Císař [Michael] svolal sněm, pozval Konstantina Filozofa a
dal mu vyslechnout tu řeč [moravských vyslanců]. I pravil:
„Vím, Filozofe, že je to pro tebe obtížné, ale je ti třeba
tam jít, neboť tuto záležitost nemůže vyřídit nikdo jiný než
ty“. Filozof odpověděl: „Ačkoliv jsem tělesně unaven a chorý, rád tam půjdu, mají-li pro svůj jazyk písmena“. I řekl
mu císař: „Děd můj i otec můj a mnozí jiní je hledali, ale
nenašli. Jak to mohu nalézt já?“ Filozof odpověděl: „Kdo může
psát řeč na vodu? Mám si získat jméno heterika?“ Odpověděl
mu opět císař a Barda, jeho ujec: „Kdybys chtěl, může ti je
vyjevit Bůh. Ten dává všem, kteří [o něco] prosí bez
pochybování, a otevírá tlukoucím“.
Odešel tedy Filozof a podle dávného obyčeje se
oddal s jinými pomocníky modlitbě. Brzy mu [je] zjevil Bůh, který
slyší modlitby svých služebníků. A tehdy sestavil písmena a počal psát slova evangelia: Na počátku bylo slovo a slovo
bylo u Boha i Bůh byl slovo a tak dále ...
Život Konstantina
Filozofa, kap. XIV.
Tehdy císař
Michael řekl Filozofu Konstantinovi: „Slyšíš-li, Filozofe,
tuto řeč [moravských vyslanců]? Kromě tebe to nemůže vykonat
nikdo jiný. Zde pro tebe mnoho darů. Vezmi svého bratra, opata
Metoděje, a jdi. Neboť jste Soluňané a všichni Soluňané hovoří
čistě slovansky“.1 Tu se podle slov apoštola Petra, který
pravil: „Boha se bojte, císaře ctěte“, neodvážili odříci
ani Bohu, ani císaři.
Když vyslechli [tu] velkou řeč, oddali se modlitbě
i s dalšími, kteří byli téhož smýšlení jako oni. A tu Bůh
zjevil Filozofovi slovanské knihy. A když hned sestrojil písmena
a sestavil text, vydal se na cestu ...
Život Metoděje,
arcibiskupa moravského, kap. V.
Císař
Michael vyslechl to [poselství], sezval všechny filozofy a pověděl
jim, co všechno sdělila slovanská knížata-(králové). I pravili
filozofové: „V Soluni je muž jménem Lev.2 Má syny, kteří
rozumějí slovanskému jazyku, dva chytré syny má, mudrce“. Když
to císař uslyšel, poslal pro ně ke Lvu do Soluně a vzkázal:
„Pošli nám ihned své syny, Metoděje i Konstantina“. Když to
Lev uslyšel, ihned je poslal. I přišli k císaři a [ten] jim
pravil: „Obrátila se na mne slovanská země, jež žádá pro
sebe učitele, který by [jejím lidem] mohl vykládat svaté knihy,
toho si přejí“. I byli císařem uprošeni. Poslali je do
slovanské země k Rostislavovi a Svatoplukovi a Kocelovi.3
Pověst dávných let
k l. 6396-6406.
Poznámky:
|
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Rodokmeny:
„Rodokmen Mojmírovců“
dle
současného stavu poznání.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy
za Rostislava a Svatopluka“.
Jazyk: „Radoslav Večerka:
Staroslověnština“
(1, 2, 3).
Písmo: „Mnich Chrabr: O písmenech“.
Písmo: „Hlaholská a cyrilská abeceda“.
Písmo: „Josef Vašica: Hlaholice a cyrilice“.
Ukázka písma: „hlaholice“.
Ukázka písma: „cyrilice“.
Písemnictví: „Josef Vašica:
Velkomoravská
škola literární“.
Písemnictví: „Radoslav Večerka:
Staroslověnská
literární tvorba v 9.-11. století“.
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče
Rostislava“.
Dokumenty: „List moravského
krále Rostislavu byzantskému císaři Michaelu III.“
(862).
Dokumenty: „List byzantského
císaře Michaela III. králi Rostislavovi na Moravu“
(863).
Dokumenty: „Egregiae virtutis
viri“. Sv. Konstantin-Cyril a Metoděj prohlášeni
spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“.
K 1100. výročí úmrtí arcibiskupa Metoděje, apoštola Moravanů
a Slovanů (1985).
Historie: „Vladimír Vavřínek:
Velká
Morava mezi Byzancí a latinským Západem“.
„Život svatého knížete
velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci svatého
Rostislava pravoslavnou církví.
„Legenda o životě Rostislava,
krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem
svatým“.
Literatura:
•
Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885.
LD, Praha 1966, s. 203, 235.
•
Lubomír E. Havlík:
Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 114-116.
•
Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích.
NLN, Praha 1998, s. 36, 53. |
