|
[Pokračování
...].
Když [Arnulf] držel na dvoře v Triburu obecné
shromáždění, zamířil na modlitby do Fuldského kláštera.
Vykonal je a přišel do dvora zvaného Salz, kde vyslechl posly Srbů,
kteří k němu přišli s dary; propustil je a dovolil jim odejít.
Když to bylo takto vyřízeno, stalo se, že k císaři
Arnulfovi, který dlel toho času v městě Řezně, přišli vévodové
národa Čechů,1 nabídli mu královské dary a žádali o pomoc
jeho i jeho věrné proti svým nepřátelům,
Moravanům totiž, od
nichž byli často – jak se sami přesvědčili – velmi tvrdě
utlačováni.2
Král a císař přijal tedy milostivě tyto vévody a
hojně vložil v jejich srdce slova útěchy. Rozradostněným a
darem poctěným jim dovolil odejít do jejich vlasti. A celý
podzim se zdržoval v pohraničních místech na sever od Dunaje a řeky
Řeznice s tím úmyslem, aby byl se svými věrnými připraven,
kdyby nastala potřeba jeho pomoci shora uvedenému národu.
Fuldské anály k roku
897.
[Pokračování
...].
Poznámky:
|
