Slované dřív,
pokud byli pohany, neměli písma, ale počítali a věštili črtami
a zářezy. Když pak byli pokřtěni, snažili se psát slovanskou
řeč římskými a řeckými písmeny bez dodatečné úpravy. A
kterak je možno dobře psát řeckými písmeny bogъ
– Bůh nebo životъ – život nebo dzělo
– velmi nebo crьkovь
– chrám nebo člověkъ – člověk nebo širota
– šíře nebo ščedroty – štědrost nebo jadь
– jídlo nebo odu – kde nebo junostь – mládí nebo ęzykъ – jazyk, národ a jiná
slova těmto podobná. A tak tomu bylo mnoho let.
Potom však Bůh milující lidi, který všechno řídí
a nenechává lidské pokolení bez vzdělání, nýbrž přivádí
všechny k poznání a spáse, slitoval se nad národem slovanským
a poslal mu svatého Konstantina Filosofa, řečeného Cyrila, muže
spravedlivého a opravdového, a ten jim vytvořil třicet osm písmen,
jednak podle soustavy řeckých písmen, jednak podle slovanské řeči.
Začal prvním písmenem podle řečtiny: oni totiž alfou a
on azem. Písmenem a se začínalo obojí písmo. A
jako Řekové tak učinili, aby napodobili židovská písmena, tak
on řecká. Židé totiž mají jako první písmeno alef, což
se vykládá takto: ti, kteří vyučují, když se k nim přivede dítě,
řeknou mu: „uč se“, což jest alef. A to napodobili Řekové a
řekli: alfa. Tak se přizpůsobil termín židovského výkladu
slovanskému jazyku, že se praví dítěti místo „uč se“
hledej, neboť alfa znamená v řeckém jazyku: hledej. Tím se řídil
i svatý Cyril a učinil prvním písmenem azъ.
Poněvadž však je azъ prvním
písmenem a je dáno od Boha slovanskému národu k otevření úst,
aby rozuměli ti, kdo se učí písmu, vyslovuje se velkým rozevřením
úst, kdežto jiná písmena se vyslovují a pronášejí malým
otevřením úst.
Toto jsou slovanská písmena a takto se mají psát a
vyslovovat: a b v g d e ž dz z i i g’ (d’) k l m n o p r s t y u ch o
(ot) k (št) c č š ъ ь ě ju jo o ę
th (f) ch (pavoukovité).
Někteří ovšem namítají: proč vytvořil třicet
osm písmen? Vždyť se může psát i menším počtem, jako píší
Řekové dvaceti čtyřmi? Ti však nevědí přesně, kolika píší
Řekové. Mají sice čtyřiadvacet písmen, ale ta jim k psaní
nestačí. Proto si k nim přidali jedenáct dvojhlásek a tři číselné
znaky pro šest, devadesát a devět set, takže dohromady jich jest
třicet osm písmen.
Jiní opět praví: Nač jsou slovanská písmena? Ani
Bůh jich nestvořil ani andělé, ani nejsou od prvopočátku jako
židovská, řecká a římská, jež jsou od počátku a jsou přijata
Bohem. Jiní zase se domnívají, že Bůh sám vytvořil písmena
– a ubožáci nejsou si vědomi toho, co mluví – a že Bůh přikázal,
aby jen v třech jazycích bylo Písmo, jak je psáno v evangeliu: I
byla destička napsána židovsky a římsky a řecky. Slovansky
však tu není.
Co těmto lidem odpovíme anebo co řekneme takovýmto
pošetilcům? Nuže, řekneme jim ze svatých knih, jak jsme se naučili,
že všechno je od Boha konáno postupně, nikoli najednou. Neboť Bůh
nestvořil napřed jazyk židovský ani římský ani řecký, nýbrž
jazyk syrský, kterým mluvil též Adam, a od Adama do potopy a od
potopy až do té chvíle, kdy Bůh rozdělil jazyky při stavění
věže, jak je psáno: Když zmateny byly jazyky ... A jako jazyky,
tak byly rozděleny mezi národy i mravy a obyčeje a zřízení a zákony
a nauky: Egypťanům připadla geometrie, Peršanům a Chaldeům
a Asyřanům astrologie, kouzelnictví, lékařství, čarování a
všecka věda lidská, Židům pak svaté knihy, v nichž je psáno,
kterak Bůh stvořil nebe a zemi a vše, co na ní jest, i člověka
a všechno po pořádku, jakož je psáno. Helénům pak připadla
gramatika, rétorika a filosofie.
Před tím však Helénové neměli písma pro svůj
jazyk, nýbrž psali svou řeč písmeny foinickými. Tak tomu bylo
mnoho let, až konečně přišel Palamédes, a ten počal od alfy
a béty a vynalezl Helénům toliko šestnáct písmen.
Kadmos Milétský jim pak přidal tři písmena (J,
j, c). A tak
psali po mnoho let devatenácti písmeny. Potom Simonides vynašel a
přidal dvě písmena (h, w)
a Epicharmos tlumočník vynalezl tři písmena (z,
x, y). I
sebralo se jich čtyřiadvacet. Po mnohých pak létech gramatik
Dionysios vynalezl šest dvojhlásek, pak někdo jiný pět a jiný
tři číselné znaky. A tak mnozí za mnoho let dali stěží
dohromady třicet osm písmen. Potom pak po uplynutí mnoha let na
rozkaz Boží našlo se sedmdesát mužů, kteří pořídili překlad
(Starého zákona) z židovského jazyka na řecký. Ale pokud jde o
slovanské knihy, jediný svatý Konstantin řečený Cyril i písmena
pro ně vytvořil i knihy přeložil v několika málo letech, kdežto
u nich mnozí po mnoho let, sedm jich písmo upravovalo a sedmdesát
překlad. Proto slovanská písmena jsou posvátnější a úctyhodnější,
neboť svatý muž je vytvořil, kdežto řecká Helénové pohané.
A řekne-li kdo, že jich nevytvořil dobře, protože
se ještě upravují, odpovíme jim: řecká rovněž mnohokrát
upravovali Akvilas a Symmachos a potom mnozí jiní. Je jistě
mnohem snadnější později přetvářet, než poprvé vytvořit.
Otážeš-li se tedy řeckých literátů
a řekneš: Kdo vám vytvořil písmena nebo přeložil knihy nebo v
které době? – tu málokdo z nich to ví. Otážeš-li se však
slovanských spisovatelů: Kdo vám vytvořil písmena nebo knihy přeložil?
tu všichni to vědí a odpovídajíce řeknou: Svatý Konstantin
Filosof řečený Cyril, ten nám i písmena vytvořil i knihy přeložil,
a jeho bratr Metoděj. Neboť jsou ještě živí ti, kteří je viděli.
A otážeš-li se, v které době, i to vědí a řeknou, že v době
M i c h a e l a , císaře řeckého, a
B o r i s e , knížete bulharského, a
R a s t i c e , knížete moravského, a K o c e l a , knížete Blatenského
hradu,1 v letech od stvoření světa šest
tisíc tři sta šedesát tři.2
Jsou také jiné odpovědi, jež povíme jinde, nyní
není k tomu příhodná doba. Takovou vzdělanost, bratři, dal
Slovanům Bůh. Jemu budiž sláva a čest a moc a klanění nyní i
vždycky i po neskončené věky. Amen.
Legenda: ь
– měkký jer; ъ – tvrdý jer.
Viz abeceda.
Poznámky:
|