[Pokračování ...].
   Po prvním českém knížeti Přemyslovi nastoupilo osm dalších knížat, modloslužebníků, uctívajících modly, až konečně došlo na knížete Bořivoje. On první mezi těmi knížaty se stal křesťanem: Přemysl; Nezamysl; Mnata; Vojen; Vnislav; Křesomysl; Neklan; Hostivít;¹ Bořivoj, syn Hostivítův, jenž se stal křesťanem; Spytihněv; Vratislav, otec sv. Václava; sv. Václav mučedník; bratrovrah Boleslav; Boleslav Zbožný a jeho sestra Mlada; Vlastislav [Boleslav]; Vladivoj; Jaromír, oslepený svým bratrem; Oldřich, jeho bratr; syn Břetislav; Spytihněv, zakladatel Pražského kostela; Vratislav, kníže a první český král; kníže Konrád; kníže Vratislav [Břetislav]; kníže Bořivoj; kníže Svatopluk; kníže Vladislav; kníže Soběslav; kníže a druhý český král Vladislav; kníže Soběslav; kníže Fridrich; kníže Konrád; kníže a biskup Jindřich; Přemysl, kníže a třetí český král, řečený Otakar; Václav, čtvrtý král; Přemysl, pátý král; král Václav; Václav, král český a uherský; vévoda Rudolf, syn římského krále Albrechta; Jindřich, vévoda korutanský; král Jan, syn slavného císaře Jindřicha, hrabě lucemburský; Karel, nejjasnější římský císař, vždy rozmnožitel. Po vypsání knížat se tedy vraťme k vyprávění událostí po pořádku.

Jan Marignola: Kronika česká, kn. II. (9. část).

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
Přemyslovi mytičtí následníci: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Následuje 10. část: O knížeti Vratislavovi [Vlastislavovi].
Následuje 13. část: O pokřtění Bořivoje.