MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

FULDSKÉ ANÁLY

K ROKU 869

(2. část: pustošení moravského království Ludvíkovými syny)

   [Pokračování ...].
  
Král Ludvík sebral v měsíci srpnu vojenské sbory a rozdělil je na tři části. K potlačení opovážlivosti Srbů určil svého jmenovce a Durynky a Sasy a Bavorům přikázal, aby šli na pomoc Karlomanovi proti Svatoplukovi, synovci Rostislavovu,1 který zamýšlel válčit. Sám však u sebe podržel Franky a Alamany a chtěl bojovat proti Rostislavovi. A když bylo třeba vytáhnout, onemocněl. Tak nutností donucen a poručiv výsledek Pánu, postavil v čelo tohoto vojska Karla, nejmladšího ze svých synů. Když ten přišel s vojskem sobě svěřeným k-(do) oné nepředstavitelné Rostislavově pevnosti, nepodobné i těm nejstarším,2 spoléhaje na pomoc Boží, spálil požáry všechna opevnění v onom území a uchvátil vše, co nalezl ukryté v lesích nebo zakopané v polích; všechny, kteří se s ním střetli, obrátil na útěk nebo pobil. Karloman neméně pustošil ohněm a železem království Svatoplukovo. Když bylo celé území zpustošeno, sešli se bratři Karel a Karloman, blahopřejíce si k vítězství danému jim nebem ...3

Fuldské anály k roku 869 (2. část).

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 O tom, že Rostislav byl Svatoplukovým strýcem, se Fuldské anály zmiňují ještě několikrát (870, 871). Z nich patrně také Kristián (kap. 1) čerpal informace, když popisuje zradu synovce Svatopluka, které se dopustil na „nejmenovaném“ moravském králi, protože jeho další zdroj, staroslověnská legenda Život sv. Metoděje, i když oba moravské panovníky jmenuje (vedle Života sv. Konstantina-Cyrila, kde je jmenován jen Rostislav), informaci o jejich příbuzenském vztahu neobsahuje.
2 Ona „nepředstavitelná Rostislavova pevnost, nepodobná i těm nejstarším“, je pak, po Rostislavově zatčení (870), nazývána k roku 871 starým Rostislavovým městem (urbs antiqua Rastizi). Je docela možné, že se jedná o totéž město, v němž se Rostislav opevnil tou nejpevnější hradbou již v roce 855.
3 Srovnej, jak toto Karlovo a Karlomanovo „vítězství“ zhodnotily Bertiniánské letopisy k roku 869.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen Karlovců“.

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 141.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah