PRVNÍ KŘESŤANSKÁ KNÍŽATA

   Dle pozdní tradice (Tomáš J. Pešina z Čechorodu, Mars Moravicus II, kap. 4, 1677) přišel a vládl na Moravě v letech 680-700 Sámův syn jménem Moravod, po něm dostala země své jméno. Podle G. Dobnera (Annales Hageciani – „Václava Hájka z Libočan Letopisy české“, Praha 1761, t. I. k r. 686) nevládl ani na Moravě, ani ve Vespriu (Veszprém). Údajně měl na Moravě v letech 700-720 vládnout Vladuc z Karantánie a král Suanthos či Suatben, syn Moravodův, podle G. Dobnera Sámův. Po prohře s Avary přešel Suanthos s velmoži a s vojskem Dunaj a ve Velegradě založil nové ústředí svého království.¹
   Podle pozdních tradic (T. Pešina, Mars Moravicus II, kap. 2, 4; Jan Jiří Středovský, „Svatá historie Moravy“ I, kap. 9, 10, 1710) vládl na Moravě v letech 760-796 Samoslav, král Moravanů. V roce 787 byl spojencem Avarů a napadl Behaim (Čechy) zároveň s králem Pipinem. Později byl poražen Karlem Velikým, zavedl v zemi křesťanství a po smrti byl pochován ve Velegradě. Po něm pozdní tradice uvádí jako krále Moravy Hormidora 796/805-811, jenž bojoval s Avary, které pokořil, úspěšně válčil s Čechy (Beeheimi) v Čechách a s Karlem Velikým. Zemřel na mor v roce 811.
   V letech 811/812-820 byl králem Moravanů Mojmír I. (Mojmar). Byl údajně pokřtěn pasovským biskupem Urolfem (cca 804-806). V zemi šířil křesťanství. Uzavřel mír s Ludvíkem Pobožným ve Frankfurtu a spolu s Franky bojoval proti Avarům, s nimiž též učinil posléze mír. Pokusil se o výboj do Povislí a v novém střetnutí s Avary utrpěl nezdar. Mojmírovými syny byli údajně Mojmír II. (Mojmír I.), Boso-Hos(dius) a Ljudevít.
   V letech 820-842 na Moravě vládl Mojmír II. (podle dnešního stavu poznání Mojmír I.), který dále šířil křesťanství a budoval chrámy. Mojmírův bratr Boso měl dva syny: Rostislava a Bogislava.² Rostislavovou ženou se prý stala dalmatská kněžna Miloslava.³ Tradice připisuje Rostislavovi (kromě zásluh o šíření křesťanství, povolání byzantské mise a úspěšného boje s Franky) též ovládnutí severní Panonie na východ od Ráby včetně města Vesprimu.
Synem Rostislavova bratra Bogislava byl Svatopluk (T. Pešina, Mars Moravicus II, kap. 6).

L. E. Havlík (1992, s. 63, 68, 74, 77, 94, 113).

Legenda:
Černě – jména, která uvádí pozdní tradice, modře – historicky doložení panovníci.

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

Komentář:
J. Poulík (1985, s. 61). S údajem pozdní tradice o křesťanských panovnících na Moravě již na sklonku 8. století nejsou v rozporu archeologické nálezy. S časným šířením křesťanství na území Staré Moravy je spojována změna pohřebního ritu. O přechodu od žárových hrobů ke kostrovému pohřbívání již v průběhu 8. století svědčí kostrové hrobky v Dolních Dunajovicích u Mikulova a v Hevlíně u Znojma.
Ale ještě v 1. polovině 9. století se v ústřední velkomoravské oblasti udržuje spolu s převažujícím pohřbíváním nespálených těl i kremace (Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě).
L. E. Havlík (1996, s. 107): „Podobně jako Rostislav nebyl prvním členem mojmírovské dynastie, nebyl jím patrně ani Mojmír, po němž byla nazvána. Jméno jeho předchůdce však historické prameny nezachovaly. Přinášejí pouze velmi pozdní a jinak nedoložené tradice, takže zůstávají v nejstarší moravské historii otázkou“ (Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů). Viz „Rodokmen Mojmírovců“.
Stavby prvních kostelů se na Moravě začínají objevovat již kolem roku 800 (J. Cibulka 1958). Ty mohl nechat postavit jen kníže nebo velmož, který přijal křesťanství. Na Velké Moravě proto mluvíme o christianizaci „shora“. Srovnej kostely sv. Jana Křtitele v Modré u Velehradu a sv. Markéty Antiochejské v západoslovenských Kopčanech.
D. Třeštík (1997, s. 270): „Území Moravanů se stalo misijní oblastí Pasova již roku 796 a víme také, že okolo roku 800 zde nejspíš vznikly první kostely. Křesťanství pronikalo nejen prostřednictvím Pasova, ale i odjinud, z Itálie a Dalmácie, zejména mezi knížata Moravanů“ (Počátky Přemyslovců).

Srovnání:
    Údaje pozdní tradice.
1. Rodokmen Mojmírovců dle současného stavu poznání.
2. Rodokmen mytických knížat aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
3. Rodokmen „Přemyslovců“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
    Břetislav, jeho synové a vnuci aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
4. Rodokmen Karlovců.
5. Rodokmen Otonů.
6. Rodokmen Sálců.
7. Rodokmen Piastovců.
8. Rodokmen Arpádovců.
    Rodokmen Arpádovců – pokračování.
9. Rodokmen Štaufovců.
„Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci svatého Rostislava pravoslavnou církví.
„Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem svatým“.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Mapky: „Předpokládaný rozsah Sámovy říše“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „České kmeny“ podle R. Turka (1982).
Mapky: „České kmeny“ podle P. Randuse (2007).
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče Rostislava“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“ (1/4, 2/4, 3/4, 4/4).
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Josef Poulík: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě, s. 61. J. Poulík, B. Chropovský a kol.: Velká Morava a počátky československé státnosti, 1985, s. 9-80.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 201, 206-209.
• Lubomír E. Havlík: Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1995. MNK, Brno 1996, s. 85-230.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.
• Luděk Galuška: Velkomoravští Mojmírovci – první vládci Moravy. In: Vládcové Moravy. Kniha statí ze stejnojmenného cyklu přednášek. Ed. J. Mitáček. MZM, Brno 2007.