MM - kroniky - Fuld. an. 845 - křest 14 Boemanů

MORAVIA MAGNA

FULDSKÉ ANÁLY

K ROKU 845

(pokřtění 14 Boemanů v Řezně)

[Pokračování ...].
Ludvík čtrnácti z [celkového počtu] knížat Čechů,¹ kteří žádali o přijetí křesťanského náboženství, vyhověl a v oktávě Epifanie je přikázal pokřtít.²

Fuldské anály k roku 845.

[Pokračování ...].

Poznámky:

1 –

Dux znamená ve franských pramenech vždy knížete nebo v každém případě osobu vyššího postavení než
velmože. Bylo by možné považovat je za knížata českých kmenů, dosud historiky úporně předpokládaných, i když nikdy nedokázaných (D. Třeštík 1997, s. 81n). Geograf bavorský (po roce 843) zná prý pouze jediný kmen, který nazývá Becheimare, a připisuje mu 15 hradů (civitates). To ovšem, podle bavorského geografa, znamenalo, že tito Becheimare mají 15 knížat. Křest tedy přijala knížata prakticky všech kmenů. Kdyby byly jedním kmenem, stačilo by pokřtít jednoho knížete, který by zařídil křest podřízených velmožů.

2 –

V oktávě Epifanie, tj. 13. ledna. Nevíme pouze jistě, zda to bylo v Řezně. O motivaci samotného křtu píše D. Třeštík (1997, s. 93n). Křest měl zabránit očekávané válce s Ludvíkem Němcem. Čechové se domnívali, že křtem si zajistí mírové vztahy s říší. Z omylu byli vyvedeni hned následujícího roku, kdy Ludvík napadl Moravu. A podle toho pak také zareagovali. Viz Fuldské anály k roku 846.
Později byl křest čtrnácti Boemanů dokonale „zapomenut“, žádná ze stran se něj pak už nikdy neodvolávala. N. Profantová (VDZKČ I, 1999, s. 201) se tomu ještě velmi podivovala: Křest z roku 845 byl zapomenut „tak dokonale, až to t é m ě ř vyvolává dojem, že m ě l b ý t zapomenut, nevíme však o žádném důvodu, proč by tomu tak mělo být“.
Vysvětlení této „záhady“ je ovšem zcela prosté a logické. Viz článek „Vznik a původ přemyslovské pověsti“, tam pozn. 4.

Petr Šimík (2006).

Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „České kmeny podle R. Turka“ (1982).
Mapky: „České kmeny podle P. Randuse“ (2007).
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Osídlení Čech“.
Kroniky: „Fuldské anály k roku 846“ o ustanovení Rostislava vévodou moravským Slovanům.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 93.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv., do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah