REGINO Z
PRÜMU
K ROKU 890
(Postoupení vévodství
Čechů králi Svatoplukovi) |
[Pokračování
...].
Roku DCCCXC od Vtělení Páně král Arnulf1
postoupil Svatoplukovi, králi moravských Slovanů, vévodství
Čechů,2
kteří
až do té doby měli nad sebou vládce svého rodu či národa
a králům Franků zachovávali bez porušení smlouvy slíbenou věrnost.
[Učinil tak], protože [Svatopluk], dříve než byl povýšen do
hodnosti království,3
byl k němu vázán rodinnými svazky, neboť
jeho syna, kterého měl Arnulf se souložnicí, pozvedl z posvátného
pramene a dal ho nazvat podle svého jména Svatopluk. Vyvolalo to
nemalou nesvornost a rozbroj, neboť Čechové též ustoupili od
dlouho zachovávané věrnosti a Svatopluk v přesvědčení, že připojením
druhého království získal nemalé síly, nadmul se zpupnou pýchou
a pozvedl proti Arnulfovi boj. A když se to Arnulf dověděl, vtrhl
s vojskem do království Moravanů a zničil všechno, co
nalezl mimo města. Nakonec, když i zbylé ovocné stromy byly vykáceny
z kořene, Svatopluk nabídl mír a dal syna za rukojmí. Pozdě ho
získal.4
[Pokračování ...].
Regino z Prümu,
Kronika k roku 890.
Poznámky:
|
1 –
|
Arnulf Korutanský (*asi 850),
Karlomanův syn, východofranský král (887-899), císař od roku
896. Viz „Rodokmen
Karlovců“.
|
2 –
|
O událostech též „Kronika“
Sigiberta z Gembloux k roku 887. „Saský letopisec“ k roku 890 a „České
letopisy“ k roku 885: „Arnulf, syn Karlomana, král římský,
postoupil »vévodství Čech« svému kmotru Svatoplukovi, králi
Moravy“. Dále též Turmair-Aventin („Letopisy
Bavorů“ IV, XX-15, 17). K postoupení „vévodství Čechů“
moravskému králi Svatoplukovi ovšem došlo již na
jednání s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu v roce
874, neboť arcibiskup Metoděj po svém propuštění
z konfinace bavorskými biskupy se musel ujmout svých povinností,
vyplývajících z papežova pověření (srovnej
ŽM X). V roce 884 na jednání s Karlem III. Tlustým na Komiánu
a pak v roce 890 na
Omuntesbergu s Arnulfem si to Svatopluk nechal jen znovu
p o t v r d i t .
Slovní obrat „až do té doby“
se tedy ve skutečnosti týká roku 874 a souvisí s oním „připojením
druhého království“ (viz výše Reginonův
text), o němž Regino píše již k roku
876. Viz též Bertiniánské letopisy k roku 873.
L. E. Havlík (1992, s. 219): „Jde o ovládnutí českého
vévodství před rokem 878“. D. Třeštík (1997, s. 192): „Svatopluk
držel Čechy již dlouho před rokem 890, nejspíše od let
882-884“. Oba historikové spojují ovládnutí Čech
Svatoplukem se svým vlastním pokusem o datování Bořivojova křtu
podle Kristiánovy (kap. 2) smyšlené historky,
později (zřejmě úmyslně chybně) datované Kosmou (I, 14) do
roku 894. Jenže Bořivoj, ještě než v roce 875
usedl na pražský stolec, již dávno křesťanem byl – viz tab. 3:
„Bořivojův křest“.
Svatopluk by přece v roce 872 neposílal do Čech
jako svého zástupce nějakého pohana,
aby tu šířil křesťanství.
Z Kristiánova podání přemyslovské pověsti (kap. 2),
zachyceného pak na malbě ve znojemské rotundě (Kristiánova
hadačka panna s byzantským diadémem v rukou), však
vyplývá, že Slované čeští se poddali již „nalezenému“
králi-oráči Rostislavovi
nejpozději v roce 867. Viz obr. 2
na straně „Oráčská scéna
na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův
konec.
|
3 –
|
„Do hodnosti království“ byl
Svatopluk povýšen asi roku 885,
jak by vyplývalo z listu papeže Štěpána V.
|
4 –
|
Reginonova zpráva shrnuje více událostí.
Jde: 1. o ovládnutí českého vévodství Svatoplukem
od roku 875, kdy na pražský stolec usedá Bořivoj,
kníže moravský, jak je nazván ve staroslověnské
legendě „O pustynnike Ivaně“.
Vyplývá to z Fuldských análů k roku 874 a zejména z Reginonovy informace k roku
876, z níž je patrné, že dosavadní „vévodství Čechů“ bylo připojeno
ke Svatoplukovu království Moravanů. Potvrzují to i Fuldské
letopisy k roku
895).
V Reginonově zprávě dále jde: 2. o získání
Svatoplukovy královské
hodnosti (list papeže Štěpána V. z roku 885 a zpráva v Dukljanské
kronice), 3. o formální postoupení
„vévodství Čechů“
Svatoplukovi, ke kterému ze strany Arnulfovy skutečně asi došlo až roku 890 (ovšem,
jak již bylo uvedeno výše v pozn. 2, šlo jen
o nové potvrzení
smlouvy uzavřené již v roce 874 s Ludvíkem Němcem a obnovené roku
884 císařem Karlem III. Tlustým, proto asi Fuldské anály k roku 890 tomuto tématu
nevěnují vůbec žádnou pozornost),
a 4. o Arnulfův nájezd
roku 892, o němž vyprávějí
Fuldské letopisy i J. Turmair-Aventin (IV, XX-25). Srovnej L. E. Havlík (1992,
s. 219).
K důvěryhodnosti Reginonovy zprávy se
vyjádřil skepticky také D. Třeštík (1997, s. 188): „Reginonovo
vyprávění však není
ve všech bodech spolehlivé a proto je již
F. Palacký zavrhl“. A dále (s. 191): „Regino
zřejmě skutečný stav věcí neznal“.
Zhodnocení této Reginonovy zprávy můžeme uzavřít konstatováním,
že z prvního souvětí může mít platnost pouze jeho
první část: „Roku DCCCXC od Vtělení Páně král Arnulf
postoupil Svatoplukovi, králi moravských Slovanů, vévodství
Čechů“. Druhá část je již jen Reginonův logický předpoklad,
pramenící z nedostatku relevantních informací. O původu Bořivoje zřejmě
nic nevěděl, ani ho patrně neznal jménem, nikoho také kromě Svatopluka
nejmenuje. K moravskému původu Bořivoje srovnej L.
E Havlík (1994), P. Šimík
(2006).
|
|
Petr Šimík (2006).
Srovnání:
„Rodokmen
Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen Karlovců“.
„Propuštění
arcibiskupa Metoděje z konfinace bavorskými biskupy“.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící
v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných
pramenech a problematika jeho hrobu“.
Mapky: „Územní
vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s.
218-219.
•
Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů.
Jota, Brno 1994.
•
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997, s. 110, 192.
•
Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského
hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005.
MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. s. 38-42. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|