KORUNOVACE
PRVNÍHO ČESKÉHO KRÁLE
KRONIKA TAK ŘEČENÉHO
DALIMILA |
48 |
O NEJVYŠŠÍ
POCTĚ
ČESKÉHO
KRÁLE |
Císař Vratislavu věrnému / za udatnost nabíd odměnu,
aby si Tří králů těla vzal,1
/ nebo se sám králem českým stal.
Po poradě s pány z okolí, / korunu si kníže vyvolí.
Císař s rozhodnutím nemešká, / potvrdí hned nové království,
dá černého orla, který štít / českých knížat zdobil dodneška,
jednoocasým lvem zaměnit,2 / jenž se bíle v rudém poli skví.
I ve službě králi uleví. / Český kníže, který donyní
kotel držel v dvorské kuchyni / nad ohněm, je rázem povýšen
na číšníka3 a též sporům všem /
při císařských volbách učiní
konec tím, že mezi posluchači / rozhodne vždy nesmlouvavou řečí,
nedopřeje sluchu nápovědům / a nic nedá na vyhrůžky soků.4
Tak Vratislav z knížat všech / první se stal králem Čech
a též polských zemí roku / tisíc padesát a sedm.5 |
Kronika tak
řečeného Dalimila (kap. 48).
[Pokračování
...].
Poznámky: |
1 –
|
Domnělá těla sv. Tří králů
odnesl z Milána roku 1164 kolínský arcibiskup Reinald z Dasselu.
Milánská pověst připisuje tento čin Čechům.
|
2 –
|
Plamenná orlice byla nejstarším
erbem českého panovníka. Erb jednoocasého stříbrného lva v červeném
poli místo černé orlice ve stříbrném poli
udělil Vladislavovi II. pravděpodobně Fridrich I. Barbarossa po
milánské výpravě roku 1158.
|
3 –
|
Asi opět mylná zpráva. První český
panovník, který prokazatelně vykonával úřad říšského číšníka,
byl Vladislav I. roku 1114.
|
4 –
|
Voličské právo českého panovníka
se poprvé uplatňuje až roku 1169, prosazuje se až během 13. století.
|
5 –
|
Dalimilem uváděný rok korunovace 1057 je chybný.
Je patrně převzatý z Moravské kroniky,
o níž se zmiňuje v kap. 24 „O přenesení koruny a království z Moravy do Čech“ (tam viz
pozn. 1) v souvislosti s pověstí
„O zmizení Svatoplukově“ (srovnej Kosmas I, 14). Prvním českým králem se stal
Vratislav II. (jako král I.) na synodě v Mohuči v dubnu roku
1085. Slavnostní korunovace pak proběhla 15. června následujícího
roku v Praze (Kosmas II, 37). Předcházející vyprávění
se vztahuje spíše k druhému českému králi Vladislavovi II. (I.), kterého na říšském sněmu v Řezně 11. ledna 1158 císař
ozdobil královskou korunou. Znovu tak učinil v podrobeném Miláně 8. září téhož roku.
|
|
Předchozí kap. 30: Vražda
Václava.
Srovnání:
Kosmas (I, 14): „O zmizení krále
Svatopluka“.
Dalimil (kap. 24): „Přenesení koruny a království z Moravy do Čech“.
Pulkava (kap. 14): Přenesení moravského království do Čech“.
Granum k roku 920: „O rezignaci krále Svatopluka a postoupení moravského království
knížeti Čech“.
Kosmas (II, 37): „Vratislavova
korunovace roku 1086“.
Pulkava (kap. XLII): „Vratislavova
korunovace roku 1086“.
Literatura:
• V. Vojtíšek: K otázce erbu českého krále. ČNM 1931, s. 49n.
•
Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová,
přebás. Hana Vrbová, Svoboda, Praha 1977.
•
Lubomír E. Havlík: O přenesení království a koruny z Moravy do
Čech. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu
1993-1994. MNK, Brno
1995, s. 223-240.
•
Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí
Koruny české, sv. I. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999, s. 604n., 608-609.
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie
Krčmová, přebás. Hana Vrbová. Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|