MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

ZEMŘEL BISKUP ŠEBÍŘ

KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. II.

21

   [Pokračování ...].
   Roku od narození Páně 1063...
   Roku od narození Páně 1067. Dne 9. prosince Šebíř, šestý biskup kostela pražského,
          odešel z tohoto světa a požívá odměny sladké.
   Ten sdostatek zakusil obojího osudu, štěstí i neštěstí. Neboť byv jednou od knížete Břetislava zajat, uvržen do pout a ve vězení držen,1 obojí mučednictví2 zároveň v skrytu i zjevně trpěl. Spravoval téměř po celý čas své pastýřské hodnosti beze všeho protivenství a beze všeho odporu biskupství české i moravské jakožto nerozdílný celek a byl by je i dále spravoval, kdyby nebyl po úmrtí Spytihněvově, podlehnuv naléhavým prosbám knížete Vratislava, svolil, aby byl povýšen Jan za biskupa na Moravě.3 Dříve si však vymínil pod svědectvím mnoha osob takové léno a zboží neboli výměnu, že si má biskup pražský za ztrátu moravského biskupství vybrati dvanáct nejlepších vesnic v Čechách a že má dostávati ročně sto hřiven stříbra z komory knížecí, dvůr pak u Sekyře Kostela4 na Moravě i s příslušenstvím že má jako dříve i budoucně držeti, rovněž i ves Slivnici5 s tržním právem a hrad tamže ležící uprostřed řeky Svratky, Podivín, nazvaný tak podle svého zakladatele Podivy Žida, později však křesťana.6
   Praví se však, že byl na Moravě před časy Šebířovými jakýsi biskup, zvaný tuším Vracen.7 Jaký spor měl o tuto diecési Jaromír, nástupce Šebířův, s řečeným biskupem Janem, bude na svém místě ukázáno.8

Kosmas: Kronika Čechů, kn. II, kap. 21.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 ...byv jednou od knížete Břetislava zajat, uvržen do pout a ve vězení držen: potrestání biskupa Šebíře za jeho zradu v roce 1041 (Kosmas II, 12). Břetislava tehdy zradili hlavně jeho předáci, kteří v nanejvýš kritické situaci přeběhli do tábora německého krále Jindřicha III. Předáci a biskup měli dokonce Jindřichovi nabízet, že mu přivedou svého pána v řetězech, nebude-li se chtít vzdát. O tom ale Kosmas raději nic neříká. Se spojením „biskup Šebíř a předáci“ se na politické scéně nesetkáváme naposledy (Kosmas II, 16). Snad k němu Šebíře trochu předurčoval i jeho domácí původ (komentář P. Kopal 2005, s. 255).
2 ...obojí mučednictví: duševní i tělesné, narážka na Šebířův pobyt ve vězení. Jako nejvyšší vysvěcenec se biskup mohl poměrně snadno stát vážným kandidátem svatosti. I samotné „mučednictví ducha“ mělo podle Kosmy (I, 39; II, 4) stačit ke svatosti Thedagovi (Thidagovi) (997-1017), nástupci sv. Vojtěcha, a Radimovi. V Thidagově případě šlo zřejmě o narážku na jeho několikeré vyhnání ze země knížetem Boleslavem III. Ani zrada na panovníkovi nemusela kandidáta svatosti nijak diskvalifikovat. Názorným příkladem je sv. Stanislav, krakovský biskup, který zradil Boleslava II. Smělého, za což ho tento polský král v roce 1079 potrestal (ze svého pohledu) zcela přiměřeným způsobem – popravou (komentář P. Kopal 2005, s. 255).
3 ...byl povýšen Jan za biskupa na Moravě: tj. olomouckého biskupa (1063-1085), původně byl břevnovským mnichem. Proč kníže Vratislav II. zřídil v roce 1063 samostatnou olomouckou diecézi, vyňatou z pravomoci pražského biskupa, dnes už přesně nevíme. S touto záležitostí se pojí celá řada otázek, např. otázka kontinuity, neboť velkomoravské biskupství (dokonce arcibiskupství) nebylo nikdy oficiálně zrušeno... Pádem Velké Moravy však nemusela její církevní organizace úplně zaniknout ani fakticky. Jakýsi moravský biskup je zmíněn, vedle biskupa pražského, v listině mohučského arcibiskupa Wiligise z roku 976. A podle Kosmy byl „před Šebířovými časy“ na Moravě biskup jménem Vracen. Z toho plyne, že v roce 1063 nešlo možná ani tak o založení, jako spíše o obnovení. Existence olomouckého biskupství se každopádně záhy stane předmětem dlouholetého sporu mezi Vratislavem a jeho bratrem Jaromírem, pražským biskupem (komentář P. Kopal 2005, s. 255).
4 ...Sekyř Kostel: patrně dnešní Strachotín (Metodějov; Metoděj – Strachota, metus – strach) u soutoku Jihlavky, Svratky a Dyje.
5 ...Slivnice: dosud neidentifikována.
6 ...Podivín: Kosmova etymologie názvu Podivína měla zřejmě zastřít jeho souvislost s velkomoravským Děvínem (civitas Dowina Fuldských análů k roku 864).
7 ...biskup, zvaný tuším Vracen: viz výše pozn. 3. Srovnej tabulku 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
8 ...bude na svém místě ukázáno: viz Kosmas (II, 31).

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Mapky: „Moravské úděly“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 103.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972, s. 34-35.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah