MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

BOLESLAV II. A HEMMA

KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. I.

32

   [Pokračování ...].
   Tento Boleslav spravoval knížectví po smrti otcově třicet dvě léta, jako kníže nejvýtečnější;1 bylť ve věcech spravedlnosti, katolické víry a křesťanského náboženství nejhorlivějším vykonavatelem a u něho nikdo nedosáhl církevní, nikdo světské hodnosti penězi.2 Byl také, jak skutky svědčí, v bojích vítězem nejvítěznějším, ale k přemoženým slitovníkem nejmilostivějším a zvláštním milovníkem míru. Největším bohatstvím mu byla válečná výzbroj a sladké zalíbení ve zbraních. Neboť více miloval tvrdost oceli než lesk zlata; v jeho očích se žádný schopný muž neznelíbil a nikdy se mu neschopný nezalíbil,3 k svým lidem byl mírný, k nepřátelům hrozný.
   Tento přeslavný kníže byl v manželství spojen s Hemmou, jež byla rodem nad jiné ušlechtilejší, a což zasluhuje ještě větší chvály, ušlechtilostí mravů mnohem výtečnější. S ní zplodil dva syny výborného nadání: VáclavaBoleslava;4 Václav však již v útlém mládí křehký život zdejší zaměnil za věčnost; Boleslav pak po smrti otcově uvázal se v moc knížecí, jak se v dalším vypravování ukáže.

Kosmas: Kronika Čechů, kn. I, kap. 32.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Kosmas počítá počátek Boleslavovy vlády od roku 967. Srovnej „Rodokmen »Přemyslovců«“.
2 O
3 O
4 Královna Emma byla sice manželkou Boleslava II., ale nebyla matkou žádného z Boleslavových synů. V Čechách se mohla objevit nejdřív v roce 989 (L. Polanský 2000, s. 45, 48), a to již byli několik let na světě i nejmladší synové Oldřich a Jaromír.
Kosmas se tu dopustil podobného omylu jako před ním Kristián v případě Vratislavovy manželky Drahomíry. Ta také nemohla být matkou Václava, ale pouze mladšího Boleslava. Viz tab. 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“ a tab. 5: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“.

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
Mapky: „Česká kmenová území“ podle R. Turka (1982).
Mapky: „Česká kmenová území“ podle P. Randuse (2007).
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Rodokmeny: „Rodokmen Sálců“.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Tabulka č.   5: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka č. 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 55.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Lubomír Polanský: Spory o původ české kněžny Emmy, manželky Boleslava II. In: Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Edd. L. Polanský, J. Sláma, D. Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 27-48.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah