1 –
|
Lze předpokládat, že Vratislavův
– a snad i Spytihněvův – sňatek ještě před rokem 894
zprostředkoval Svatopluk. Jejich nevěsty pocházely patrně z Moravy. Tím by se dal vysvětlit nález velkomoravských šperků v hrobu
Spytihněvovy
manželky. Proč však byl Václav dán do výchovy své báby
Ludmily? Jiný důvod
než úmrtí matky si lze stěží představit. Protože vyrůstal
mimo otcovský dům (na Budči) a nebyl v kontaktu s otcovou knížecí
družinou a pražským knížecím dvorem, vznikly
pak všechny známé problémy s převzetím pražského otcovského
stolce po Vratislavově smrti, ač byl již plnoletý (26 roků).
Viz tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních
tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových
letech“.
|
2 –
|
Na Vratislavův sňatek s Drahomírou
v roce 906 pomýšlí D. Třeštík (1997, s. 204, 357, 361, 402,
pozn. 59 na s. 546, pozn. 93 na s. 547).
|
3 –
|
Translaci Václavova těla do
Prahy klade D. Třeštík (2000, s. 11) do 60. let 10. století, v souvislosti
s přípravou
na založení pražského biskupství. Podle
Vavřincovy legendy k translaci mělo dojít až za časů
biskupa Vojtěcha, tzn. po roce 982, kdy byl zvolen
biskupem. V takovém případě bylo přenesení ostatků sv. Václava
dílem až Boleslava II. (972-999). Vezmeme-li však v úvahu
Kosmovo (chybné) datování událostí, jednalo by se o přelom
60. a 70. let 10. století (Kosmas
I, 25 a 26).
|
|
Petr Šimík (2005).
Komentář:
Domněnce, že Drahomíra nebyla první
Vratislavovou manželkou, nasvědčuje značný Vratislavův věk
– 32 let – při předpokládaném sňatku v roce
906; tam jej klade D. Třeštík (viz pozn. 2).
Protože Václav se narodil někdy
kolem roku 895, pak Drahomíra nemohla být jeho matkou, ale macechou. Václavova
vlastní matka nejspíš zemřela, když byl Václav ještě
„hošík, mladíček“. Legendista tu pak snadno mohl zaměnit Václavův věk při úmrtí
otce s jeho mládím při úmrtí matky. Jedině úmrtím matky bychom mohli vysvětlit,
proč byl dán ke své bábě Ludmile na vychování. V té době
ale Boleslav ještě nebyl na světě.
V některých legendách (Kristián) se
však přesto praví, že dokonce oba Vratislavovi synové byli svěřeni
Ludmile, ale není pro to žádné rozumné vysvětlení či zdůvodnění.
Byl mezi nimi minimálně dvanáctiletý věkový rozdíl (E. Vlček
1997, s. 137; D. Třeštík 1997, s. 357), takže
nemohli být při úmrtí otce oba současně „ještě malí“,
jak se mylně domníval např. autor I. staroslověnské legendy,
snad aby mohl zdůvodnit Drahomířinu regentskou vládu. Nezletilost obou bratrů je proto pouze
mylný předpoklad legendistů. Musíme si uvědomit, že svá díla
psali s minimálně padesátiletým odstupem od popisovaných událostí.
Tyto údaje ani nebyly pro legendisty nějak zvlášť důležité,
šlo jim zejména o vykreslení křesťanských skutků a mučednické
smrti jejich hlavního představitele (představitelky). Mnohé
motivy a pasáže proto přejímali i z legend o jiných světcích,
např. o sv. Jimramovi (D. Třeštík 1997, s. 144), nebo z jiných textů,
např. o Ingovi (Pokřtění Bavorů a Korutanců) či z církevních příruček (Kristián,
kap. 2) (D. Třeštík 1997,
s. 301; P. Sommer 2001, s. 19), z Bible, ale také z antických
autorů (V. Chaloupecký 1938, s. 336; J. Ludvíkovský 1949, s. 228-230;
V. Karbusický 1995, s. 48-53; J. Sadílek 1997, s. 11-14).
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
„Rodokmen
Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Hroby: „Hrob knížete Václava“.
Mapky: „Územní vývoj Velké
Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském
vévodství“.
Legendy: I. stsl. (text Minejní),
Crescente
(bav.), Gumpold, Kristián,
Vavřinec, II.
stsl.
Kroniky: „Granum k roku
928“ (po přepočtu 935) o zavraždění knížete Václava.
Tabulka 4: „Věk knížat podle legend
ve srovnání s výsledky průzkumu E. Vlčka (1997)“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády
knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka 12: „Dožitý věk Svatopluka a nejstarších
»Přemyslovců«
podle antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních
tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových
letech“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy
a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani
české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a
byzantská misie“ v pozdějších písemných a obrazových
pramenech.
Symbolika: „Mor – nákaza
(epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče,
nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem,
hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející
vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba byla
znázorňována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav na jednom
obraze“.
Komentáře: „Největší
archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická
mafie zasahuje.
Komentáře: „Přemyslovský
cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece
lidské...
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení
hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Je možné, aby na řadovém
zobrazení panovníků byly některé postavy dvakrát?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem
Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem
opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián,
když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se
pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy
Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl
Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1
ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama
rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty
nalezené v zásypu hrobu K1?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce
950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární
fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská
historie, 2. Kristián,
3. Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R.
Turek (1963), • A.
Friedl (1966), • V. Karbusický
(1995), • D. Třeštík (2006, 2009).
Literatura:
• Václav Chaloupecký: Přemyslovská pověst a Kristián. ČČH 1938.
• Jaroslav Ludvíkovský: O Kristiána. Naše věda 1949.
• Henryk Łowmiański: Początki
Polski II., III., IV. Warszawa 1963, 1967, 1970.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české
pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých
panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců
s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Vznik přemyslovského státu a jeho „politického“
národa (I.). DaS 2000, č. 4, s. 6-11.
• Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin
raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001, s. 19 a pozn. 10 na s. 57.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského
hradu, z Moravy? In: Moravský historický sborník, Ročenka
Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s.
329-407. |