DOŽITÝ VĚK JEDINCE SADY 12/59
Emanuel Vlček

   [Pokračování ...].
   Demografická data
   B. Dožitý věk jedince Sady 12/59.
   Pro odhad dožitého věku jedince ze Sadů 12/59 bylo naštěstí možno využít především dobře zachovaný chrup a částečně i strukturu kostní trámčiny v hlavicích a krčcích stehenních kostí a nakonec jako pomocný znak i stupně uzávěru hlavních lebečních švů, pokud zůstaly zachovány na zachráněných zlomcích mozkovny.
   1. Stanovení zubního věku.
   Rozhodujícím pro stanovení zubního věku jedince Sady 12/59 byla možnost stanovení tzv. zubního věku histologickou metodou podle Gustafsona v Kilianově modifikaci. Tato metoda umožňuje posoudit změny v tvrdých tkáních zubních v závislosti s dožitým věkem zkoumaného jedince s velkou přesností (J. Kilian 1975; J. Kilian-E. Vlček 1989). K histologickým výbrusům byly použity řezáky 2+ a 2-. Výbrusy a odečet markant provedl v roce 1987 prof. MUDr. Jan Kilian, DrSc. ze stomatologické kliniky LF UK v Plzni.
   Na výbrusech zubů byly stanoveny tyto bodové hodnoty a jejich součet. U řezáku 2+ A-abraze zubní 1,6, D-sekundární dentin 3,1, C-sekundární cement 2,35, R-resorpce kořene 0,6 a T-transparence dentinu 1,45. Součet zjištěných markant 8,1-8,2 ukazuje pro muže na věk 48,3 roků. U řezáku 2- byly zjištěny tyto bodové hodnoty: A 2,0, D 1,45, C 1,9, R 0,5 a T 1,2. Jejich součet 7,7 bodů stanovuje věk u mužů na 45,5 roků. Oba odhady proto hovoří o muži 45-50letém.
   2. Abraze zubní.
   Jako další pomocný údaj poskytuje zjištění stupně zubní abraze u jednotlivých zubů a u nich i na jednotlivých hrbolech. Bylo použito metody odečtu podle B. Bílého (B. Bílý 1975; E. Vlček-B. Bílý-M. Pokorná 1989). Odečty abraze provedli v roce 1987 doc. MUDr. Boris Bílý, CSc. a prim. MUDr. Marie Pokorná, CSc. z 1. stomatologické kliniky UJEP v Brně.
   Nejprve popis abraze u jednotlivých zubů zachovaných v horní a dolní čelisti jedince Sady 12/59. K dispozici je zachovalý alveolární výběžek pravé horní čelisti a částí těla a izolované +7 a +8, které jsou uložené do rekonstruovaného, voskového alveolárního výběžku doplňujícího zbytek horní čelisti. Mandibula je zachovalá v rozsahu celého zubního oblouku. Ze zjištěných hodnot abraze na dochovaných stoličkách obou čelistí byl stanoven index abraze zubní 5,2 (podle E. Vlčka 1986).
   Stanovení indexu zubní abraze neurčuje dožitý věk, ale jako pomocné kritérium ukazuje, že jedinec již překročil věk 45 let. Po tomto roce již abraze zubní neběží souběžně s dožitým věkem, ale se zrychluje.
   3. Posouzení struktury spongiózy.
   Na rentgenogramech hlavic a krčků stehenních kostí metodou odhadu podle J. Nemeskeriho et all. 1960. Pro pravou kost stehenní je možno stanovit stadium III-IV (?) a totéž i pro kost levostrannou. I toto kriterium ukazující na věk 45-50 let zcela vylučuje možnost připsání pozůstatků Sady 12/59 arcibiskupovi Metodějovi.
   4. Uzávěr lebečních švů.
   Uzávěr lebečních švů na lebce muže Sady 12/59 byl téměř úplný. Šev korunový i lambdový byly zcela uzavřeny a na zachovaných zlomcích je jejich původní průběh ještě patrný na zevní desce. I tyto nálezy svědčí pro již maturní věk jedince na hranici 50 let.

   [Pokračování ...].

Emanuel Vlček (1995, s. 190-201).

Poznámky:

Petr Šimík (2006).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“.
Mapka: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapka: „Středočeská doména prvních »Přemyslovců«“.
Mapka: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Aurelius Augustinus: „Jak se naučit rozlišovat mezi znakem a označovanou věcí“.
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný řez“, „podélný řez“.
Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Otázka: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázka: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázka: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázka: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázka: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázka: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázka: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázka: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázka: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázka: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvaha: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Vilém Hrubý: Staré Město – Velehrad. NČAV Praha 1964, obr. 22, 23 a 25.
• Vilém Hrubý: Byl nalezen hrob věrozvěsta Metoděje? Almanach Velká Morava. MM, Brno 1965, s. 117n.
• Vilém Hrubý: Staré Město – velkomoravský Velehrad. Praha 1965, s. 203.
• Vilém Hrubý: Hrob svatého Metoděje v Uherském Hradišti-Sadech? Slovenská archeológia 18, 1970, s. 87-96; viz s. 87, pozn. 6 – díky za určení antropologického materiálu Dr. J. Jelínkovi (porušená kostra z hrobky č. 12 patřila mladší ženě).
• Vilém Hrubý: Metropolitní výšina. Uherské Hradiště-Sady, středisko velkomoravské kultury a moci. Průvodce výstavou v MM v Brně. MM, Brno 1975, s. 6.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
• Vilém Hrubý: Nálezová zpráva. Uherské Hradiště. Interpretace hrobky 12/59. Nalezená kostra v kapli patří podle antropologického posudku dr. Jana Jelínka, DrSc. mladší ženě. Její věk pak upřesnil antropolog dr. Tomáš Dacík, který zařadil do věkové kategorie 25-35 let. Uherské Hradiště 1983.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001.
• Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.