KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. II.

37

   [Pokračování ...].
   Roku od narození Páně 1086.
   Z rozkazu a úsilí císaře římského Jindřicha III., rozmnožitele říše, byl konán veliký sněm v Mohuči,¹ kde čtyři arcibiskupové a dvanáct biskupů, jejichž jména později oznámíme, spolu s opaty klášterů a s ostatními věřícími zasedajíce, písemně potvrdili mnohá ustanovení o stavu svaté církve.
   V tomto shromáždění týž císař se souhlasem a schválením všech velmožů své říše, vévod, markrabí, hrabat a biskupů učinil knížete českého Vratislava vládcem jak Čech, tak i Polska, vložil mu vlastní rukou na hlavu korunu královskou a přikázal arcibiskupu trevírskému Egilbertovi, aby knížete v jeho hlavním sídle Praze pomazal za krále a vstavil mu královskou čelenku na hlavu.²
   V témže sněmu biskup pražský Gebhart písemně předložil svou starou žalobu stran svrchuřečeného biskupa moravského Jana. Ač ten už téhož roku odešel s tohoto světa,³ přece biskup Gebhart, maje velikou starost do budoucnosti a jednaje skrze přátele, bil v sluch císaři, aby   n e b y l   na to místo opět dosazován nový biskup. I rozvinul přede všemi privilej ... někdy od svatého Vojtěcha biskupa, svého předchůdce, a zajištěnou jak od papeže Benedikta, tak od císaře Oty I. K jeho spravedlivé žalobě císař, byv pohnut prosbami knížete Vratislava, bratra tohoto biskupa Gebharta, a na radu arcibiskupa mohučského Vezila a jiných dobrých přátel spravedlnosti přidal k staré privileji novou skoro téhož znění a potvrdil ji znakem císařským, jak se dále ukáže. Opis této privileje nepokládáme za zbytečné vložiti do tohoto našeho díla, obsahuje totiž toto nebo asi takovéto znění:

(viz opis privilegia).

Kosmas: Kronika Čechů (kn. II, kap. 37).

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Pověsti: „Kosmas (I, 14) o zmizení krále Svatopluka“.
Kroniky: „Přenesení království a koruny z Moravy do Čech podle Dalimila“.
Kroniky: „Přenesení moravského království do Čech podle Pulkavy“.
Kroniky: „Granum o rezignaci krále Svatopluka a postoupení moravského království knížeti Čech“.
Kroniky: „Vratislavova korunovace podle Dalimila“.
Kroniky: „Vratislavova korunovace podle Pulkavy“.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Dokumenty: „Privilegium císaře Jindřicha III. pro biskupa Gebharta (Jaromíra)“.
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Josef Žemlička: Čechy v době knížecí (1034-1198). NLN, Praha 1997.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. I. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Zbygniew Dalewski: Svaté kopí a polské insignie. Sborník esejů k výstavě Střed Evropy okolo roku 1000. NLN, Praha 2002, s. 324-326.
• Pavol Černý: Evangeliář zábrdovický a Svatovítská apokalypsa. Academia, Praha 2004.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.