|
FULDSKÉ
ANÁLY
|
K ROKU 890
(jednání na
Omuntesbergu) |
|
[Pokračování
...].
V polovině čtyřicetidenního
postu uspořádal pak král [Arnulf],1
který táhl do Panonie, obecný sjezd s vévodou Svatoplukem
na místě, které se lidově nazývá Omuntesberg.2
Tam mezi jinými připomínal uvedený vévoda králi na žádost
papeže [Štěpána], aby v městě Římě navštívil chrám sv.
Petra a aby Italské království, které bylo uchváceno zlými křesťany
a dotírajícími pohany, připojil ke svému údělu a počal je
spravovat.3
Avšak král byl zaujat různými spory vzrůstajícími
v jeho království a žádosti, ač nerad, nevyhověl ...
Fuldské anály k roku
890.
[Pokračování
...].
Poznámky:
|
|
1 –
|
Polovina postu připadla na období kolem 22. března. Karlomanův
syn Arnulf Korutanský
(887-899), císařem od roku 896, se stal východofranským králem
po smrti svého strýce, císaře Karla III. Tlustého (†887),
nejmladšího syna Ludvíka Němce – viz „Rodokmen
Karlovců“.
|
| 2 –
|
Omuntesberg se spojuje s lokalitou
Omuntesdorf, ležící roku 791 při vstupu do (Horní) Panonie.
Podle jiného názoru mohlo jít o Amandhegy – Pannonhalm, tj. horu sv. Martina; ta však již ležela uvnitř
panonského území. Lidový název Omuntesberg nahradil zřejmě
původní Amandsberg, podle sv. Amanda,
jenž tu křtil Slovany (patrně se Sámovým
svolením) před rokem 631.
|
|
3 –
|
Skutečnost, že král Svatopluk
vystupoval v zájmu papežství a měl přimět Arnulfa k cestě do
Říma, ukazuje význam Svatoplukova postavení a jeho těsný
vztah k Římu. O události psal též Heriman z Reichenau
k roku
890.
Srovnej Reginonovu zprávu k roku 890. Pokud by až teprve v tomto roce Arnulf postoupil Čechy
Svatoplukovi, jak z této Reginonovy zprávy (mylně) dedukují někteří
historikové (D. Třeštík 1997, s. 188), fuldský analista by
tak důležitý a zásadní akt nenechal bez povšimnutí.
Proto šlo nejspíš jen o opětovné potvrzení stavu (dohody,
smlouvy?) z roku 874 dosaženého
na jednání Svatoplukova kancléře, Jana z Benátek, s Ludvíkem Němcem
ve Forchheimu, potvrzené znovu (po smrti Ludvíka 876 a jeho
synů Karlomana 880 a Ludvíka III. 882) nejmladším
Ludvíkovým synem Karlem III.
Tlustým na jednání se Svatoplukem „in monte Comiano“ u Tullnu v roce 884. Srovnej D. Třeštík (1997, s. 338). V roce
890, po smrti Karla III. Tlustého (†887), tedy
zřejmě nešlo o nic jiného, než o znovupotvrzení této staré dohody
či smlouvy z roku 874 i Ludvíkovým vnukem
Arnulfem – viz „Rodokmen
Karlovců“.
|
|
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
„Rodokmen
Karlovců“.
Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s.
218.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|
