KOMENTÁŘ K NEZNÁMÉ HISTORII MORAVY V IX. AŽ XI. STOLETÍ
Jiří Adámek

   Jméno P. František Borák je v širší historické veřejnosti málo známé a dalo by se dokonce říci, že úmyslně utajené.¹ Jedním z důvodů, proč by tomu tak mohlo být a patrně bude, je konstatování, že jeho práce přinášejí řadu poznatků a podnětů nabourávajících zaběhaný systém dobře zabydlených oficiálních thesí, což mnohým není po chuti.
   Pokud budeme posuzovat jeho osobu a dílo z hlediska odborné fundovanosti, nemůžeme se ubránit obdivu k jeho vynikajícím znalostem latiny (tu by mu mimochodem mohl závidět leckterý vysokoškolský profesor) a staroslověnštiny. Připočteme-li k tomu nevšední píli, bystrý postřeh a dobrou logiku myšlení spojenou s hlubokými znalostmi pramenů, vidíme před sebou historika přímo předurčeného k vědeckému výzkumu na vysoké úrovni.²
   Všechny tyto schopnosti a znalosti se promítly do bohužel dosud nevydaného díla „Neznámá historie Moravy v IX. až XI. století“,³ v němž autor vychází ze zajímavého experimentu dešifrovat na základě anagramů v Kosmově kronice dosud neznámé dějiny Moravy. Vzhledem k tomu, že o dějinách Velké Moravy a Moravy raného období toho zase nebylo napsáno tolik, je nutno uvítat každou erudovanější práci zabývající se tímto tématem a to tím více, že není mnoho badatelů, kteří by se zabývali těmito mnohdy ožehavými otázkami.
   Dílo se dělí na dvě části. První nazvaná „Neznámá historie Velké Moravy v 9. až 11. století“ podává ve čtyřech kapitolách souhrn dějin Moravy tohoto období od povolání slovanských věrozvěstů až do 11. století. Předkládá řadu nových námětů, upozorňuje na nepřátelské vystupování nejen Němců, ale i Čechů proti Velké Moravě a falšování moravské historie od osob jí nepřátelsky nakloněných. Tato část je doplněna obsáhlým poznámkovým aparátem.
   Druhá část je věnována rozboru anagramů v Kosmově kronice. Skládá se ze sedmi oddílů studujících: Věnování proboštu Šebířovi, Předkové svatého Václava, Pověst o zmizení Svatopluka, Předkové svatého Václava – Kosmovy prameny, O Boleslavu a Strachkvasovi, Boleslav napravuje zločin, O Boleslavovi.
   Číslo kapitoly [Kosmovy kroniky i latinské znění příslušné věty] je uvedeno u každého anagramu, u něho je pak vyloženo, co znamená. Názory, uvedené P. Františkem Borákem, by při prokázání jejich hodnověrnosti nesporně značně rozšířily dosavadní historický obzor, týkající se našich nejstarších dějin. Je to novum, které se vždy těžce prosazuje proti zaběhnutým a stereotypním klišé. Nesporně je to zajímavý podnět, jenž si zaslouží pozornosti (i počítačové) a proto doporučuji otištění Borákova díla v Moravském historickém sborníku. Věřím, že vyvolá plodnou a věcnou diskusi, která obohatí náš pohled na nejstarší dějiny. Není důvodu nevěnovat pozornost něčemu novému, místo setrvávání na starých výkladech a neustále a nezměnitelně na nich trvat.
   [Pokračování ...].

Jiří Adámek: Komentář k neznámé historii Moravy v IX. až XI. století (2001, s. 120-121).

Poznámky:

Petr Šimík (2006).

Anagramy:
Úvod – Komentář Jiřího Adámka k Borákově „Neznámé historii Moravy v IX. až XI. století“.
P   1 – Kristiánova legenda jako dobový padělek. Ludmilin syn Vratislav působil na Moravě?
P 11 – Biskup Gorazd je totožný s knězem Učenem, který na Budči vyučoval kněžice Václava knihám latinským.
P 24 – Biskup Gorazd je synem (moravského) krále Rostislava.
P 32 – Gorazd-Učen učí Rostislava a známé.
P 36 – Děd kníže Rostislav a jeho syn Bořivoj jsou z Moravy.

Více se o anagramech obecně i o těch Kosmových dozvíte na webových stránkách Vladimíra Merty: www.tisicileti.cz.

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Kroniky: „Granum Catalogi praesulum Moraviae“ aneb Neprávem přehlížený moravský pramen.

Literatura:
• František Borák: Neznámá historie Moravy v IX. až XI. století. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno 2001, s. 9-121.
• Anagramy objevené v textu díla Cosmae Pragensis chronica Boemorum aneb Kosmova kronika česká. Část I. – anagramy č. 1 až č. 131. Anagramy objevil a uspořádal František Borák, ze strojopisů F. Boráka přepsal a do tisku připravil Vladimír Merta, zrevidoval a chybějících 44 převodů ze staročeštiny zhotovil Jiří Kachlík. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 184-228.