26
[Pokračování ...].
Toho času,1
vraceje z války saracénské, přijel do Verony převýtečný
císař Ota II., milovník pokoje, ctitel spravedlnosti, nad
nejslavnějšího otce otce svého Oty I. ještě slavnější,2
vítěz ve všech bitvách nejvítěznější. K němu přibyl
slovanský průvod z Čech se zvoleným biskupem, nesoucí od knížete
vzkaz a ode všeho kněžstva i lidu žádost, aby z císařské
vůle potvrdil společnou jejich volbu. A tak
nejjasnější císař, svoliv k jejich hodné žádosti, dne
3. června dal biskupovi prsten a berlu pastýřskou3
a právě
tam přítomný arcibiskup mohučský Villigis, jemuž byl Vojtěch
podřízen, vysvětil ho z rozkazu císařova na biskupa jménem
Adalberta.
Neboť arcibiskup kostela magdeburského Adalbert, když ho kdysi biřmoval
křižmem, dal mu toto své vlastní jméno.
Byv vysvěcen dne 11. měsíce června,4
jel se svými
průvodčími do drahé vlasti, a když přišel do Prahy bosýma
nohama a s pokorným srdcem, za radostného zpěvu kněžstva
i lidu vsedl na biskupský stolec. Na radu tohoto přeslavného
pastýře Vojtěcha a na přímluvu své milované sestry, řečené
abatyše Marie, kníže Boleslav udělil dobrovolně z lásky a potvrdil
oběma svatou mocí církevních zákonů vše, co podnes má a drží
pražský biskup v svém biskupství a oč požádala
abatyše, aby bylo dáno darem nebo k užívání jejímu klášteru.
Kosmas: Kronika Čechů,
kn. I, kap. 26.
[Pokračování ...].
Poznámky: |
Petr Šimík (2007). Srovnání:
Mapky: „Česká kmenová území“
podle R. Turka (1982).
Mapky: „Česká kmenová území“
podle P. Randuse (2007).
Mapky: „Osídlení Čech“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském
vévodství“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
Rodokmeny:
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny:
„Rodokmen Otonů“.
Rodokmeny:
„Rodokmen Piastovců“.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez
moravské historie
by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha
upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem
Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem
opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když
Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem
pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente
vynechala Bořivoje?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
48.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha
1972.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |