MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

REGINO Z PRÜMU

K ROKU 876

(Dosavadní vévodství Čechů se stalo součástí království Moravanů)

   [Pokračování ...]
    [Po smrti Ludvíka Němce]1 se zmínění tři bratři sešli v místě, které se nazývá Schwala, a tam si rozdělili otcovskou říši: Karloman2 dostal Bavory, Panonii a Karnuntum, jež se chybně nazývá Karantánie, a rovněž i království Slovanů, Čechů a Moravanů,3 Ludvík východní Franky, Durynky, Frísko a část království Lotarova, konečně Karlovi připadla Alamanie ...

Regino z Prümu, Kronika k roku 876.

   [Pokračování ...].

Poznámky:

1 – Ludvík II. Němec (*okolo 805), syn císaře Ludvíka I. Pobožného (814-840), bavorský král (od 826/833), východofranský král (840-876). Třemi bratry jsou tu míněni tři synové Ludvíka Němce: Karloman, Ludvík III. Mladší a Karel III. Tlustý (viz Rodokmen Karlovců).
2 – Karloman (*před 830), nejstarší syn Ludvíka II. Němce, východofranský král (876-880).
3 – Regino k roku 876, 112: „Carolomannus sortitus est Baioariam. Pannoniam et Carnutum, quod corrupte Carantanum dicitur, nec non et regna Sclavorum, Behemensium et Marahensium...“.
„Připojení druhého království“ ke království Svatoplukovu připomíná Regino v kronice znovu k roku 890. Nejde o nic jiného než o ovládnutí „českého vévodství“ Svatoplukem, králem Moravanů, před rokem 875. Srovnej mapku „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“. Ale už předtím se Slované čeští poddali moravskému králi-oráči Rostislavovi, jak ve své přemyslovské pověsti zaznamenal Kristián (hadačku-pannu – personifikaci Čech – dali za manželku nalezenému oráči: sňatek krále se zemí, Vládou) a jak je také zaznamenáno na znojemské malbě (viz „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec).
Moravský arcibiskup Metoděj byl od roku 870 držen bavorskými biskupy v klášteře (patrně Reichenau) až do roku 873, kdy ho museli na zásah papeže Jana VIII. propustit. K tomu viz L. E. Havlík (1992, s. 162n). Aby mohl dostát svým povinnostem, musel začít uplatňovat svá práva arcibiskupa a apoštolského legáta pro všechny země slovanské (Život sv. Metoděje, kap. X). 
Nejspíš proto se roku 874 uskutečnilo jednání Svatoplukova kancléře, kněze Jana z Benátek, s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu, jehož se účastnili i jeho synové Karloman a Ludvík, na němž, po předchozím „doporučení“ výše jmenovaného papeže Jana VIII. při setkání s Ludvíkem Němcem ve Veroně, bylo dosavadní „vévodství Čechů“ postoupeno moravskému králi Svatoplukovi, neboť nyní spadalo (jakož i další slovanské země) do jurisdikce arcibiskupa Metoděje.
Proto roku 875 již mohl moravský kníže Bořivoj, Svatoplukův bratranec (viz Rodokmen Mojmírovců) a současně jeho legát a místodržící v Čechách, usednout na pražský stolec, aniž by to pak za Svatoplukova života vyvolalo nějakou zvláštní pozornost franských analistů.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Rodokmen Karlovců“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Historie: „Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Historie: „Propuštění arcibiskupa Metoděje z konfinace bavorskými biskupy“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbolika pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 218-219.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997, s. 191, 520 pozn. 79.

   MORAVIA MAGNA

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah