MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

KORUNOVACE PRVNÍHO ČESKÉHO KRÁLE

KRONIKA TAK ŘEČENÉHO DALIMILA

48

O NEJVYŠŠÍ
POCTĚ
ČESKÉHO
KRÁLE

Císař Vratislavu věrnému / za udatnost nabíd odměnu,
aby si Tří králů těla vzal,1 / nebo se sám králem českým stal.
Po poradě s pány z okolí, / korunu si kníže vyvolí.
Císař s rozhodnutím nemešká, / potvrdí hned nové království,
černého orla, který štít / českých knížat zdobil dodneška,
jednoocasým lvem zaměnit,2 / jenž se bíle v rudém poli skví.
I ve službě králi uleví. / Český kníže, který donyní
kotel držel v dvorské kuchyni / nad ohněm, je rázem povýšen
na číšníka3 a též sporům všem / při císařských volbách učiní
konec tím, že mezi posluchači / rozhodne vždy nesmlouvavou řečí,
nedopřeje sluchu nápovědům / a nic nedá na vyhrůžky soků.4
Tak Vratislav z knížat všech / první se stal králem Čech
a též polských zemí roku / tisíc padesát a sedm.5

Kronika tak řečeného Dalimila (kap. 48).

[Pokračování ...].


Poznámky:

1 Domnělá těla sv. Tří králů odnesl z Milána roku 1164 kolínský arcibiskup Reinald z Dasselu. Milánská pověst připisuje tento čin Čechům.
2 Plamenná orlice byla nejstarším erbem českého panovníka. Erb jednoocasého stříbrného lva v červeném poli místo černé orlice ve stříbrném poli udělil Vladislavovi II. pravděpodobně Fridrich I. Barbarossa po milánské výpravě roku 1158.
3 Asi opět mylná zpráva. První český panovník, který prokazatelně vykonával úřad říšského číšníka, byl Vladislav I. roku 1114.
4 Voličské právo českého panovníka se poprvé uplatňuje až roku 1169, prosazuje se až během 13. století.
5 Dalimilem uváděný rok korunovace 1057 je chybný. Je patrně převzatý z Moravské kroniky, o níž se zmiňuje v kap. 24 „O přenesení koruny a království z Moravy do Čech“ (tam viz pozn. 1) v souvislosti s pověstí „O zmizení Svatoplukově“ (srovnej Kosmas I, 14). Prvním českým králem se stal Vratislav II. (jako král I.) na synodě v Mohuči v dubnu roku 1085. Slavnostní korunovace pak proběhla 15. června následujícího roku v Praze (Kosmas II, 37). Předcházející vyprávění se vztahuje spíše k druhému českému králi Vladislavovi II. (I.), kterého na říšském sněmu v Řezně 11. ledna 1158 císař ozdobil královskou korunou. Znovu tak učinil v podrobeném Miláně 8. září téhož roku.

Předchozí kap. 30: Vražda Václava.

Srovnání:
Kosmas (I, 14): „O zmizení krále Svatopluka“.
Dalimil (kap. 24): „Přenesení koruny a království z Moravy do Čech“.
Pulkava (kap. 14): Přenesení moravského království do Čech“.
Granum k roku 920: „O rezignaci krále Svatopluka a postoupení moravského království knížeti Čech“.
Kosmas (II, 37): „Vratislavova korunovace roku 1086“.
Pulkava (kap. XLII): „Vratislavova korunovace roku 1086“.

Literatura:
• V. Vojtíšek: K otázce erbu českého krále. ČNM 1931, s. 49n.
Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová, Svoboda, Praha 1977.
Lubomír E. Havlík: O přenesení království a koruny z Moravy do Čech. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 223-240.
Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. I. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999, s. 604n., 608-609.
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah