39
[Pokračování ...].
Roku od narození Páně 1005.
Roku od narození Páně 1006.
Kněžna Hemma, perla ženského pohlaví, zimnicí byvše zachvácena,
vyproštěna byla z pout tělesných.1 Její náhrobní nápis s
těmito verši buď jsem viděl, nebo se pamatuji, že jsem viděl
zapsán:
Hemma tu leží, hle
pouhý prach, jež byla jak gemma.
„Pane“, –– tak,
prosím tě, rci –– „milostiv duši té buď!“
Roku od narození Páně 1007...
Roku od narození Páně 1017.
Dne 11. června zemřel Thegdag,
třetí biskup kostela pražského.2
Byl důstojným nástupcem svatého
Vojtěcha, tělem byl panenský, mravy zlatý, skutky zářivý, následuje
stop svého předchůdce a stíhaje hanebnosti lidu sobě svěřeného,
a když ne tělem, alespoň duchem zakusil mučednictví. A
nezemřel podle obyčeje lidí, nýbrž následovav Hospodina u
pokoji, rovněž tak i spí a odpočívá. Po něm nastoupil roku od
narození Páně 1018 biskup Ekard.3
Kosmas:
Kronika
Čechů,
kn.
I, kap. 39.
[Pokračování ...].
Poznámky: |
Petr Šimík (2007). Srovnání:
Mapky: „Česká kmenová území“
podle R. Turka (1982).
Mapky: „Česká kmenová území“
podle P. Randuse (2007).
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
Rodokmeny:
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez
moravské historie
by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné
a obrazové interpretaci.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející
vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Komentáře: „Přemyslovský
cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece
lidské...
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“
(1/4, 2/4,
3/4, 4/4).
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“
(1. moravská historie, 2. Kristián,
3. Kosmas).
• F. Palacký (1848),
• R. Turek (1963), • A. Friedl (1966),
• V. Karbusický (1995), • D. Třeštík
(2006, 2009).
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha
1972.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |