|
[Pokračování ...].
Z vůle a nařízení téhož
nejjasnějšího vladaře [krále Ludvíka] se konala synoda ve městě
Mohuči, metropoli Německa. Předsedal jí ctihodný arcibiskup
tohoto města Hraban se všemi biskupy a opaty... Král..., když svým
nálezem schválil jejich synodální usnesení a když vyslechl a propustil vyslance Bulharů a Slovanů, vrátil se do Bavor.1
Fuldské anály k roku
852.
[Pokračování ...].
Ustanovení krále Ludvíka.
„O vraždě. – Albgis,
když veřejně unesl Patrikovu ženu k nejzazším končinám království,
odvedl ji k národu Moravanů křesťanství dosud drsného a zločinem
cizoložství potupil Kristovu církev; podle společné úrady nařizujeme,
aby byl na rozkaz krále poslán do vyhnanství a aby se podle svatých
kanonických ustanovení hluboce kál, to je po 3 roky o chlebě a vodě, luštěninách a zelenině kromě svátků, a potom další 4 roky každý týden 3 dny se podobně postil i po tři 40denní
posty, pokud by mu přílišná slabost nebránila to takto plnit, a aby odložil vojenský pás a po všechen čas života zůstal bez
manželky...“.2
Dekreta Mohučské
synody roku 852, čl. 11.
Poznámky:
|
|
1 –
|
Není známo, kteří Slované byli
míněni. Vzhledem k úzu byzantských pramenů bychom mohli soudit,
že spojení „Bulhaři a Slované“ označovalo
vyslance z Bulharska, tj. turkutských Bulharů a Slovanů žijících
s nimi v jednom státě.
|
| 2 –
|
Rozsudek byl zřejmě vynesen in
absentia a Albgis žil u Moravanů, kteří mu poskytli azyl. Z textu je zřejmé,
že na Moravu moc krále ani synody nedosahovala.
Označení křesťanství Moravanů za „drsné“ mělo sice podtrhnout časově podmíněné rozdíly
mezi křesťanstvím franským a moravským, současně však odráží
zřejmé franské tendence. Jak ukazují další
prameny, otázky manželství podléhaly na Moravě analogickým postojům
církve jako u Franků. V případě
Albgisova azylu na Moravě měly úlohu prvky politické povahy.
Vojenský pás (cingulum militare) byl i na Moravě
označením příslušníků vyšší privilegované vojenské
vrstvy (lat. milites); nálezy přezek a zbytků pásů jsou na Moravě
datovány 7./8. až 10. století.
|
|
