|
[Pokračování
...].
Král [Arnulf] navštěvoval před
čtyřicetidenním postem kláštery a biskupství po celém území
západních Franků, aby se modlil.1
Engilšalk, muž mladické
odvahy, který se po únosu dcery královy souložnice na čas uchýlil
jako vyhnanec k Moravanům, dosáhl nedlouho poté královy
milosti a stal se na Východě markrabím. Když tam rázně jednal
proti bavorským velmožům v záležitostech, které mu byly
svěřeny, neměl se dosti na pozoru a ocitl se v královském
paláci v městě Řezně. Králi nebyl ani předveden, [ale]
podle rozsudku [velmožů] oslepen.
Nato byl obviněn z velezrady též Vilém,
syn jeho bratrance, a sťat,
protože poslal své posly k vévodovi Svatoplukovi. A jeho bratr,
který se skrýval u Moravanů, byl úkladným rozhodnutím vévody
s přemnoha jinými zabit.2
A tak se král dal opět na pochod,
vtrhl s vojskem do království vévody Svatopluka, a když vyplenil
největší část jeho území, vrátil se pro nastrojené
úklady jen s velkými obtížemi pochodu do královského
sídla v Öttingách v Bavorech.3
Fuldské anály k roku
893.
[Pokračování
...].
Poznámky:
|
