27
[Pokračování ...].
Roku od narození Páně 970, 971.
Roku od narození Páně 972. Sešel se světa svatý
Oldřich.1
Roku od narození Páně 977. Zemřela Doubravka.
Byla velmi nešlechetná; neboť jsouc již ženou pokročilého věku,
když se vdala za polského knížete, sňala závoj se své hlavy a
vstavila si na ni vínek panenský, což bylo veliké bláznovství
od té ženy.2
Roku od narození Páně 978, 979, 980.
Roku od narození Páně 981. Zemřel Slavník,
otec svatého Vojtěcha. Ač v jeho povaze a životě vyniká velmi
mnoho rysů pamětihodných, chceme pověděti přece aspoň něco málo
z toho a proto přerušujeme běh našeho vypravování. Byl to muž
tváře ke všem veselé, v svých úsudcích ducha bystrého, v hovorech vlídný, bohatý statky světskými i duchovními. V jeho domě se skvěla poctivost a upřímná láska, spravedlnost
soudů a hojnost velmožů. V jeho činech se jevila znalost práva,
podpora chudých, útěcha smutných, přijímání pocestných a ochrana vdov a sirotků.
Sídlem tohoto znamenitého knížete byla Libice,3
ležící
v místě, kde řeka Cidlina tratí své jméno, ústíc do volnějšího
toku Labe. Knížectví jeho mělo tyto hranice: na západ proti Čechám
potok Surinu a hrad, ležící na hoře, jež slove Oseka, při řece
Mži. Rovněž na jižní straně proti Rakousům tyto pomezní
hrady: Chýnov, Doudleby a Netolice až doprostřed hvozdu; k východu
proti zemi moravské4
hrad pod pomezním hvozdem ležící, jménem
Litomyšl, až k potoku Svitavě, tekoucímu středem hvozdu;
na sever proti Polsku hrad Kladsko, ležící nad řekou Nisou.
Tento kníže Slavník, dokud žil, šťastně žil.
Kosmas:
Kronika
Čechů,
kn.
I, kap. 27.
[Pokračování ...].
Poznámky: |
Petr Šimík (2007). Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké
Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Česká kmenová území“
podle R. Turka (1982).
Mapky: „Česká kmenová území“
podle P. Randuse (2007).
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském
vévodství“.
Mapky: „Slavníkovské panství
ve východních Čechách“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
Rodokmeny:
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny:
„Rodokmen Otonů“.
Rodokmeny:
„Rodokmen Piastovců“.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez
moravské historie
by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha
upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem
Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem
opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když
Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem
pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente
vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce
950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
48.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha
1972.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |