MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

FULDSKÉ ANÁLY

K ROKU 897

(útisky od Moravanů)

   [Pokračování ...].
  
Když [Arnulf] držel na dvoře v Triburu obecné shromáždění, zamířil na modlitby do Fuldského kláštera. Vykonal je a přišel do dvora zvaného Salz, kde vyslechl posly Srbů, kteří k němu přišli s dary; propustil je a dovolil jim odejít.
   Když to bylo takto vyřízeno, stalo se, že k císaři Arnulfovi, který dlel toho času v městě Řezně, přišli vévodové národa Čechů,1 nabídli mu královské dary a žádali o pomoc jeho i jeho věrné proti svým nepřátelům, Moravanům totiž, od nichž byli často – jak se sami přesvědčili – velmi tvrdě utlačováni.2
   Král a císař přijal tedy milostivě tyto vévody a hojně vložil v jejich srdce slova útěchy. Rozradostněným a darem poctěným jim dovolil odejít do jejich vlasti. A celý podzim se zdržoval v pohraničních místech na sever od Dunaje a řeky Řeznice s tím úmyslem, aby byl se svými věrnými připraven, kdyby nastala potřeba jeho pomoci shora uvedenému národu.

Fuldské anály k roku 897.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Jako předáci Čechů jsou k roku 897 opět uvedeni „vévodové“ – tedy více než jeden. Nejspíš asi bratři Spytihněv a Vratislav, kteří se roku 895 poddali králi Arnulfovi a nejpozději téhož roku snad Spytihněv přijal i křest, pokud dopřejeme sluchu legendě CrescenteGumpoldovi. Ostatní knížata zřejmě setrvala v pohanství, proto s nimi císař nejednal.
2 Rozděluj a panuj. Po Svatoplukově smrti se Arnulfovi podařilo zasít mezi Čechy a Moravany sémě nesváru.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
K

 

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 238-239.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah