MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

MATYLDA TOSKÁNSKÁ A BISKUP JAROMÍR-GEBHART

KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. II.

31

   [Pokračování ...].
   V týchž dnech přijela do Říma Matylda,1 velmi mocná paní, jež se po smrti svého otce Bonifacia ujala vlády nad celým Lombardskem a Burgundskem, majíc moc voliti, dosazovati nebo sesazovati přes sto dvacet biskupů. Jejího pokynu poslouchal celý stav senátorský jako vlastní své paní a sám papež Řehoř2 za její pomoci vyřizoval duchovní i světské věci, poněvadž byla velmi moudrou rádkyní a ve všech protivenstvích nebo potřebách osvědčovala svrchovanou přízeň církvi římské.
   Biskup Gebhart,3 pocházeje po přeslici z jejího rodu, odvozoval své spříznění s ní. Ona zvěděvši z jeho vlastního vypravování, že jest její pokrevný příbuzný, jala se ho velmi ctíti, doporučovala ho pánu apoštolskému a vzdávala mu, jak jen mohla, všeliké pocty jako vlastnímu bratru.
   A nebýti toho, že právě dlela v Římě, byl by jistě biskup Gebhart dobré jméno i čest s důstojností ztratil. Na její zakročení a na četné naléhavé přímluvy u otce apoštolského byl smluven mír mezi řečenými biskupy4 v ten způsob, aby žili v míru klidně a majíce dosti každý na svém biskupství; ne-li, že se mají za deset let opět postaviti k apoštolské stolici, aby přijali nález v svém sporu. A tak byl biskup Gebhart od papeže Řehoře působením Matyldiným navrácen k svému dřívějšímu úřadu a hodnosti roku 1074, když Slunce vstoupilo v 15. díl znamení Panny (1. září). Mimoto též vlivem Matyldiným odevzdal papež poslům českým list, jímž nařizoval a poroučel knížeti, aby svého bratra s úctou přijal a ve všem ho poslouchal jako svého duchovního otce a pastýře a aby v míru s Božím požehnáním žili.5  

Kosmas: Kronika Čechů, kn. II, kap. 31.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Matylda Toskánská (1046-1115), Kosmova současnice, sídlící na hradu Canossa nedaleko Parmy.
2 Papež Řehoř VII. (1073-1085).
3 Pražský biskup Jaromír-Gebhart (1068-1089), bratr knížete Vratislava II. (1061-1092), pozdějšího prvního českého krále (1085/1086).
4 Tj. mezi pražským biskupem Jaromírem-Gebhartem a olomouckým biskupem Janem I. (1063-1085).
5 Později (1077) Matylda Toskánská znovu zasahovala ve sporu jiných dvou mocných mužů, papeže Řehoře VII. a krále Jindřicha IV. o meze jejich kompetencí (boj o investituru). Na císaře římského korunoval Jindřicha v roce 1084 už jiný papež, jím samotným na papežskou stolici dosazený Klement III. (1084-1100).

Petr Šimík (2005).

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Josef Sadílek: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů (antické a biblické motivy). Petrklíč, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah