, „P 32“, „P 47“, „P 49“, „P 84“, „P 92“, „P 130“, „P 140“, „P 142“, „P 154“, „P 160“, „P 170“ (2001, s. 40 pozn. 7, s. 41 pozn. 10 a 11). Gorazda považoval F. Borák (2001, s. 21, 41 pozn. 13) na základě anagramů za Rostislavova staršího syna (ve skutečnosti musel být mladším bratrem Bořivoje, neboť pro církevní dráhu byli určováni vždy mladší sourozenci): „P 24“ (2001, s. 78), kněze Slavomíra za Rostislavova bratra: „P 103“ (2001, s. 15, 42 pozn. 20).¹⁰ 
   [Pokračování ...].

František Borák: Neznámá historie Moravy v IX. až XI. století (2001, s. 65).

Poznámky:

 Petr Šimík (2003). 

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
„Komonitorium papeže Štěpána V.“.
„Život Naumův“ (starší).
„Život Klimenta, biskupa Bulharů“.
„Stížný list bavorských biskupů“.
„List mohučského arcibiskupa Hathona papeži“.
„Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem svatým“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Kroniky: „Granum Catalogi praesulum Moraviae“ aneb Neprávem přehlížený moravský pramen.
Kroniky: „Granum k roku 891“ (po přepočtu 868) aneb Nalezení správného klíče.
Kroniky: „Granum k roku 894“ (po přepočtu 871) o Bořivojově křtu (?), spíše však sňatku (!).
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Pořadí událostí v Kristiánově a Kosmově verzi přemyslovské pověsti“.
Tabulka 15: „Životní data moravského krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav na jednom obraze“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se Bořivojovi upírá založení hradu Praha?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: Vznik a původ přemyslovské pověsti.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Anagramy:
Úvod – Komentář Jiřího Adámka k Borákově „Neznámé historii Moravy v IX. až XI. století“.
P   1 – Kristiánova legenda jako dobové falzum. Ludmilin syn Vratislav působil na Moravě?
P 11 – Biskup Gorazd je totožný s knězem Učenem, který na Budči vyučoval kněžice Václava knihám latinským.
P 24 – Biskup Gorazd je synem (moravského) krále (Rostislava).
P 32 – Gorazd-Učen učí Rostislava a známé.
P 36 – Děd kníže Rostislav a jeho syn Bořivoj jsou z Moravy.

Další Kosmovy anagramy a článek o anagramech obecně najdete na webových stránkách Vladimíra Merty: www.tisicileti.cz.

Literatura:
• Václav Chaloupecký: Prameny X. století legendy Kristiánovy. In: Svatováclavský sborník II, 2, 1939.
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Bratrovrahův syn, mnich Kristián. Jiřímu Slámovi k sedmdesátinám. Dějiny a současnost XXI-6, 1999, s. 6-10.
• František Borák: Neznámá historie Moravy v IX. až XI. století. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno 2001, s. 9-121.
• Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Anagramy objevené v textu díla Cosmae Pragensis chronica Boemorum aneb Kosmova kronika česká. Část I. – anagramy č. 1 až č. 131. Anagramy objevil a uspořádal František Borák, ze strojopisů F. Boráka přepsal a do tisku připravil Vladimír Merta, zrevidoval a chybějících 44 převodů ze staročeštiny zhotovil Jiří Kachlík. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 184-228.