MM - upoutávky - Václav a Boleslav

MORAVIA MAGNA

2. VÁCLAV A BOLESLAV
BYLI NEVLASTNÍ BRATŘI

Obrázkové odkazy na některé stránky MM,
které zásadním způsobem mění
dosavadní zažité podání naší nejstarší historie.

^{<<PŘEDCHOZÍ}

Václav a Boleslav byli nevlastní bratři.¹

^{NÁSLEDUJÍCÍ>>}

Poznámky:

1 –

Ve václavských legendách se celkem stereotypně objevuje informace, že kněžna Drahomíra byla matkou či dokonce rodičkou obou Vratislavových synů, Václava i Boleslava. Není to ale možné vzhledem k jejímu poměrně pozdnímu datu sňatku s Vratislavem (906). Výsledky antropologicko lékařského průzkumu kosterních pozůstatků Vratislava a Václava takovou variantu pak zcela přesvědčivě vyvrátily. Potvrdilo se tak opět, že legendy jsou jen l i t e r a t u r a , avšak zdaleka ne literatura faktu (O. Králík 1969, s. 10; D. Třeštík 1997, s. 8; D. Kalhous 2006, s. 136). Podobně kněžna Emma nemohla být matkou žádného z Boleslavových synů, i když Kosmas (I, 32) tvrdí opak (L. Polanský 2000, s. 45, 48).

Petr Šimík (2009).

Literatura:
• Kristián: Legenda „Život a umučení svatého Václava a svaté Ludmily, báby jeho“.
• Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969.
• Jaroslav Ludvíkovský: Kristiánova legenda. Vyšehrad, Praha 1978.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského výzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. NM, Praha 1982, nestránkováno.
• Dušan Třeštík: Nejstarší Přemyslovci ve světle přírodovědeckého a historického zkoumání. ČsČH 31, 1983, s. 233-255.
• Dušan Třeštík: O novém výkladu chronologie nejstarších Přemyslovců. ČsČH 32, 1984, s. 416-423.
• Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava. Vl. nákl. aut., Brno 1990.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Jaroslav Brůžek-Vladimír Novotný: Jak staří umírali staří Přemyslovci aneb Jak přesná je přesnost určení věku jedince podle kostry. Vesmír 78 (129), č. 8, 1999, s. 453-455.
• Dušan Třeštík: Vznik přemyslovského státu a jeho „politického“ národa (I. a II.). DaS 2000, č. 4 a 5, s. 6-11 a 29-32.
• Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Set out, Praha 2000.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť Boleslava II. († 7. února 999). Eds. Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• David Kalhous: Státnost v Kristiánově legendě. K roli tradice při formování přemyslovského státu. In: Stát, státnost a rituály přemyslovského věku. Problémy, názory, otázky. Sborník příspěvků z konference konané dne 18. října 2005 v Brně. Eds. M. Wihoda a D. Malaťák. MM, Brno 2006, s. 135-153.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah