MATYLDA
TOSKÁNSKÁ A BISKUP JAROMÍR-GEBHART
KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ,
KN. II. |
31
[Pokračování ...].
V týchž dnech přijela do Říma Matylda,1
velmi mocná paní, jež se po smrti svého otce Bonifacia ujala vlády
nad celým Lombardskem a Burgundskem, majíc moc voliti, dosazovati
nebo sesazovati přes sto dvacet biskupů. Jejího
pokynu poslouchal celý stav senátorský jako vlastní své paní
a sám papež Řehoř2 za její pomoci
vyřizoval duchovní i světské věci, poněvadž byla velmi
moudrou rádkyní a ve všech protivenstvích nebo potřebách osvědčovala
svrchovanou přízeň církvi římské.
Biskup Gebhart,3
pocházeje po přeslici z jejího rodu, odvozoval své spříznění
s ní. Ona zvěděvši z jeho vlastního vypravování, že jest její
pokrevný příbuzný, jala se ho velmi ctíti, doporučovala ho pánu
apoštolskému a vzdávala mu, jak jen mohla, všeliké pocty jako
vlastnímu bratru.
A nebýti toho, že právě dlela v Římě,
byl by jistě biskup Gebhart dobré jméno i čest s důstojností
ztratil. Na její zakročení a na četné naléhavé přímluvy
u otce apoštolského byl smluven mír mezi řečenými biskupy4
v ten způsob, aby žili v míru klidně a majíce dosti každý na
svém biskupství; ne-li, že se mají za deset let opět postaviti
k apoštolské stolici, aby přijali nález v svém sporu.
A tak byl biskup Gebhart od papeže Řehoře působením Matyldiným
navrácen k svému dřívějšímu úřadu a hodnosti roku
1074, když Slunce vstoupilo v 15. díl znamení Panny
(1. září). Mimoto též vlivem Matyldiným odevzdal papež
poslům českým list, jímž nařizoval a poroučel knížeti, aby
svého bratra s úctou přijal a ve všem ho poslouchal jako svého
duchovního otce a pastýře a aby v míru s Božím požehnáním
žili.5
Kosmas: Kronika Čechů,
kn. II, kap. 31.
[Pokračování ...].
Poznámky: |
1 –
|
Matylda Toskánská
(1046-1115), Kosmova současnice, sídlící
na hradu Canossa nedaleko Parmy. |
2 –
|
Papež Řehoř VII.
(1073-1085). |
3 –
|
Pražský biskup Jaromír-Gebhart
(1068-1089), bratr knížete Vratislava II. (1061-1092), pozdějšího
prvního českého krále (1085/1086). |
4 –
|
Tj. mezi pražským biskupem Jaromírem-Gebhartem
a olomouckým biskupem Janem I. (1063-1085). |
5 –
|
Později (1077) Matylda Toskánská
znovu zasahovala ve sporu jiných dvou mocných mužů, papeže Řehoře VII.
a krále Jindřicha IV. o meze jejich kompetencí
(boj o investituru). Na císaře římského korunoval Jindřicha
v roce 1084 už jiný papež, jím samotným na papežskou
stolici dosazený Klement III. (1084-1100). |
|
Petr Šimík (2005).
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české
pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Josef Sadílek: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů
(antické a biblické motivy). Petrklíč, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři
studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|