MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

FULDSKÉ ANÁLY

K ROKU 858

(Čestibor zavražděn Srby)

   [Pokračování ...].
  
Když ten [Ludvík Němec] zpozoroval, že byl oklamán,1 vrátil se do Frankfurtu, a když mnohé se svými [velmoži] projednával a zařizoval ve prospěch říše, tu se také rozhodl poslat trojí vojsko do různých pomezních oblastí říše: jedno pod svým starším synem Karlomanem2 na území moravských Slovanů proti Rostislavovi, druhé pod svým mladším synem Ludvíkem proti Obodritům a Liňanům, třetí pak pod Thakulfem proti Srbům, kteří nechtěli na slovo poslouchat, aby po potlačení vzpour vnějších nepřátel snáze řídil vnitřní správu říše.
   V měsíci červenci však, když byla vojska sebrána, uspořádána a vydala se na cestu, dolehla náhle uprostřed dne na krále převeliká tíha starostí. Ze západu totiž přišli vyslanci, opat Adalhart a hrabě Oto, a žádali ho, aby přišel osobně na pomoc lidu, který se ocitl v nebezpečí a v nesnázích;3 ...
   Mezitím mu bylo oznámeno, že na východě byla uvedena ve zmatek srbská pomezní marka, poněvadž Srbové zamýšleli odpadnout, úskočně zavraždivše toho vévodu, který se nazýval Čestibor a který byl Ludvíkovi zcela věrný. A proto se on vrátil, jak jen nejrychleji mohl, do své říše, aby vzpouru potlačil.4 Po jeho odchodu pak Karel bez nesnází znovu obsadil sídlo panství, aniž se mu kdo stavěl na odpor.5

Fuldské anály k roku 858.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Karlem II. Lysým a lotrinským králem Lotharem II.
2 Karloman dostal roku 856 do správy Východní marku.
3 Žádali Ludvíka Němce, aby podnikl tažení proti Karlu II. Lysému. Po Ludvíkově odchodu uzavřel Karloman s Rostislavem mír a smlouvu o osídlení jakýchsi pustin Bojů.
4 K povstání došlo na sklonku roku 858 nebo na počátku roku 859.
5 Karel II. Lysý.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen Karlovců“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Kroniky: „Fuldské anály k roku 857“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah