MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

REGINO Z PRÜMU

K ROKU 890

(Postoupení vévodství Čechů králi Svatoplukovi)

   [Pokračování ...].
   Roku DCCCXC od Vtělení Páně král Arnulf1 postoupil Svatoplukovi, králi moravských Slovanů, vévodství Čechů,2 kteří až do té doby měli nad sebou vládce svého rodu či národa a králům Franků zachovávali bez porušení smlouvy slíbenou věrnost. [Učinil tak], protože [Svatopluk], dříve než byl povýšen do hodnosti království,3 byl k němu vázán rodinnými svazky, neboť jeho syna, kterého měl Arnulf se souložnicí, pozvedl z posvátného pramene a dal ho nazvat podle svého jména Svatopluk. Vyvolalo to nemalou nesvornost a rozbroj, neboť Čechové též ustoupili od dlouho zachovávané věrnosti a Svatopluk v přesvědčení, že připojením druhého království získal nemalé síly, nadmul se zpupnou pýchou a pozvedl proti Arnulfovi boj. A když se to Arnulf dověděl, vtrhl s vojskem do království Moravanů a zničil všechno, co nalezl mimo města. Nakonec, když i zbylé ovocné stromy byly vykáceny z kořene, Svatopluk nabídl mír a dal syna za rukojmí. Pozdě ho získal.4
   [Pokračování ...].

Regino z Prümu, Kronika k roku 890.


Poznámky:

1 Arnulf Korutanský (*asi 850), Karlomanův syn, východofranský král (887-899), císař od roku 896. Viz „Rodokmen Karlovců“.
2 O událostech též „Kronika“ Sigiberta z Gembloux k roku 887. „Saský letopisec“ k roku 890 a „České letopisy“ k roku 885: „Arnulf, syn Karlomana, král římský, postoupil »vévodství Čech« svému kmotru Svatoplukovi, králi Moravy“. Dále též Turmair-Aventin („Letopisy Bavorů“ IV, XX-15, 17). K postoupení „vévodství Čechů“ moravskému králi Svatoplukovi ovšem došlo již na jednání s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu v roce 874, neboť arcibiskup Metoděj po svém propuštění z konfinace bavorskými biskupy se musel ujmout svých povinností, vyplývajících z papežova pověření (srovnej ŽM X). V roce 884 na jednání s Karlem III. Tlustým na Komiánu a pak v roce 890 na Omuntesbergu s Arnulfem si to Svatopluk nechal jen znovu   p o t v r d i t . 
Slovní obrat až do té doby se tedy ve skutečnosti týká roku 874 a souvisí s oním „připojením druhého království“ (viz výše Reginonův text), o němž Regino píše již k roku 876. Viz též Bertiniánské letopisy k roku 873. L. E. Havlík (1992, s. 219): „Jde o ovládnutí českého vévodství před rokem 878“. D. Třeštík (1997, s. 192): „Svatopluk držel Čechy již dlouho před rokem 890, nejspíše od let 882-884“. Oba historikové spojují ovládnutí Čech Svatoplukem se svým vlastním pokusem o datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy (kap. 2) smyšlené historky, později (zřejmě úmyslně chybně) datované Kosmou (I, 14) do roku 894. Jenže Bořivoj, ještě než v roce 875 usedl na pražský stolec, již dávno křesťanem byl – viz tab. 3: „Bořivojův křest“. Svatopluk by přece v roce 872 neposílal do Čech jako svého zástupce nějakého pohana, aby tu šířil křesťanství.
Z Kristiánova podání přemyslovské pověsti (kap. 2), zachyceného pak na malbě ve znojemské rotundě (Kristiánova hadačka panna s byzantským diadémem v rukou), však vyplývá, že Slované čeští se poddali již „nalezenému“ králi-oráči Rostislavovi nejpozději v roce 867. Viz obr. 2 na straně „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
3 „Do hodnosti království“ byl Svatopluk povýšen asi roku 885, jak by vyplývalo z listu papeže Štěpána V.
4 Reginonova zpráva shrnuje více událostí. Jde: 1. o ovládnutí českého vévodství Svatoplukem od roku 875, kdy na pražský stolec usedá Bořivoj, kníže moravský, jak je nazván ve staroslověnské legendě „O pustynnike Ivaně“. Vyplývá to z Fuldských análů k roku 874 a zejména z Reginonovy informace k roku 876, z níž je patrné, že dosavadní „vévodství Čechů“ bylo připojeno ke Svatoplukovu království Moravanů. Potvrzují to i Fuldské letopisy k roku 895).
V Reginonově zprávě dále jde: 2. o získání Svatoplukovy královské hodnosti (list papeže Štěpána V. z roku 885 a zpráva v Dukljanské kronice), 3. o formální postoupení „vévodství Čechů“ Svatoplukovi, ke kterému ze strany Arnulfovy skutečně asi došlo až roku 890 (ovšem, jak již bylo uvedeno výše v pozn. 2, šlo jen o nové potvrzení smlouvy uzavřené již v roce 874 s Ludvíkem Němcem a obnovené roku 884 císařem Karlem III. Tlustým, proto asi Fuldské anály k roku 890 tomuto tématu nevěnují vůbec žádnou pozornost), a 4. o Arnulfův nájezd roku 892, o němž vyprávějí Fuldské letopisy i J. Turmair-Aventin (IV, XX-25). Srovnej L. E. Havlík (1992, s. 219).
K důvěryhodnosti Reginonovy zprávy se vyjádřil skepticky také D. Třeštík (1997, s. 188): „Reginonovo vyprávění však není ve všech bodech spolehlivé a proto je již F. Palacký zavrhl“. A dále (s. 191): Regino zřejmě skutečný stav věcí neznal
Zhodnocení této Reginonovy zprávy můžeme uzavřít konstatováním, že z prvního souvětí může mít platnost pouze jeho první část: „Roku DCCCXC od Vtělení Páně král Arnulf postoupil Svatoplukovi, králi moravských Slovanů, vévodství Čechů“. Druhá část je již jen Reginonův logický předpoklad, pramenící z nedostatku relevantních informací. O původu Bořivoje zřejmě nic nevěděl, ani ho patrně neznal jménem, nikoho také kromě Svatopluka nejmenuje. K moravskému původu Bořivoje srovnej L. E Havlík (1994), P. Šimík (2006).

Petr Šimík (2006).

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen Karlovců“.
Propuštění arcibiskupa Metoděje z konfinace bavorskými biskupy“.
Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 218-219.
Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997, s. 110, 192.
Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. s. 38-42.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah