28
[Pokračování ...].
Roku od narození Páně 982, 983.
Roku od narození Páně 984. V Římě zemřel císař
Ota II.1
S tímto panovníkem
byl Vojtěch, biskup pražský,
tak důvěrně znám a tak mu byl milý v službách, že ho král
o Božím hodu velikonočním, jejž slavil v Cáchách v paláci
za přítomnosti všech biskupů, vyznamenal tou vznešenou službou,
aby mu vložil korunu na hlavu a sloužil slavnou mši, což příslušelo
jenom arcibiskupovi.2
A po svátku ho zavolal císař do soukromí,
dav mu již předtím dovolení vrátiti se do vlasti, vyzpovídal
se mu ze svých hříchů a poručil se mu, aby naň zbožně vzpomínal
v svých modlitbách. Mimo to mu dal roucha, v kterých by sloužil
mši o velikonocích, totiž albu, dalmatiku, kasuli, kápi a ručník,
aby je měl od něho na památku; dosud se chovají jako vzácnost
v pražském kostele a slovou roucha svatého Vojtěcha.
Roku od narození Páně 985, 986.
Roku od narození Páně 987. Zemřela Střezislava,
ctihodná matka svatého Vojtěcha a paní Bohu milá, hodná slout
i být matkou tak velikého a svatého syna.3
Roku od narození Páně 988, 989.
Roku od narození Páně 990. Svatý Vojtěch se stal
v Římě u sv. Alexia mnichem, aniž opat věděl, kdo jest.4
Roku od narození Páně 991 ..... 994.
Kosmas: Kronika Čechů, kn. I, kap. 28.
[Pokračování ...].
Poznámky: |
Petr Šimík (2007). Srovnání:
Mapky: „Česká kmenová území“ podle R. Turka (1982).
Mapky: „Česká kmenová území“ podle P. Randuse (2007).
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Slavníkovské panství“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského
rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez
moravské historie
by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné
a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb
Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut
svatého Václava“.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův
příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze
legendou?“
1. Bořivoj, 2. Ludmila,
3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi:
»Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente
vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 48.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář
P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |