MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

FULDSKÉ ANÁLY

K ROKU 846

(Rostislav vévodou moravských Slovanů)

   [Pokračování ...].
   Ludvík ... vytáhl kolem poloviny měsíce srpna s vojskem proti moravským Slovanům, kteří vyvolali vnitřní rozbroje.1 Zde uspořádal a urovnal vše podle svého uvážení a vévodou jim ustanovil Rostislava, synovce Mojmírova. Poté se vrátil přes Čechy s velkou nesnází a velkou ztrátou svého vojska.2

Fuldské anály k roku 846.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Tyto vnitřní rozbroje mezi moravskými Slovany byly pravděpodobně vyvolány bojem o moc po smrti knížete Mojmíra, protože o jeho sesazení Ludvíkem analista nic neví a rozhodně by neměl důvod takovou informaci zatajit.
2 Účelem tažení do Čech bylo to, co nebylo dojednáno při křtu knížat v Řezně (845) – domnívá se D. Třeštík – donutit Čechy vojenskou demonstrací a případně i užitím síly, aby na sebe vzali všechny staré závazky vůči říši, především tribut. Takové tažení se dvěma cíli muselo být starostlivě plánováno a v žádném případě nemohlo být improvizovanou reakcí na náhodnou událost – na předpokládanou Mojmírovu smrt (D. Třeštík 2001, s. 152).
Nikdo ovšem neví jistě, tedy ani D. Třeštík, jak dlouho před Ludvíkovou výpravou na Moravu Mojmír I. vlastně zemřel. Podle údajů pozdní tradice Mojmír zemřel dokonce již v roce 842 (L. E. Havlík 1992, s. 77). Sotva lze pak mluvit o nějaké náhlé improvizované akci v roce 846.
Proč však Čechové Ludvíka ze země se zlou vykázali? Čechové se domnívali, že křtem si zajistí mírové vztahy s říší. Z omylu byli vyvedeni, když Ludvík napadl sousední křesťanskou Moravu. A podle toho pak také zareagovali. Srovnej Bertiniánské letopisy k roku 846. Ludvíkův arogantní postoj Čechy od experimentů s křesťanstvím na dalších 25 let odradil (D. Třeštík 1997, s. 93n).

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmeny: „Rodokmen Karlovců“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Mapka českých kmenů dle P. Randuse“.
Kroniky: „Fuldské anály k roku 845“ o pokřtění čtrnácti knížat Boemanů v Řezně.
Kroniky: „Bertiniánské letopisy k roku 846“.

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 93.
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah