14.
NEJSTARŠÍ
STAROSLOVĚNSKÁ
LEGENDA
SEPSANÁ
HLAHOLICÍ V ČECHÁCH
Obrázkové odkazy
na některé stránky MM,
které zásadním způsobem mění
dosavadní zažité podání
naší nejstarší historie. |
Poznámky:
|
1 –
|
Jde o legendu o poustevníku svatém
Ivanovi ze Svatého Jana pod Skalou (viz mapka)
(před rokem 921).
Je to jediný písemný pramen, v němž je Bořivoj
označen p ř í m o jako „kníže moravský“.
Nepřímo pak na několika místech v Kristiánově legendě,
kap. 2 (přemyslovská pověst,
Bořivojův křest, příběh
o Strojmírovi) (kolem roku 993). |
|
Petr Šimík (2010).
Literatura:
• Václav Vladivoj Tomek: Ze života českých poustevníků. Praha 1918.
• Bedřich Briedel-Josef Vašica: Život sv. Ivana, prvního v Čechách
poustevníka a vyznavače. Praha 1936.
• František Tichý: Z legend Svatoivanských. Grafická škola v
Praze, Praha 1945.
• Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin. Academia, Praha 2000 jako
reprint 1. vydání (Orbis, Praha 1963), s. 68, 268.
• František Graus: Slovanská liturgie a písemnictví v přemyslovských
Čechách 10. století. ČsČH 14, 1966, s. 483.
• Rudolf Turek: K problému Jan-Ivan. Zpravodaj místopisné komise ČSAV
20, 1979, s. 68-74.
• Ivo Kořán: Legenda a kult sv. Ivana. Umění 35, č. 3, Praha
1987.
• F. V. Mareš: Otázka svatoivanská. Sborník Bohemia sancta,
52. Česká katolická charita, Praha 1989.
• Emanuel Vlček: Osudy českých patronů. (Antropologický výzkum).
Praha 1992.
• Josef Vašica: Legenda svatoivanská. In: České literární baroko.
Atlantis (reprint 1.
vydání, Vyšehrad, Praha 1938), Brno 1995, s. 61-84, 283-294.
• Luboš Marek: Dějiny křesťanství na Rusi. I. Kyjevská Rus.
Rubato, Hostinné 1996.
• Jan Blahoslav Lášek: Počátky křesťanství u východních
Slovanů. Síť, Praha 1997.
• František Borák: Bánov. Příspěvek k historii dolnomoravského
úvalu v 10. až 13. století. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského
národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 69-161.
• Dušan Třeštík: „Veliké město Slovanů jménem Praha“. Státy
a otroci ve střední Evropě v 10. století. In: Přemyslovský
stát kolem roku 1000. Na paměť knížete
Boleslava II. († 7. února 999). Edd. Luboš Polanský, Jiří Sláma,
Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 49-70.
• Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu Bořivoje, s. 350,
pozn. 7. Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
konference, Uherské Hradiště, Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ
AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.
• Jiří Ševčík: Album svatoivanské. Vyšehrad, Praha 2002. (Zde
soupis další literatury).
• Jan Svoboda: Přes propast věků. Tři kapitoly z našich nejstarších dějin. Ed. Bohumil Svoboda, Vyšehrad, Praha
2004, s. 78.
• Jiří Sláma: Svatý Prokop – život v legendě a ve skutečnosti.
In: Petr Sommer (ed.): Svatý Prokop, Čechy a střední Evropa. NLN, Praha 2006, s. 99-103.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského
hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského
národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl.
s. 48-32.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|