MM - upoutávky - Břetislav v Řezně 1041

MORAVIA MAGNA

13. LENNÍ HOLD BŘETISLAVA I.
KRÁLI JINDŘICHOVI III. V ŘEZNĚ ROKU 1041

Obrázkové odkazy na některé stránky MM,
které zásadním způsobem mění
dosavadní zažité podání naší nejstarší historie.

^{<<PŘEDCHOZÍ}

Lenní hold Břetislava I.
králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041.¹

^{NÁSLEDUJÍCÍ>>}

Poznámky:

1 –

Praporec čili korouhev – symbol držení léna – přísluší pouze vladaři. To máme vedle Kosmy (III, 8 a III, 15) potvrzeno i zprávami dalších kronikářů: Mnicha sázavského (k roku 1126) a Kanovníka vyšehradského (k roku 1138 a 1140). Předání léna z rukou římského krále či císaře oprávněnému vladaři se tedy provádělo symbolicky předáním praporce. Tak nutně musel proběhnout i lenní hold Břetislava I. v Řezně roku 1041. Břetislav se zřekl svého léna, aby je následně přijal z rukou krále Jindřicha III., jak to podrobně popisuje B. Krzemieńska (1999) v monografii věnované knížeti Břetislavovi I. Proto nějakým moravským „údělníkům“ (B. Krzemieńska 1985, 2000) ani případným „následníkům“ (jakýmsi vládním čekatelům) (L. Konečný 1997, 2005) do ruky rozhodně nepatří. Přesto oba jmenovaní odborníci (a mnozí další) tvrdí opak. Zcela nepopiratelně nám tedy lžou. Postavy se štítem a kopím s praporcem, vyobrazené na nástěnné malbě ve znojemské rotundě, drží všechny v ruce praporec, jsou to tedy panovníci-vladaři, držitelé léna, i když někteří z nich postrádají atribut pláště (P. Šimík 2001, s. 373-376; týž 2004, s. 101, 104-105). Proč jim chybí plášť? To je vysvětleno přímo v článku, na nějž tato upoutávka odkazuje (tam viz obr. 2).

Petr Šimík (2009).

Literatura:
• Barbara Krzemieńska: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Příloha časopisu heraldiků. Ostrava 1985.
• Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: Ideové proudy v českém umění 12. století. Studie ČSAV 2, Praha 1985.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Žemlička: Čechy v době knížecí (1034-1198). NLN, Praha 1997.
• Lubomír Konečný: Ikonografická problematika románské výmalby znojemské rotundy. Sborník vědecké konference, Znojmo 23.-25.9.1996, ed. Pavel Ciprian. JMM, Znojmo 1997, s. 59-78.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Edice Historica. Garamond, Praha 1999.
• Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Set Out, Praha 2000. Vyhodnoceno jako „Czech šmejd české historické vědy za rok 2000“.
• Petr Šimík: Otočené štíty, šišák sv. Václava, knížecí pláště. Příspěvek k ikonografii 4. pásu maleb ve znojemské rotundě aneb Polemika s dr. Dušanem Třeštíkem. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno 2001, s. 361-377.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.
• Lubomír Jan Konečný: Románská rotunda ve Znojmě. Ikonologie maleb a architektury. Host, Brno 2005.
• Vratislav Vaníček: Soběslav I. Přemyslovci v kontextu dějin v letech 1092-1140. Paseka, Praha a Litomyšl 2007.
• Dětmar z Merseburku: Kronika. Edice Memoria medii aevi. Argo, Praha 2008.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah