|
[Pokračování
...].
Karloman, syn Ludvíka, krále německého, usmířil
se s otcem a obdržel od otce část království, kterou
předtím napadl; složil přísahu, že odtamtud již bez otcova
svolení nebude útočit...
Ludvík však, když zanechal doma syna Karla, neboť
ten si vzal nedávno za manželku dceru hraběte Erkgangera, napadl
Vinidy, doprovázen svým synem Ludvíkem. Když pak ztratil některé
velmože a nedosáhl úspěchu, a když obdržel rukojmí, vrátil
se ke dvoru do Frankfurtu nad řekou Mohanem. Dánové vyplenili
velkou část jeho království a pustošili ji pobíjením a
požáry. Ale i oněm národům předtím neznámí nepřátelé,
kteří se nazývali Uhři, plenili jeho království.
Ludvík zamířil do Bavor, aby se buď smířil se svým synem
Karlomanem, který obnovil boj proti otci za pomoci Rostislava, krále
Vinidů,1 nebo aby se mu postavil na odpor.
Bertiniánské letopisy
k roku 862.
[Pokračování
...].
Poznámky:
|
|
1 –
|
Hildesheimské, Weissemburské, Ottobeurské, Altaišské, Lambertovy
letopisy a Saský letopisec uvádějí (k roku 855): „Ludvík, král
Franků, vytáhl s vojskem proti Rostislavovi, králi Moravanů“.
Králem Rostislava titulují a o Rostislavově moravském království
se zmiňují i další letopisy (kromě fuldských): Letopisy Bavorů k roku 853, Xantenské letopisy k roku 870 a 871.
|
|
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy
za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen
Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen Karlovců“.
Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s.
100, 101, 114, 142, 150. |
