„BŮH
VIDĚL TVOU VÍRU A SNAHU“
• „Z listu
byzantského císaře Michaela III. králi Rostislavovi na Moravu“
(863) |
Bůh, který si přeje, aby každý přišel k poznání pravdy
a snažil se o vyšší stupeň dokonalosti, viděl tvou víru a snahu, a proto zjevil
písmo pro váš národ. Tím učinil nyní za
našich let, co nebylo dáno leda v první léta, abyste i vy byli připočteni
k velkým národům, které oslavují Boha svým jazykem. I poslali
jsme ti toho, komu je Bůh zjevil, muže ctihodného a zbožného,
velmi učeného a filozofa.1
Nuže přijmi dar větší a vzácnější nad všecko
zlato a stříbro i drahé kamení a pomíjivé bohatství a hleď s ním rychle
upevnit tu věc a veškerým srdcem hledej Boha a nezanedbávej spasení všech,
ale vybízej všechny, aby nelenili,
ale dali se na cestu pravdy, tak abys i ty, až je přivedeš svým
úsilím k poznání pravého Boha, přijal za to odměnu i v tomto
věku i v budoucím za všechny ty duše, které uvěří v Krista
Boha našeho od nynějška až do skonání, a abys po sobě
zanechal památku příštím pokolením podobně jako veliký císař
Konstantin!2
(Život sv.
Konstantina-Cyrila, kap. XIV).
Poznámky:
|
1 –
|
Budeme-li se ptát, kdy
Konstantinovi Bůh zjevil písmo pro národ Moravanů, dozvíme se,
že to bylo poté, co na sněmu vyslechl řeč moravských vyslanců
a byv císařem vyzván, aby vyřídil tuto záležitost, oddal se,
podle dávného obyčeje, s jinými pomocníky
modlitbě. Srovnej také Život sv.
Metoděje, kap. V a „Granum“
(886).
|
2 –
|
Také Kristián
(kap. 1) o 130 let později přirovnává Rostislava „ke
vznešenému císaři“.
Příchod byzantských věrozvěstů na Moravu a text obou
staroslověnských Životopisů pak někdy v letech 1019-1034
inspiroval autora námětu 3. pásu výmalby rotundy
Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě (P. Šimík 2004,
s. 66-68). Srovnej články „Historie
psaná štětcem“ nebo „Friedlovi
»Přemyslovci« ve Znojmě“.
|
|
Petr Šimík (2006).
Srovnání:
„Proglas – předzpěv k Čtveroevangeliu“.
„Život sv. Konstantina-Cyrila“ (kap. XIV).
„Život sv. Metoděje“ (kap. V).
„Mnich Chrabr: O písmenech“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Historie
psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Břetislav, jeho synové a vnuci“
aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy
za Rostislava a Svatopluka“.
Kroniky: „Granum k roku
886“ (po přepočtu 863) o křtu (?) krále Rostislava.
Dokumenty: „List moravského krále
Rostislava byzantskému císaři Michaelu III.“ (862).
Tabulka 5a: „Věk a období vlády
knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče
Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy
inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani
české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Osobnosti: „Život svatého knížete
velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem
ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“
aneb Pražská archeologická mafie zasahuje.
Aktuality: „Jakou úlohu v dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?“
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“
aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest
Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy
předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze
legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky
moravského etnosu“ (1/4,
2/4, 3/4,
4/4).
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“
(1. moravská historie,
2. Kristián,
3. Kosmas).
• F. Palacký (1848),
• R. Turek (1963),
• A. Friedl (1966),
• V. Karbusický (1995),
• D. Třeštík (2006).
Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966, s. 203-204.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 122.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998, s. 36-37.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě.
Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky
současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní konference o rotundě 25.-26. června 2003
ve Znojmě. Město Znojmo 2004. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|