K ROKU 858

(Čestibor zavražděn Srby)

   [Pokračování ...].
   Když ten [Ludvík Němec] zpozoroval, že byl oklamán,¹ vrátil se do Frankfurtu, a když mnohé se svými [velmoži] projednával a zařizoval ve prospěch říše, tu se také rozhodl poslat trojí vojsko do různých pomezních oblastí říše: jedno pod svým starším synem Karlomanem² na území moravských Slovanů proti Rostislavovi, druhé pod svým mladším synem Ludvíkem proti Obodritům a Liňanům, třetí pak pod Thakulfem proti Srbům, kteří nechtěli na slovo poslouchat, aby po potlačení vzpour vnějších nepřátel snáze řídil vnitřní správu říše.
   V měsíci červenci však, když byla vojska sebrána, uspořádána a vydala se na cestu, dolehla náhle uprostřed dne na krále převeliká tíha starostí. Ze západu totiž přišli vyslanci, opat Adalhart a hrabě Oto, a žádali ho, aby přišel osobně na pomoc lidu, který se ocitl v nebezpečí a v nesnázích;³ ...
   Mezitím mu bylo oznámeno, že na východě byla uvedena ve zmatek srbská pomezní marka, poněvadž Srbové zamýšleli odpadnout, úskočně zavraždivše toho vévodu, který se nazýval Čestibor a který byl Ludvíkovi zcela věrný. A proto se on vrátil, jak jen nejrychleji mohl, do své říše, aby vzpouru potlačil.⁴ Po jeho odchodu pak Karel bez nesnází znovu obsadil sídlo panství, aniž se mu kdo stavěl na odpor.⁵

Fuldské anály k roku 858.

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen Karlovců“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Kroniky: „Fuldské anály k roku 857“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.