MM - kroniky - Fuld. an. 869 - pustošení Moravy

MORAVIA MAGNA

FULDSKÉ ANÁLY

K ROKU 869

(2. část: pustošení moravského království Ludvíkovými syny)

[Pokračování ...].
Král Ludvík sebral v měsíci srpnu vojenské sbory a rozdělil je na tři části. K potlačení opovážlivosti Srbů určil svého jmenovce a Durynky a Sasy a Bavorům přikázal, aby šli na pomoc Karlomanovi proti Svatoplukovi, synovci Rostislavovu,¹ který zamýšlel válčit. Sám však u sebe podržel Franky a Alamany a chtěl bojovat proti Rostislavovi. A když bylo třeba vytáhnout, onemocněl. Tak nutností donucen a poručiv výsledek Pánu, postavil v čelo tohoto vojska Karla, nejmladšího ze svých synů. Když ten přišel s vojskem sobě svěřeným k-(do) oné nepředstavitelné Rostislavově pevnosti, nepodobné i těm nejstarším,² spoléhaje na pomoc Boží, spálil požáry všechna opevnění v onom území a uchvátil vše, co nalezl ukryté v lesích nebo zakopané v polích; všechny, kteří se s ním střetli, obrátil na útěk nebo pobil. Karloman neméně pustošil ohněm a železem království Svatoplukovo. Když bylo celé území zpustošeno, sešli se bratři Karel a Karloman, blahopřejíce si k vítězství danému jim nebem ...³

Fuldské anály k roku 869 (2. část).

[Pokračování ...].

Poznámky:

1 –	O tom, že Rostislav byl Svatoplukovým strýcem, se Fuldské anály zmiňují ještě několikrát (870, 871). Z nich patrně také Kristián (kap. 1) čerpal informace, když popisuje zradu synovce Svatopluka, které se dopustil na „nejmenovaném“ moravském králi, protože jeho další zdroj, staroslověnská legenda Život sv. Metoděje, i když oba moravské panovníky jmenuje (vedle Života sv. Konstantina-Cyrila, kde je jmenován jen Rostislav), informaci o jejich příbuzenském vztahu neobsahuje.
2 –	Ona „nepředstavitelná Rostislavova pevnost, nepodobná i těm nejstarším“, je pak, po Rostislavově zatčení (870), nazývána k roku 871 starým Rostislavovým městem (urbs antiqua Rastizi). Je docela možné, že se jedná o totéž město, v němž se Rostislav opevnil „tou nejpevnější hradbou“ již v roce 855.
3 –	Srovnej, jak toto Karlovo a Karlomanovo „vítězství“ zhodnotily Bertiniánské letopisy k roku 869.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen Karlovců“.

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 141.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah