BOLESLAV
II. A HEMMA
KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ,
KN. I. |
32
[Pokračování ...].
Tento Boleslav
spravoval knížectví po smrti otcově třicet dvě léta, jako kníže
nejvýtečnější;1
bylť ve věcech spravedlnosti, katolické víry
a křesťanského náboženství nejhorlivějším vykonavatelem a u
něho nikdo nedosáhl církevní, nikdo světské hodnosti penězi.2
Byl také, jak skutky svědčí, v bojích vítězem nejvítěznějším,
ale k přemoženým slitovníkem nejmilostivějším a zvláštním
milovníkem míru. Největším bohatstvím mu byla válečná výzbroj
a sladké zalíbení ve zbraních. Neboť více miloval tvrdost
oceli než lesk zlata; v jeho očích se žádný schopný muž
neznelíbil a nikdy se mu neschopný nezalíbil,3
k svým lidem
byl mírný, k nepřátelům hrozný.
Tento přeslavný kníže byl v manželství spojen s Hemmou,
jež byla rodem nad jiné ušlechtilejší, a což zasluhuje ještě
větší chvály, ušlechtilostí mravů mnohem výtečnější. S ní
zplodil dva syny výborného nadání: Václava
a Boleslava;4
Václav však
již v útlém mládí křehký život zdejší zaměnil za věčnost;
Boleslav pak po smrti otcově uvázal se v moc knížecí, jak
se v dalším vypravování ukáže.
Kosmas:
Kronika
Čechů,
kn.
I, kap. 32.
[Pokračování ...].
Poznámky: |
|
Petr Šimík (2007). Srovnání:
Mapky: „Česká kmenová území“
podle R. Turka (1982).
Mapky: „Česká kmenová území“
podle P. Randuse (2007).
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
Rodokmeny:
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny:
„Rodokmen Otonů“.
Rodokmeny:
„Rodokmen Sálců“.
Rodokmeny:
„Rodokmen Piastovců“.
Tabulka č. 5: „Věk
a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku
960).
Tabulka č. 13: „Průběžný věk
členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých
klíčových letech“.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez
moravské historie
by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha
upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem
Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem
opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když
Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem
pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente
vynechala Bořivoje?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
55.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha
1972.
•
Lubomír Polanský: Spory o původ české kněžny Emmy, manželky
Boleslava II. In: Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Edd. L. Polanský, J. Sláma,
D. Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 27-48.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|