MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

MÝTY A POVĚSTI

 

O ZMATENÍ JAZYKŮ A OSÍDLENÍ GERMANIE

KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. I.

1

   [Pokračování ...].
   Po vylití potopy a po změtení lidí, kteří se zlým úmyslem stavěli věž,1 pokolení lidské, skládající se tehdáž asi z dvaasedmdesáti mužů, bylo za takovou nedovolenou a nerozvážnou opovážlivost rozptýleno božskou mstou v tolik různých jazykových rodů, kolik bylo hlav mužských.2 A jak víme z dějepisného podání, každý z nich se toulal a prchal, a jsouce daleko široko rozptýleni, bloudili po rozličných krajinách světa, a ač jich den ode dne ubývalo na těle, přibývalo jich mnohonásobně z pokolení do pokolení. A tak se lidstvo na Boží, vše řídící pokyn rozšířilo po okrsku zemském tolik, že po mnoha stoletích konečně přišlo i do těchto končin Germanie.3 Celá totiž ona země, ležící pod severní točnou až k řece Tanais a na západ, ač se v ní jednotlivé krajiny nazývají vlastními jmény, přece úhrnným názvem sluje Germanie.4 O tom jsme se zmínili proto, abychom lépe mohli provést úkol, jejž jsme si vytkli. Zatím však, než přijdeme k počátku vypravování dějin, pokusíme se stručně vylíčiti polohu naší země české a odkud dostala jméno.

Kosmas: Kronika Čechů, kn. I, kap. 1.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Podle biblického textu (Gn 8-11) se před potopou zachránili pouze Noe s manželkou a jeho tři synové se svými družkami. Po skončení potopy Bůh požehnal Noemu a jeho třem synům, Šémovi, Chámovi a Jefetovi, aby plodili a množili se, a naplnili tak zemi. Oni však jeho rozkazu, pokud jde o zalidnění země, neuposlechli. Dali se naopak do stavby babylónské věže, aby nebyli „rozptýleni po celé zemi“. Hospodin se proto na ně rozhněval, zmátl jim řeč, aby si navzájem nerozuměli, a pak je za trest rozehnal po celé zemi (J. Sadílek 1997, s. 17).
2 Podle Bible byli potomci Noeho po zmatení jazyků rozděleni do tří skupin, představujících celé lidstvo. Po Jefetovi zůstalo 14, po Chámovi 32 a po Šémovi 26 pronárodů, tj. celkem 72 různých čeledí a jazyků, jak to ve svém vyprávění uvádí Kosmas. Z potomstva Jefetova vznikly prý pronárody severu. V 10. století přišel totiž s myšlenkou zahrnout Slovany mezi 14 Jefetových biblických pronárodů arabský cestovatel al-Mas'údí, o čemž nás informuje ruský kronikář Nestor v Kyjevském letopisu (Pověsti dávných let) z roku 1112 (J. Sadílek 1997, s. 17).
3 Kosmas při psaní vstupní části starých pověstí myslel na stanovení hranic pronárodům v Bibli (Dt 32, 8), aby tak zvýraznil nezadatelné právo Čechů na svou vlast. Použitím tohoto biblického motivu o rozdělení země mezi pronárody přímo od Boha, Kosmas naznačil, že český národ byl vyvolený, jak to konečně ještě poznáme z pověsti o praotci Čechovi, ujmout se vlády nad územím dnešních Čech (Boemia), podobně jako Izraelité v „zaslíbené zemi“, a proto je v něm suverénním pánem, resp. měl by být (J. Sadílek 1997, s. 17-18).
4 Uvedl-li Kosmas na závěr této úvodní části pověstí zmínku o tom, že se v tzv. Germánii „jednotlivé krajiny nazývají vlastními jmény“, učinil tak proto, aby mohl lépe provést úkol, který si vytkl, tj. že země byla podle Bible rozdělena mezi národy z příkazu Božího, což třeba považovat za vážnější argumentaci než cokoliv jiného (J. Sadílek 1997, s. 20).

 Petr Šimík (2005).

Kosmova Kronika Čechů: Úvod a Předmluva k I. knize.

Srovnání:
O zmatení jazyků a osídlení Germanie: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.

Následuje kap. 2.: O praotci Čechovi.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Josef Sadílek: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů (antické a biblické motivy). Petrklíč, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah