MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

FULDSKÉ ANÁLY

K ROKU 890

(jednání na Omuntesbergu)

   [Pokračování ...].
  
V polovině čtyřicetidenního postu uspořádal pak král [Arnulf],1 který táhl do Panonie, obecný sjezd s vévodou Svatoplukem na místě, které se lidově nazývá Omuntesberg.2 Tam mezi jinými připomínal uvedený vévoda králi na žádost papeže [Štěpána], aby v městě Římě navštívil chrám sv. Petra a aby Italské království, které bylo uchváceno zlými křesťany a dotírajícími pohany, připojil ke svému údělu a počal je spravovat.3
   Avšak král byl zaujat různými spory vzrůstajícími v jeho království a žádosti, ač nerad, nevyhověl ...

Fuldské anály k roku 890.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Polovina postu připadla na období kolem 22. března. Karlomanův syn Arnulf Korutanský (887-899), císařem od roku 896, se stal východofranským králem po smrti svého strýce, císaře Karla III. Tlustého (†887), nejmladšího syna Ludvíka Němce – viz „Rodokmen Karlovců“.
2 Omuntesberg se spojuje s lokalitou Omuntesdorf, ležící roku 791 při vstupu do (Horní) Panonie. Podle jiného názoru mohlo jít o Amandhegy – Pannonhalm, tj. horu sv. Martina; ta však již ležela uvnitř panonského území. Lidový název Omuntesberg nahradil zřejmě původní Amandsberg, podle sv. Amanda, jenž tu křtil Slovany (patrně se Sámovým svolením) před rokem 631.
3 Skutečnost, že král Svatopluk vystupoval v zájmu papežství a měl přimět Arnulfa k cestě do Říma, ukazuje význam Svatoplukova postavení a jeho těsný vztah k Římu. O události psal též Heriman z Reichenau k roku 890.
Srovnej Reginonovu zprávu k roku 890. Pokud by až teprve v tomto roce Arnulf postoupil Čechy Svatoplukovi, jak z této Reginonovy zprávy (mylně) dedukují někteří historikové (D. Třeštík 1997, s. 188), fuldský analista by tak důležitý a zásadní akt nenechal bez povšimnutí. Proto šlo nejspíš jen o opětovné potvrzení stavu (dohody, smlouvy?) z roku 874 dosaženého na jednání Svatoplukova kancléře, Jana z Benátek, s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu, potvrzené znovu (po smrti Ludvíka 876 a jeho synů Karlomana 880 a Ludvíka III. 882) nejmladším Ludvíkovým synem Karlem III. Tlustým na jednání se Svatoplukem „in monte Comiano“ u Tullnu v roce 884. Srovnej D. Třeštík (1997, s. 338). V roce 890, po smrti Karla III. Tlustého (†887), tedy zřejmě nešlo o nic jiného, než o znovupotvrzení této staré dohody či smlouvy z roku 874 i Ludvíkovým vnukem Arnulfem – viz „Rodokmen Karlovců“.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Rodokmen Karlovců“.

 

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 218.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah