MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

FULDSKÉ ANÁLY

K ROKU 852

(Synoda v Mohuči)

   [Pokračování ...].
  
Z vůle a nařízení téhož nejjasnějšího vladaře [krále Ludvíka] se konala synoda ve městě Mohuči, metropoli Německa. Předsedal jí ctihodný arcibiskup tohoto města Hraban se všemi biskupy a opaty... Král..., když svým nálezem schválil jejich synodální usnesení a když vyslechl a propustil vyslance Bulharů a Slovanů, vrátil se do Bavor.1

Fuldské anály k roku 852.

   [Pokračování ...].

Ustanovení krále Ludvíka.
   „O vraždě. – Albgis, když veřejně unesl Patrikovu ženu k nejzazším končinám království, odvedl ji k národu Moravanů křesťanství dosud drsného a zločinem cizoložství potupil Kristovu církev; podle společné úrady nařizujeme, aby byl na rozkaz krále poslán do vyhnanství a aby se podle svatých kanonických ustanovení hluboce kál, to je po 3 roky o chlebě a vodě, luštěninách a zelenině kromě svátků, a potom další 4 roky každý týden 3 dny se podobně postil i po tři 40denní posty, pokud by mu přílišná slabost nebránila to takto plnit, a aby odložil vojenský pás a po všechen čas života zůstal bez manželky...“.2

Dekreta Mohučské synody roku 852, čl. 11.


Poznámky:

1 Není známo, kteří Slované byli míněni. Vzhledem k úzu byzantských pramenů bychom mohli soudit, že spojení „Bulhaři a Slované“ označovalo vyslance z Bulharska, tj. turkutských Bulharů a Slovanů žijících s nimi v jednom státě.
2 Rozsudek byl zřejmě vynesen in absentia a Albgis žil u Moravanů, kteří mu poskytli azyl. Z textu je zřejmé, že na Moravu moc krále ani synody nedosahovala. Označení křesťanství Moravanů za „drsné“ mělo sice podtrhnout časově podmíněné rozdíly mezi křesťanstvím franským a moravským, současně však odráží zřejmé franské tendence. Jak ukazují další prameny, otázky manželství podléhaly na Moravě analogickým postojům církve jako u Franků. V případě Albgisova azylu na Moravě měly úlohu prvky politické povahy. Vojenský pás (cingulum militare) byl i na Moravě označením příslušníků vyšší privilegované vojenské vrstvy (lat. milites); nálezy přezek a zbytků pásů jsou na Moravě datovány 7./8. až 10. století.

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen Karlovců“.

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 97-98.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah