MM - pověsti - Dalimil O zmizení Svatopluka

MORAVIA MAGNA

POVĚST O ZMIZENÍ SVATOPLUKA, KRÁLE MORAVSKÉHO,
O PŘENESENÍ KRÁLOVSTVÍ A KORUNY Z MORAVY DO ČECH

KRONIKA TAK ŘEČENÉHO DALIMILA
24
O SVATOPLUKOVI, KRÁLI MORAVSKÉM	Teď odbočím do moravských dějin / a v nedlouhém výkladu tu shrnu, jak Morava přišla o korunu, / proč se Čechy pyšní leskem jejím.¹ Císařova sestra byla ženou / moravského krále.² Ten však jednou zachoval se krutě ke své choti. / Císař vzal si do hlavy, že zkrotí jeho zpupnost, a tak došlo k řeži, / z níž Moravan zachránil se stěží. A když císař v čele svého pluku / na Moravu vtáhl, Svatopluku stud na stolci zůstat nedovolil, / život v poustce radši sobě zvolil. Potupný mír snášel velmi těžce, / uchýlil se před ním do klášterce a motykou v houfci zbožných mnichů / obdělával půdu v lesním tichu. Za sedm let pak mnich dlouhobradý / odebral se do císařské rady a císaře obžaloval zhurta: / „Slyšte, páni, jaká zvůle krutá odňala mi ženu, která nyní / ve zdraví si žije v dvorské síni." Císař smál se a vše popíral. / Netušil, že před ním stojí král. Mnich mu na to odpověděl, že / rád svou pravdu mečem dokáže. Knížata si myslela, že pýcha / mluví z toho troufalého mnicha a pravila: „Vskutku onu řeč / neobhájí nic než ostrý meč." Zatímco mnich o lhůtu si říká, / vysílá už císař turnejníka, jenž zastoupit má ho v souboji. / Kolec přišel s jásavými zpěvy a na důkaz, že se nebojí, / dělal, jak když o mnichovi neví. Ten však proklál před očima všem / soupeře i pukléř palašem a císař ho rázem na dvoře / uvítal a přijal v pokoře. Když mu král dal poznat pak svou tvář, / přiznal, že se choval jako lhář, dal mu ženu, zjednal nápravu, / osvobodil zase Moravu a řekl mu, že kus území / uherského v boji dobýt smí. Když pak byla králka po smrti, / řekl král, že Uhry rozdrtí, nečekal, že prohraje tu hru, / poražen že bude od Uhrů. Knížata si velel pozvat z Čech, / před císařem vzdal se statků všech, jenže Uhři, ti se nezalekli, / bojovali dál jak vlci vzteklí. Král se styděl, král se začal třást, / pro tu hanbu opustil svou vlast, uchýlil se v liduprázdný hvozd. / Když odešel potom na věčnost, klášter Zobor byl tu vystavěn. / Dodnes žijí černí mniši v něm.³

Kronika tak řečeného Dalimila (kap. 24).

[Pokračování ...].

Poznámky:

1 –	Přenesení království a koruny z Moravy do Čech. V originální verzi tyto verše zní: Ot Svatopluka, krále moravského / Tuto chci do moravské kroniky málo jíti, abych mohl sličněji k své řeči přijíti, / kako jest koruna z Moravy vyšla; pověděť, kako jest z té země Čechóm přišla ... ----- Král, pozvav kněze [knížete] českého / prěd ciesařem postúpi jemu královstvie svého.
2 –	Svatopluk měl za manželku Arnulfovu sestru Giselu.
3 –	Hora Zobor u Nitry s bývalým klášterem sv. Hypolita.

Předchozí kap. 23: Pokřtění Bořivoje a přenesení křesťanství z Moravy do Čech.

Srovnání:
Pověst „O zmizení Svatoplukově“: Kosmas, Dalimil, Přibík Pulkava, Marignola, Palacký.
O přenesení království a koruny z Moravy do Čech: Dalimil, Přibík Pulkava.
O korunovaci Vratislava II.: Kosmas, Dalimil, Přibík Pulkava.

Literatura:
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová, Svoboda, Praha 1977.
• Lubomír E. Havlík: O přenesení království a koruny z Moravy do Čech. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 223-240.
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah