MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

FULDSKÉ ANÁLY

K ROKU 893

(plenění Moravy)

   [Pokračování ...].
  
Král [Arnulf] navštěvoval před čtyřicetidenním postem kláštery a biskupství po celém území západních Franků, aby se modlil.1 Engilšalk, muž mladické odvahy, který se po únosu dcery královy souložnice na čas uchýlil jako vyhnanec k Moravanům, dosáhl nedlouho poté královy milosti a stal se na Východě markrabím. Když tam rázně jednal proti bavorským velmožům v záležitostech, které mu byly svěřeny, neměl se dosti na pozoru a ocitl se v královském paláci v městě Řezně. Králi nebyl ani předveden, [ale] podle rozsudku [velmožů] oslepen. Nato byl obviněn z velezrady též Vilém, syn jeho bratrance, a sťat, protože poslal své posly k vévodovi Svatoplukovi. A jeho bratr, který se skrýval u Moravanů, byl úkladným rozhodnutím vévody s přemnoha jinými zabit.2
   A tak se král dal opět na pochod, vtrhl s vojskem do království vévody Svatopluka, a když vyplenil největší část jeho území, vrátil se pro nastrojené úklady jen s velkými obtížemi pochodu do královského sídla v Öttingách v Bavorech.3

Fuldské anály k roku 893.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 U
2 Z „Alamanských letopisů“ se dovídáme, že Vilémův bratr se jmenoval Rupert.
3 Nástrahy nastrojené Moravany byly takové, že za vyváznutí děkoval Arnulf jen zázračnému zákroku svého patrona sv. Emerama (Arnold, „O svatém Emeramovi“, kap. 5).

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
K

 

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 223.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah