[Pokračování
...]
14. Proto jaké věru chvály
vzdávám oběma vám, kteří jste tolik pracovali pro Krista ve východních
a západních a severních krajích? Nehledali jste věci časné
a pomíjející, ale věci věčné a nekonečné. Vzali jste mužně
kříž Páně na rameno, a tím jste zemi hříchem zpustlou vyčistili
a r o z o r a l i
a oseli duchovním semenem,1
a církvi jste přinesli čisté obilí,
každodenní vyučování, kterým slynete, svatí, jako hvězdy v celém světě, z něhož jste vypudili ďábelské rouhání a všeliké
kacířství. Byli jste zajisté velikými sloupy Kristovy církve,
nebeskými lidmi a pozemskými anděly, a osvojili jste si v těle
život netělesný. Opravdu, blažený život, který vás nosil a prsy, které vás odkojily (L 11, 27), mnohoplodný
klas, jímž jste nakrmili
hladovějící národy a žíznivé jste napojili živným nápojem,
všem jste hojně poskytovali neubývající
potravu.2
Kdo tedy bude
moci vylíčit důstojnou vaši chválu? Celý okrsek zemský jste
prošli svými stopami, všechen svět jste osvítili. Blahoslavený
jazyk váš, kterým jste rozsévali duchovní řeči ke spáse nesčíslného
národa.3 Přijali jste od Boha dar jím vdechnutý a zapudili jste jím
odevšad temnotu nevědomosti. Všem jste dávali sebe za vzor. Ze
rtů nechávali jste prýštit duchovní sladkost. Byli jste
bořiteli
všeho
pohanství, protivníky kacířů, vymítači běsů.4
Byli světlem
zatemnělých, učiteli mladičkých, zaplavujíce je duchovní
rozkoší. Hladovějícím jste byli pokrmem, žíznivým nevysychajícím
pramenem, nahým jste poskytovali hojný oděv. Byli jste pomocníky
osiřelých, hostiteli pocestných, navštěvovateli nemocných, těšiteli
zarmoucených, obránci napadených, podporovateli vdov a sirotků,
dárci světla slepým, velikou kotvou pro ty, kteří se zmítali
na moři života, hradbou a příkrovem těch, kdo se k vám utíkali.
Byli jste odpůrci Židů, vyznavači svaté trojice, vykonavateli
božské prozřetelnosti, služebníky božské velebnosti, zdrojem
slova Božího, nepohnutými sloupy Kristovy církve, pečetí
spravedlnosti, š t í t e m v í r y ,
p ř i l b i c í
s p á s y ,5 klasem veleplodným, révou
medem tekoucí. Strdí byla vaše slova, jimiž jste potěšili všecek
svět a jež jste nechávali vytékat jako drahocennou perlu. Byli
jste poklady Páně, stánky božské prozřetelnosti, vyvolenými nádobami
Ducha svatého (Sk 9, 15), které rozšířily jméno Kristovo po celé zemi.
Slávu kříže jste nesli na sobě, opovrhli jste věcmi časnými
a oblíbili si věčné.
Bez ustání, svatí a opravdoví pastýři, proste snažně
za vyvolené stádo své, zahánějte strasti a vysvobozujte je z běd
a nebezpečenství. Osvěťte nám oči srdce a rozum posilňte,
abychom šli, jak náleží, v šlépějích vašich.6 Vezměte na
sebe naše nemoci a poskytněte sílu shůry, abychom byli důstojně
živi v Kristu a tak se stali dědici vaší práce a hlasateli
pravé víry, kterou jste nám odkázali, abychom všichni
jednohlasně oslavovali třikrát svaté božství Otce a Syna
i Ducha svatého, nyní i vždycky i na věky věků. Amen.
Chvalořeč o svatém
Cyrilu a Metoději (3. část).
Překlad Josef Vašica (1966).
Poznámky:
|
1 –
|
V překladu z roku 1982, s.
66 tato věta již zní jinak.
Pro svůj
překlad si Z. Hauptová a V. Bechyňová zvolily jinou
verzi rukopisu (edice P. A. Lavrova v Materialech 1930 s přihlédnutím k tzv. záhřebskému rukopisu z roku
1469) než J. Vašica: „Vzali jste mužně na ramena kříž Páně
a tím jste potřeli a zničili zemi
hříchem zpustošenou, zaseli duchovní sémě a přinesli církvi čisté obilí
...“.
Zůstala jen křesťanská symbolika setby a žně,
aby křesťanská
symbolika orby mohla zůstat vyhrazena Kosmovu mytickému pohanovi
Přemyslovi (Kosmas I, 5).
Srovnej ale ŽM VII a Kosmas
(I, 22). |
2 –
|
Duchovní potravou všech křesťanů
je slovo Boží. Slova jsou symboly – jejich obsah se používáním
nevyčerpává (K. Honzková 2001). |
3 –
|
Viz stať o
staroslověnštině. |
4 –
|
Zatímco Konstantin s Metodějem
byli „bořiteli“ pohanství, Kosmas po 240 letech jeho základy
(postavené na římských bozích) pro Slovany české znovu
„připomněl“. |
5 –
|
Pavlův list Efezským (Ef 6,
10-17)
Výzbroj proti zlému
(10) A tak bratři, svou sílu hledejte u Pána,
v jeho veliké moci.
(11) Oblecte plnou Boží zbroj, abyste
mohli odolat ďáblovým svodům.
(12) Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům,
ale proti mocnostem, silám a všemu,
co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.
(13) Proto vezměte na sebe plnou
Boží
zbroj abyste se mohli v den zlý postavit na odpor,
všechno
překonat a obstát.
(14) Stůjte tedy »opásáni kolem beder
pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti,
(15) obuti k pohotové službě evangeliu
pokoje«
(16) a vždycky se štítem víry, jímž
jste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého.
(17) Přijměte také »přilbu spasení«
a »meč Ducha, jímž je slovo Boží«. |
6 –
|
„... abychom šli v šlépějích
vašich“ – srovnej výše pozn. 5 „obutí
potřebné k šíření evangelia“ a střevíce, které dává uschovat Kosmův Přemysl, aby jeho
potomci věděli, odkud vzešli (Kosmas I, 7). |
|