[Pokračování ...].
   Roku od narození Páně 996.
   Roku od narození Páně 997. Když slavný praporečník Kristův, biskup Vojtěch, sítěmi víry ulovil Uhersko a s ním i Polsko, nakonec, rozsévaje slovo Boží v Prusích, tento vezdejší život pro Krista šťastně zaměnil za mučednickou smrt v pátek dne 23. dubna.¹ Téhož roku byl Boží hod velikonoční dne 25. dubna.
   Často zmíněný kníže Boleslav vida, že církev pražská ovdověla, ztrativši svého pastýře, vypravil své posly k císaři Otovi III. s prosbou, aby dal církvi české ženicha zásluhami důstojného, aby se stádo, nedávno Kristu získané, nevrátilo k bývalým bludným obřadům a k nepravostem; přiznával se totiž, že není tou dobou v celých Čechách kněze, který by byl hoden biskupství.²
   Císař Ota, rozmnožitel říše, jsa v duchovních i světských věcech velmi rozvážný, ihned svolil k jejich žádosti a jal se bedlivě přemýšleti, kterého ze svých kněží by nejspíše vypravil k tomuto tak namáhavému povolání. Právě byl u dvora královského kaplan Thegdag, šlechetnými skutky i mravy ozdobený, v svobodných uměních obzvláště vzdělaný, rodem ze Saska, jazyka slovanského dokonale znalý.³ Když ho osud objevil, celá rada královského dvora i císař sám, maje velikou radost, zvolí ho a povýší na velekněze kostela pražského, a poslav ho k arcibiskupovi mohučskému, poručil mu, aby ho brzy vysvětil na biskupa.
   Roku od narození Páně 998. Dne 7. července vysvěcen byl Thegdag a uctivě jest přijat od kněží i lidu pražské církve a za veliké radosti posazen na trůn biskupský u rohu oltáře svatého Víta.⁴ Kníže byl tomu velmi rád, že se dobrý pastýř usmíval na své stádo a že stádo radostně vítalo nového pastýře.

Kosmas: Kronika Čechů, kn. I, kap. 31.

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
Mapky: „Česká kmenová území“ podle R. Turka (1982).
Mapky: „Česká kmenová území“ podle P. Randuse (2007).
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Slavníkovské panství ve východních Čechách“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Legendy: „Život a utrpení sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka“.
Kroniky: „Kniha o utrpení mučedníka Vojtěcha“.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.