MM - dokumenty - List Hadriána II. (869)

MORAVIA MAGNA

„GLORIA IN EXCELSIS DEO“

• List papeže Hadriána II., který roku 869 adresoval Rostislavu a Svatopluku a Kocelovi.

   [Pokračování ...].
   Biskup Hadrián, sluha sluhů Božích, Rostislavovi, Svatoplukovi i Kocelovi.¹ Sláva na výsostech Bohu a na zemi mír, mezi lidmi dobrá vůle.
   Doslechli jsme se nyní o vašich duchovních snahách, jimž jsme s touhou a modlitbou přáli vaše spasení, neboť Pán probudil Vaše srdce, abyste ho hledali, a ukázal Vám, že nejen vírou, ale i dobrými skutky je třeba sloužit Bohu: neboť víra bez skutků je mrtvá a odpadají ti, kteří míní, že Boha znají, avšak skutky se ho zříkají.
   Nejen u tohoto velekněžského Stolce jste žádali učitele, ale též u blaženého císaře Michala, takže vám poslal blaženého Filosofa Konstantina i s bratrem, když my jsme ještě nemohli [někoho poslat]. Oni dva pak, když seznali, že vaše země přísluší Apoštolskému stolci,² nic neučinili proti kánonu, nýbrž přišli k nám, přinášejíce ostatky svatého Klimenta. My naplnění trojnásobnou radostí, když jsme prozkoušeli a vysvětili Metoděje³ i s učedníky, jsme se rozhodli poslat ho, syna našeho, muže svrchovaně moudrého a pravověrného, do vašich zemí,⁴ aby vás učil, jak jste prosili, aby překládal knihy do vašeho jazyka v rozsahu veškerého církevního řádu úplně i se svatou mší, to jest službou a se křtem, jak to započal a Boží milostí a na přímluvy svatého Klimenta Filosof Konstantin. Dále, může-li ještě kdo jiný důstojně a pravověrně vykládat [Písmo], abyste se snadno naučili Boží přikázání, bude to svaté a požehnané Bohem i námi a celou obecnou apoštolskou církví. Zachovejte však ten jediný obyčej, aby se při mši četl apoštol a evangelium nejprve římsky [latinsky] a potom slovansky, aby se vyplnilo slovo knih: Chváliti budou Pána všechny národy, a jinde: Všichni budou mluvit o velkých skutcích Božích rozličnými jazyky, jak jim dal vykládat Duch svatý.
   Kdyby se někdo z učitelů u vás shromážděných, kteří lahodí uším a odvracejí od pravdy k bludům, opovážil a začal vás rozeštvávat tím, že by haněl knihy vašeho národa, ať je vyobcován nejen od přijímání, ale i z církve, dokud se nepolepší. Neboť jsou [to] vlci a ne ovce a ty je třeba poznávat podle jejich plodů a uchránit se jich ... . Vy pak, dítky milené, buďte poslušni učení Božího a neodmítejte církevní nařízení, abyste byli opravdovými ctiteli Božími, našeho Otce nebeského se všemi svatými. Amen.

Kocel pak [Metoděje] přijal s velikou úctou a znovu jeho i dvacet mužů čestné družiny poslal k apostolikovi, aby mu ho vysvětil na biskupský úřad v Panonii,⁵ na stolec svatého apoštola Andronika, jednoho ze sedmdesáti. To se i stalo.

(Život Metoděje, arcibiskupa moravského, kap. VIII).

Hadrián, římský papež, ustanovil blaženého Metoděje arcibiskupem na stolec Andronika, apoštola panonského území, a když tam [Metoděj] učil, zakusil mnoho úkladů a protivenství od franských biskupů a kněží, kteří se protivili pravé víře podle bludného učení Řehoře Dialoga.

(Proložní život Konstantina a Metoděje).

   Když vysvětil ctihodného a bohabojného Metoděje na arcibiskupství v Panonii na stolec svatého Andronika apoštola ze sedmdesáti, poslali ho do slovanských zemí učit v jejich jazyce a napsali tento list ke knížatům (králům) té země Rostislavovi, Svatoplukovi a Kocelovi.
   Biskup Hadrián, sluha všech Božích sluhů, Rostislavovi, Svatoplukovi a Kocelovi.⁶ Sláva na výsostech Bohu a na zemi mír, lidem dobrou vůli.
   Protože jsme se dověděli o vás radostné zprávy o duchovních záležitostech, které slouží ke spáse, vysíláme do vašich zemí našeho bratra ctěného Metoděje, vysvěceného pro arcibiskupský úřad, neboť jste u Nás prosili, aby vás učil a aby do vašeho jazyka překládal knihy...

   Nebo jiný překlad:
   Biskup Hadrián, rab všech Božích rabů, Rostislavovi, Svatoplukovi i Kocelovi. Sláva na výsostech Bohu a na zemi mír, mezi lidmi dobrá vůle.
   Protože jsme slyšeli radostnou zprávu o vašich duchovních starostech, které máte o spasení, posíláme do vašich zemí našeho bratra, ctihodného Metoděje, vysvěceného pro arcibiskupský úřad, neboť jste u Nás prosili, aby vás učil a aby do vašeho jazyka překládal Písmo, aby se naplnilo slovo proroků, když řekli: Chvalte Boha všechny národy a pochvalte ho všichni lidé. A každý jazyk nechť vypoví, že Pán Ježíš Kristus v slávě Boha Otce. Amen. A v evangeliu řekl Pán, posílaje své učedníky: Jděte a poučte všechny národy, křtíce je ve jménu Otce a Syna a Ducha svatého, učíce je zachovávat vše, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání věku. Amen. Vy pak, dítky milené, buďte poslušni učení, které vám bylo v poslední době předáno pro vaši spásu, abyste – rozumně poučeni – přinesli důstojný plod a přijali nevadnoucí věnec⁷ i v tomto věku i v budoucím se všemi svatými na věky. Amen.

(Pochvalné slovo blaženému Kyrilu a panonskému arcibiskupu Metoději).

   Potom když vysvětili přectěného a bohumilého Metoděje na arcibiskupství v Panonii, na stolec svatého Andronika apostolika-(apoštola) ze sedmdesáti, propustili [Metoděje s učedníky] do [jejich] zemí, napsali k lepšímu utvrzení list knížatům-(králům) těch zemí Rostislavovi, Svatoplukovi i Kocelovi.⁸
   Biskup Hadrián, sluha všech Božích sluhů, sláva na výsostech Bohu a na zemi mír, mezi lidmi dobrá vůle.
   Jak jsme se od vás doslechli, naplnili jste se duchovní radostí, neboť máte ke své spáse knihy ve svém jazyce. Sděluji vaši urozenosti úmrtí otce, učitele i vzdělavatele vašeho národa Kyrila Filosofa, který ve vašich zemích mnoho vykonal a po svém bratru Metoději vám dává poslední políbení, mír a požehnání ...

Když pak Metoděj přišel do moravských zemí, kdykoliv vstupoval do města nebo vsi-dvorce, všichni lidé ho přijímali s radostí ... . Když pak došel i na Moravu a dal knížatům přečíst poselství papeže Hadriána. Přečetli je a dali se do velkého pláče pro svého vzdělavatele [Konstantina]. Metoději, jeho bratru, prokazovali velikou úctu ...

(Život Metoděje – dodatek k Životu Konstantina).

[Pokračování ...].

Poznámky:

1 –	D. Třeštík (2001, s. 195, 320 pozn. 117) vyslovil domněnku, že tak jako v Rostislavově žádosti byzantskému císaři Michaelovi III. o vyslání učitele v ŽM V bylo Svatoplukovo jméno asi doplněno dodatečně (srovnej ŽK XIV), mohlo by se i v případě papežova oslovení adresátů jeho listu jednat o tendenční dodatek autora legendy. Musíme si ale uvědomit, že v roce 869, kdy byl dopis napsán, měl Svatopluk asi 22 roků (viz tab. 5: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“) a v té době měl již svěřeno nitranské knížectví (ve Fuldských análech k roku 869 nazývané „království Svatoplukovo“). Bylo by asi naivní domnívat se, že o tom papež v Římě tehdy ještě nic nevěděl.
2 –	Že Velká Morava „přísluší Apoštolskému stolci“ Konstantin s Metodějem seznali jistě dříve než vůbec opustili Konstantinopol (srov. V. Merta 2006, s. 60n; viz také článek „Sirmium“ téhož autora na www.tisicileti.cz).
3 –	...když jsme prozkoušeli a vysvětili Metoděje: Poněvadž již dříve (v kap. 6) byla zmínka o tom, že Metoděj byl vysvěcen na kněze, míní se zde jeho svěcení biskupské, před nímž byl podroben obvyklé kanonické „zkoušce“, týkající se víry a mravů. (J. Vašica 1966, s. 246).
4 –	Podle některých názorů údajně „není vůbec jisté, zda arcibiskup Metoděj tehdy na Moravu skutečně dorazil“, neboť byl bavorskými biskupy zatčen ještě u Kocela v Panonii, i když se v údajích pramenů hovoří o tom, že Metoděj „pak došel i na Moravu“. Podle všeho se zdá, že jsou to údaje důvěryhodné. Už i proto, že jen stěží lze předpokládat, že by bavorský klérus Hadriánův list pro Rostislava a Svatopluka a Kocela Metodějovi ponechal a ten by jej pak na Moravu doručil až po svém propuštění z konfinace bavorskými biskupy v roce 873. A nový list by si Metoděj musel vyžádat již od Jana VIII., který v roce 872 usedl na apoštolský stolec. Je tedy velmi pravděpodobné, že Metoděj někdy na přelomu roku 869/870 na Moravu skutečně dorazil a Hadriánův list do rukou Rostislavových odevzdal (Metoděj byl zatčen až někdy na podzim roku 870). Srovnej výše Život Metoděje – dodatek k Životu Konstantina. Také Kristián , kap. 1, uvádí, že Metoděj byl ustanoven arcibiskupem ještě samotným králem Rostislavem, dříve než byl svržen svým synovcem Svatoplukem (viz také Fuldské anály k roku 870). Kristián sice Rostislava nejmenuje, ale z kontextu je jasné, že se jedná o něj. Srovnej také podobně např. R. Večerka (2002, s. 33). V českých pověstech o původu pražského panovnického rodu je pak král-oráč Rostislav nazýván Přemysl. Teprve od 12. století byl nazýván také Svatopluk, Svatopluk První nebo Svatopluk starší, resp. starší král (Italská legenda, Diffundente sole, Granum) – viz L. E. Havlík 1992, s. 151; týž 1994, s. 117; týž 1996, s. 171-173; týž 1998, s. 174-175, 178-180.
5 –	...aby mu ho vysvětil na biskupský úřad v Panonii: Zřízením samostatné diecéze panonské se sídlem v Sirmiu neboli Srěmu (Srěmska Mitrovica), který tehdy patřil do Bulharska, byla zároveň obnovena práva papežská nad touto částí Illyrika, což vzbudilo odpor nejen v Byzanci, ale i u bavorského episkopátu, pokládajícího toto území za svou doménu. O tomto sporu týkajícím se Illyrika srov. Vl. Vavřínka, Staroslověnské životy (o. c. 39-42). Titul sv. Andronika (Řím. 16, 7) se zakládá na tom, že tento učedník – podle tradice – Kristův byl prvním biskupem v Panonii se sídlem v Sirmiu. Ještě roku 873 vybízí Jan VIII. srbského knížete Montemara (Mutimíra), aby se připojil k srěmské diecézi Metodějově (srov. otisk tohoto listu u Grivce, Fontes 71). K tomu však již nedošlo. Metoděj po smrti Kocelově (†876?) omezil svou činnost na Moravu. Srov. též Grivec, Slovenski knez Kocelj (1938, 179); týž, Konstantin u. Method o. c. 104, 130. (J. Vašica 1966, s. 246).
6 –	Viz pozn. 1. Srovnej Chvalořeč o sv. Cyrilu a Metoději.
7 –	Věnec, latinsky corona, může také znamenat korunu královskou: coronatio – ověnčování, korunovace.
8 –	Viz pozn. 1.

Petr Šimík (2006).

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Legendy: „Kristián (kap. 1)“ o ustanovení Metoděje nejvyšším biskupem.
Legendy: „Diffundente sole“.
Kroniky: „Granum k roku 886“ (po přepočtu 863) o křtu (?) krále Rostislava.
Kroniky: „Granum k roku 892“ (po přepočtu 869). Cyril se vzdal hodnosti arcibiskupa ve prospěch Metoděje.
Kroniky: „Granum k roku 894“ (po přepočtu 871) o Bořivojově křtu (?), spíše však sňatku (!).
Kroniky: „Granum k roku 900“ (po přepočtu 877) o úmrtí krále Rostislava.
Historie: „Propuštění Metoděje z konfinace bavorskými biskupy“ (873).
Tabulka 5: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče Rostislava“.
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická mafie zasahuje.
Aktuality: „Jakou úlohu v dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?“
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“ (1/4, 2/4, 3/4, 4/4).
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
• F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské. LD, Praha 1966, s. 236-237, 266.
• Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 144-147, 151, 165.
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký – král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
• Lubomír E. Havlík: Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1995. MNK, Brno 1996, s. 85-230.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998, s. 54-56.
• Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.
Radoslav Večerka: Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. Skriptum, 5. nezměněné vydání, FF MU, Brno 2002.
• Vladimír Merta: Sirmium. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 8-89, zejména s. 60-62.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah